|
| |
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
|
Reflexe lipanské bitvy v dílech odborné historiografie a v učebnicích dějepisu
Moraová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce Reflexe lipanské bitvy v dílech odborné historiografie a v učebnicích dějepisu se věnuje problematice historického vědomí, budováni historického mýtu a vlivu, jaký školní dějepis v tomto procesu hraje. Autorka se zamýšlí nad tím, do jaké míry dějepis vyučovaný ve školách reflektuje nejnovější poznatky odborné historiografie. Ukazuje zda, jak rychle a v jaké podobě se poznatky historické vědy dostávají do učebnic dějepisu, tedy do mnohdy pohříchu jediného textu, se kterým se žáci, studenti, a bohužel někdy i učitelé setkávají. Problematika je studována na případu bitvy u Lipan - tedy bitvy, která bývá historiky často hodnocena jako klíčová v perspektivě celých českých národních dějin. V úvodní části autorka zkoumá otázku historického vědomí a povědomí, českého národního mýtu a českého nacionalismu. V dalších částech práce je potom v jednotlivých kapitolách rozdělených podle historických období ukázáno, jak se v kterém období měnil obraz lipanské bitvy v odborné historiografii a jak na tyto případné změny reagovali autoři učebnic dějepisu, případně populárně naučné literatury. Autorka konstatuje, že učebnice dějepisu v minulosti č asto žily vlastním životem a výsledky historické vědy přejímaly jen velmi neochotně. Výjimkou je období Protektorátu a komunismu, kdy naopak ideologický výklad...
|
|
| |
host ::
RSS.