Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj fáze obsese syndromu Vichy: Klaus Barbie v článcích deníku Le Monde 1988-2017
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Petra Šrédlová Abstrakt diplomové práce Abstrakt Proces s Klausem Barbiem představoval důležitý aspekt ve francouzské paměti režimu Vichy. Pro odsouzení Barbieho byl změněn výklad zločinu proti lidskosti ve francouzském právním systému, byla poskytnuta příležitost veřejně svědčit jeho obětem a došlo k vývoji židovské paměti a paměti odboje. Proces s Klausem Barbiem ustanovil základní právní a postupový rámec, ze kterého poté soudy vycházely v procesech se zločinci Vichy. Osobnost Klause Barbieho nalezla v negativním smyslu odraz ve francouzské paměti, kdy byl často připomínán u příležitosti různých událostí. Cílem této diplomové práce je dokázat, že na základě kvalitativní obsahové analýzy článků deníku Le Monde obsahujících pojem "Klaus Barbie" v časovém rozmezí 3. července 1988 a 4. července 2017 lze vysledovat další vývoj fáze obsese syndromu Vichy, společně s určením jeho tematických kategorií a intenzity a že vývoj paměti nepostupoval konzistentně, ale vracel se v událostech, které měly nejen Klause Barbieho a jeho proces, ale i další aktéry a události z dob okupace, připomenout. Práce se tak začleňuje do debaty okolo teoretického modelu tzv. syndromu Vichy vytvořeného historikem Henrym Roussoem představením případové studie věnující se osobě Klause Barbieho a jeho procesu a jejich zobrazení v deníku...
Vývoj fáze obsese syndromu Vichy: Klaus Barbie v článcích deníku Le Monde 1988-2017
Šrédlová, Petra ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Petra Šrédlová Abstrakt diplomové práce Abstrakt Proces s Klausem Barbiem představoval důležitý aspekt ve francouzské paměti režimu Vichy. Pro odsouzení Barbieho byl změněn výklad zločinu proti lidskosti ve francouzském právním systému, byla poskytnuta příležitost veřejně svědčit jeho obětem a došlo k vývoji židovské paměti a paměti odboje. Proces s Klausem Barbiem ustanovil základní právní a postupový rámec, ze kterého poté soudy vycházely v procesech se zločinci Vichy. Osobnost Klause Barbieho nalezla v negativním smyslu odraz ve francouzské paměti, kdy byl často připomínán u příležitosti různých událostí. Cílem této diplomové práce je dokázat, že na základě kvalitativní obsahové analýzy článků deníku Le Monde obsahujících pojem "Klaus Barbie" v časovém rozmezí 3. července 1988 a 4. července 2017 lze vysledovat další vývoj fáze obsese syndromu Vichy, společně s určením jeho tematických kategorií a intenzity a že vývoj paměti nepostupoval konzistentně, ale vracel se v událostech, které měly nejen Klause Barbieho a jeho proces, ale i další aktéry a události z dob okupace, připomenout. Práce se tak začleňuje do debaty okolo teoretického modelu tzv. syndromu Vichy vytvořeného historikem Henrym Roussoem představením případové studie věnující se osobě Klause Barbieho a jeho procesu a jejich zobrazení v deníku...
Vývoj vnímání odkazu druhé světové války ve Švýcarsku
Müller, Joseph ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza toho, jak oficiální švýcarské instituce pracovaly s odkazem druhé světové války, čímž přispěly k formování kolektivní paměti na druhou světovou válku ve Švýcarsku. Druhá světová válka a především role Švýcarska v ní byla mytizována oficiálními institucemi, jež se až do druhé poloviny devadesátých let snažily udržet pozitivní mínění společnosti o akcích, které podniklo Švýcarsko během druhé světové války. Během válečných a poválečných let došlo ve Švýcarsku za tímto účelem k vytvoření třech hlavních mýtů, okolo kterých bylo vystaveno oficiální vzpomínání na druhou světovou válku - mýtu Réduit Alpin, mýtu neutrality a mýtu Švýcarska, jako země, jež pomáhala uprchlíkům. Mezi hlavní instituce, které během druhé světové války a následně i v poválečných letech ovlivňovaly nejvíce kolektivní paměť ve Švýcarsku, patřila armáda v čele s generálem Henri Guisanem a švýcarská vláda. Diplomová práce analyzuje vývoj vnímání odkazu druhé světové války ve Švýcarsku ve dvou obdobích. Prvním úsekem je období druhé světové války a bezprostředně po ní. Druhým časovým úsekem je období od druhé poloviny devadesátých let, kdy byla ustanovena Mezinárodní komise expertů, jejíž ustanovení znamenalo důležitý milník v debatě o švýcarské roli ve druhé světové válce. I více jak 15 let od...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.