|
|
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
|
|
|
Výroba zbraní pro Wehrmacht a armády spojenců Německa v českých zbrojovkách za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1945
Pojikar, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Resumé Tato diplomová práce s názvem "Výroba zbraní pro Wehrmacht a armády spojenců Německa v českých zbrojovkách za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 - 1945" se zabývá podrobným popisem zbrojní výroby obrněných vozidel a pěchotních zbraní, vyráběných ve válečných letech 1939-1945 v českých zbrojovkách. Úvodní část se zabývá zbrojním průmyslem v Československu před Mnichovskou dohodou, vhodnými podmínkami k vyzbrojování a posílení německé armády, nejen využitím průmyslu, ale i strategické polohy. V následujících kapitolách popisuje hlavní zbrojní továrny za Protektorátu Čechy a Morava (Škoda Plzeň - Skoda Werke, ČKD Praha - BMM, Zbrojovka Brno) a díky okleštění naší země, tj. Československa, maximální využití technického a lidského potenciálu v době protektorátu. Zároveň dokumentuje odprodej nadbytečných zbraní Německu (děla a munice) a přiblíží i německou zbrojní výrobu. V dalších kapitolách se zaměřuje na srovnávání zbraní, jejich technický popis, zdokonalování a postupný vývoj. Představuje tanky (převážně tank ŠKODA vz. 35, dále lehký tank LT vz. 38 a později stíhače tanků a útočná děla z ČKD Praha postavené na jeho podvozku, Marder III, Hetzer, Grille), pěchotní zbraně vyráběné v Brně (karabina Mauser K98 a kulomety MG34, MG42, MG131). Zmiňuje také největší problém německého zbrojního průmyslu...
|
host ::
RSS.