|
|
Bojiště u Rakovníka 1620 (Příspěvek k problematice detektorové prospekce raně novověkých bojišť)
Šámal, Zdeněk ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
V roce 2010 zahájilo Muzeum T. G. M. Rakovník archeologický výzkum rozsáhlé plochy, na níž se mezi 27. říjnem a 5. listopadem 1620 odehrávaly vojenské střety mezi stavovskou armádou a spojenými vojsky římského císaře a Katolické ligy, těsně předcházející bitvě na Bílé hoře. Výzkum, původně spojený s přípravou regionální výstavy, v následujících letech přerostl v do té doby ojedinělý projekt oboru post medievální archeologie vojenských aktivit. Stál přitom na dvou základních pilířích. Prvním byl terénní průzkum, zahrnující rovněž leteckou prospekci, jeho cílem byla identifikace a geodetické zaměření pozůstatků polního opevnění, které bojující armády tehdy vybudovaly. Druhým pak využití detektorové prospekce ve spojení se zaměřováním nálezů metodou GPS a následná projekce získaných dat do mapových podkladů. Detektory kovů jsou už přes dvě desetiletí citlivým problémem nejen české archeologie, v posledních letech ale také její velmi efektivní pomůckou. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že archeologické výzkumy bojišť se bez detektorové prospekce neobejdou. Detektorový výzkum rakovnického bojiště trval zatím čtyři sezóny (2010-2014) a jeho hlavní pozornost se soustředila na hledání a zaměřování olověných projektilů do palných zbraní používaných za třicetileté války. Potvrdilo se, že tyto zdánlivě...
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
host ::
RSS.