|
|
Čeští novodobí váleční veteráni a jejich reflexe mise v Afghánistánu.
Stehlík, Pavel ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Abstrakt Cílem diplomové práce je zachytit a reflektovat osobní vzpomínky novodobých českých válečných veteránů z mise v Afghánistánu a napsání uceleného textu o tématu, které nebylo dosud zpracováno. Meritum práce je zaměřeno na to, co se v zahraniční misi v Afghánistánu dělo, co narátoři zažívali, čemu čelili, co cítili, co žili a s čím se vyrovnávají. Reflexivně pojednávám o tématech: příprava do mise, výběr osob, loučení, první okamžiky v misi, esence války, obraz nepřítele, mezilidské vztahy, intimní život, finanční ohodnocení, talismany a návrat. Snažil jsem se na nich zachytit jejich "neobyčejně obyčejné" životy vojenských profesionálů a jejich působení v zahraniční misi (s přesahem od odjezdové po příjezdovou životní etapu). Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s novodobých českými válečnými veterány z mise v Afghánistánu. Text se také opírá o dostupnou memoárovou literaturu, literaturu faktu, studie, průzkumy, časopisy, deník, internetové články a filmografii. Při reflexi vzpomínek na misi v Afghánistánu je sledována jak rovina historicko-politická, tak vojensko-společenská. Hlavním přínosem práce je položení pomyslných základů pro další obdobně orientované výzkumy z oblasti novodobé vojenské historiografie a prezentace nezmapovaného tématu...
|
|
|
Vojenské akce a jejich využití v cestovním ruchu
ZLATUŠKOVÁ, Kateřina
Práce obsahuje literární přehled, který vysvětluje základní pojmy řešené problematiky. Byla provedena analýza současných vojenských akcí v České republice, byly vybrány dvě z nich a tam byl proveden kvalitativní a kvantitativní výzkum. Byla uskutečněna syntéza výsledků a byly vypracovány vlastní návrhy. Nakonec byl vysvětlen přínos těchto návrhů.
|
|
|
Čeští novodobí váleční veteráni a jejich reflexe mise v Afghánistánu.
Stehlík, Pavel ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Abstrakt Cílem diplomové práce je zachytit a reflektovat osobní vzpomínky novodobých českých válečných veteránů z mise v Afghánistánu a napsání uceleného textu o tématu, které nebylo dosud zpracováno. Meritum práce je zaměřeno na to, co se v zahraniční misi v Afghánistánu dělo, co narátoři zažívali, čemu čelili, co cítili, co žili a s čím se vyrovnávají. Reflexivně pojednávám o tématech: příprava do mise, výběr osob, loučení, první okamžiky v misi, esence války, obraz nepřítele, mezilidské vztahy, intimní život, finanční ohodnocení, talismany a návrat. Snažil jsem se na nich zachytit jejich "neobyčejně obyčejné" životy vojenských profesionálů a jejich působení v zahraniční misi (s přesahem od odjezdové po příjezdovou životní etapu). Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s novodobých českými válečnými veterány z mise v Afghánistánu. Text se také opírá o dostupnou memoárovou literaturu, literaturu faktu, studie, průzkumy, časopisy, deník, internetové články a filmografii. Při reflexi vzpomínek na misi v Afghánistánu je sledována jak rovina historicko-politická, tak vojensko-společenská. Hlavním přínosem práce je položení pomyslných základů pro další obdobně orientované výzkumy z oblasti novodobé vojenské historiografie a prezentace nezmapovaného tématu...
|
|
|
Prostředky Armády ČR využitelné pro případ radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín
HOLLÍKOVÁ, Tereza
V České republice je za účelem ochrany životů, zdraví, majetku a životního prostředí vytvořen integrovaný záchranný systém. Nedílnou součást tohoto systému tvoří Armáda České republiky. Složky integrovaného záchranného systému zasahují při různých mimořádných událostech, jednou z nich může být i potencionální radiační havárie. Bakalářská práce se zabývá prostředky Armády České republiky, které je možné využít v rámci integrovaného záchranného systému ke zvládání radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín. Za cíl práce bylo stanoveno zpracování přehledu prostředků, které lze v případě radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín využít, a na základě takového přehledu poté zodpovědět výzkumnou otázku, zda jsou tyto prostředky dostačující. K dosažení stanoveného cíle byla použita analýza literatury, právních předpisů, dotýkajících se daného tématu a Směrnice náčelníka Generálního štábu AČR k nasazování sil a prostředků AČR v rámci integrovaného záchranného systému a k plnění úkolů Policie ČR. Při řešení výzkumné otázky byl využit také terénní průzkum, který byl prováděn v rámci cvičení Armády České republiky. Prostředky Armády ČR byly v přehledu uspořádány na základě účelu jejich využití, to znamená, že byly roztříděny na prostředky radiačního průzkumu a prostředky využitelné pro dekontaminaci. Ke každému prostředku byla přiřazena jeho stručná charakteristika, technická data a popsáno jeho základní vybavení využitelné při zásahu s výskytem radioaktivních látek a ionizujícího záření. Na základě vytvořené souhrnu prostředků a terénního průzkumu byla výzkumná otázka zodpovězena kladně, tzn. prostředky Armády ČR pro případ radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín jsou dostačující.
|
|
|
Stavby provizorních mostních souprav v krizových situacích
DUDEK, Jan
V současné době se již stalo uznávaným faktem, že k úspěšnému zvládnutí krizové situace je potřebné zabezpečení základních funkcí dopravy, zejména sjízdnosti dopravní infrastruktury. Jednou z mnoha problémových oblastí při zajištění provozu v dopravě je zajištění funkčnosti kritických umělých staveb a tím se stávají velmi důležité právě mosty, které můžeme ve většině případů považovat za hrdlo na komunikacích. Mosty je nutné držet dostatečně sjízdné, a pokud nelze jinak, jen nutné přijmout opatření ve formě stavby dočasného náhradního přemostění. Obecným záměrem mé diplomové práce bylo analyzovat využitelnost stavby provizorních mostních souprav v krizových situacích. V teoretické části diplomové práce je popsána související legislativa problematiky s krizovým řízením, základní pojmy týkající se krizového řízení, mostová souprava MS, těžká mostová souprava TMS a využití armády České republiky v krizových situacích. Krizovému řízení byla po zásadních povodních v roce 1997 a v roce 2002 věnována zvýšená pozornost. Bylo postupně zjišťováno, že pět let po povodních na Moravě v roce 1997 byla v armádě ve větší míře absence globálního pohledu na celkovou tématiku krizového řízení. Předmětem zájmu je mostová souprava MS. Jedná se o rozebíratelnou ocelovou mostní konstrukci, která byla nejdříve navržena pouze pro vojenský sektor k možnosti rychlé realizace provizorního přemostění překážky. Dalším předmětem zájmu se stává těžká mostní souprava. Těžká mostní soustava je ocelový normovaný skládací most pouze pro jeden jízdní pruh s dolní mostovkou, který je určený pro stavbu mostů o jednom či více mostních polích a také pro stavbu železničních nadjezdů. Využití armády České republiky je dále definováno jako úloha integrovaného záchranného systému v oblasti vnitřní bezpečnosti, kde jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a další složky podílející se na zajištění vnitřní bezpečnosti státu a ochrany obyvatelstva musí být schopny profesionálně reagovat a v součinnosti s dalšími subjekty účinně zasáhnout v případě mimořádné události či krizové situace způsobené teroristickými útoky, živelními a ekologickými pohromami, průmyslovými haváriemi, nehodami a dalším nebezpečím, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, životní prostředí, vnitřní bezpečnost či veřejný pořádek v České republice. Armáda České republiky se využívá k dočasnému organizovanému nasazení vojenských útvarů a také vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem a pod velením příslušného velitele. Pomoc armády se stává potřebnou v případě, kdy určené správní úřady, orgány územní samosprávy či o požární ochrany nemohou dále zajistit záchranné práce vlastními silami. Využití armády k záchranným pracím lze dosáhnout na žádost hejtmanů krajů, primátorů a starostů obcí či ministerstvo vnitra prostřednictvím operačního a informačního střediska Hasičského záchranného přes stálé operační centrum Armády České republiky. V praktické části se zaměřuji na shromáždění dostupných obecných i interních informací, hlášení a dokumentace o využití provizorních mostních souprav v krizových situacích a analýzu dokumentů, předpisů a metodik, týkající se stavby provizorních mostních souprav při krizových situacích. Praktické využití nových trendů a technologií na základě zkušeností u ženijní mostní roty Armády České republiky. Zpracování a vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno v programu MS Word a MS Excel.
|
|
|
Povolání vojáků Armády ČR k plnění úkolů Policie ČR při radiačních haváriích na Jaderné elektrárně Temelín
MÁLA, Radek
Jedním z úkolů Armády ČR nevojenského charakteru na základě zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky je situace, kdy mohou být vojáci Armády ČR vyzváni k plnění úkolů Policie ČR, pokud síly a prostředky Policie ČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou. K plnění zmíněných úkolů na základě Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín se v případě vzniku radiační havárie povolává 200 vojáků. Od okamžiku ověření oznámení o vzniku radiační havárie na Jaderné elektrárně Temelín bude Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje k dispozici 30 vojáků do 12 hodin z toho nejméně 12 řidičů a 170 vojáků do 24 hodin z toho nejméně 16 řidičů. Vojáci budou vybaveni střelnou zbraní - pistolí s jedním palebným průměrem (24 nábojů), výstrojními součástkami, prostředky individuální ochrany a dalším vojenským materiálem. Dále poskytuje Armáda ČR 10 automobilů osobních terénních, 1 automobil vyprošťovací a 2 automobily nákladní terénní valníkové s plachtou včetně řidičů a obsluhy. Po aktivaci budou všichni vojáci soustředěni do příjmového místa na Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, kde budou vybaveni pro výkon služby pořádkové policie rukávovou páskou, nebo reflexní vestou s nápisem POLICIE, obuškem, pouty, ochrannou maskou a filtrem. Poté budou rozděleni a odesláni na Územní odbory Krajského ředitelství Jihočeského kraje, k plnění úkolů mimo zónu havarijního plánování, do míst soustředění sil a prostředků k plnění úkolů v zóně havarijního plánování, nebo do míst ubytování. Parkování vozidel Armády ČR je dopředu připraveno v areálu Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, na Krajském vojenském velitelství České Budějovice a v Kasárnách Prokopa Holého v Táboře. Ubytování vojáků Armády ČR je zajištěno ve Sportovní hale Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v Kasárnách Prokopa Holého v Táboře. Při plnění úkolů v zóně havarijního plánování bude hlavním úkolem vojáků Armády ČR spolu s Policií ČR zajištění veřejného pořádku, bezpečnosti, regulace pohybu osob a vozidel. Vojáci budou v předem určených smíšených hlídkách pod velením příslušníka Policie ČR. Území zóny havarijního plánování je rozděleno na vnitřní a vnější část. Vnitřní část zóny havarijního plánování tvoří kruh o poloměru 5 km a vnější část zóny havarijního plánování tvoří mezikruží 5-13 km. Vnější část je rozdělena do 16-ti pravidelných výsečí. Rozdělení zóny havarijního plánování tvoří hranice pro plánování regulace pohybu osob a vozidel. Na příkaz velitele zásahu, nebo hejtmana uzavře Policie ČR spolu s vojáky Armády ČR veškeré příjezdové komunikace na vnější části hranice 13 km zóny havarijního plánování a obsadí je určenými pevnými stanovišti hlídek. Při nařízení evakuace uzavře Policie ČR spolu s vojáky Armády ČR pevnými stanovišti hlídek na pozemních komunikacích hranici 5 km zóny havarijního plánování a dále podél hranic evakuovaných sektorů. Na evakuačních trasách směřujících ven ze zóny havarijního plánování k místům dekontaminace budou pohyblivé hlídky Policie ČR a Armády ČR regulovat pohyb osob a vozidel. V rámci přípravy a provedení opatření vyplývajícího z Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín při radiační havárii na Jaderné elektrárně Temelín, jsou vyčlenění vojáci jednou ročně předběžně proškolováni lektory z řad Police ČR a Hasičského záchranného sboru ČR. Zde jsou seznamováni s povinnostmi a oprávněními příslušníka Policie ČR, s jejich úkoly v rámci Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín, mírou radiačního ohrožení zasahujících osob, dodržováním bezpečnostních opatření, stanovenými podmínkami pro nasazení a hrozícím nebezpečím.
|
|
|
Etické aspekty účasti vojáků Armády České republiky v zahraničních operacích
ŠPÁNIKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty účasti vojáků Armády České republiky v zahraničních operacích, a to nejen ve vztahu k legalitě a legitimitě vojenských intervencí, ale také z pohledu praktických etických otázek vojáků vysílaných k plnění úkolů v těchto operacích. První část práce představuje Armádu České republiky jako nástroj k zajištění národní bezpečnosti a státní suverenity budovaný s důrazem na naplňování vojenských tradic, ctností a profesní etiky. Dále v historických a současných souvislostech shrnuje základní etická východiska pro legitimní použití síly při řešení mezinárodních konfliktů. Druhá část práce reflektuje humanitární a bezpečnostní operace probíhající na území bývalé Jugoslávie, Iráku a Afghánistánu jako následky masivního porušování lidských práv, etnického násilí a globálního terorismu. V kontextu etického a křesťanského rozměru oprávněnosti použití vojenských prostředků shrnuje základní otázky při řešení bezpečnostních hrozeb a prosazování národních zájmů.
|
|
|
Možnosti poskytování první pomoci proškolenými příslušníky Armády České republiky na zahraničních misích
HLOBILOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá možnostmi, které mají proškolení příslušníci Armády České republiky při poskytování první pomoci na zahraničních misích. Jedná se o vojáky, kteří se zúčastnili specializačního zdravotnického kurzu Combat Lifesaver Course (dále jen CLS kurz), nezahrnuje tedy činnost lékařů a středních zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních. Práce je rozdělena na dvě části ? teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuta specifika poskytování první pomoci v polních podmínkách a základní principy, kterými se vojenští zdravotníci řídí. Jsou zde podrobně popsány úkony, které provádí Combat Lifesaver v případě zranění jeho spolubojovníka, aby bezprostředně po vzniku poranění zajistil jeho základní životní funkce a byl schopen připravit jej k transportu na vyšší úroveň zdravotnické péče. Cílem práce je přiblížit způsoby poskytování první pomoci v taktickém prostředí odborné veřejnosti a upozornit na mnohé odlišnosti od první pomoci, kterou známe z civilního života. Bojové podmínky s sebou totiž přináší spoustu omezení a rizik pro zraněné i pro zdravotníky, poskytující neodkladnou péči. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum metodou polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se čtyřmi příslušníky Armády České republiky, kteří prošli zmíněným kurzem a s touto specializací absolvovali zahraniční misi, a s dvěma instruktory kurzu CLS. Dotazy byly směřovány na výběr vojáků pro kurz CLS, jejich vzdělávání a přípravu před odjezdem na zahraniční misi. Dále byly rozebírány kompetence a povinnosti Combat Lifesavera v případě zranění jeho spolubojovníka. Výzkum ukázal, že do kurzu Combat Lifesaver jsou vybíráni vojáci převážně podle požadavků na zahraniční mise. Volí se tak, aby v každém družstvu byl alespoň jeden, výjimečně dva vojáci se zdravotnickou odborností. Jediný požadavek, který musí tito vojáci před odjezdem na zahraniční misi splnit, je absolvování výše zmíněného kurzu. Další aktivity, jako je proškolování ostatních členů družstva a doplňování vlastních znalostí jsou na jejich zvážení. Dále se potvrdilo, že Combat Lifesaver plní na zahraniční misi úkoly jako každý jiný voják a jeho specializace přichází na řadu až v případě zranění jeho spolubojovníka. Nejčastěji řeší střelná a střepinová poranění.
|
|
|
Znalost laické první pomoci u vojáků z povolání - příslušníků ženijních praporů
DUDEK, Jan
Znalost laické první pomoci je důležitá nejen pro osobu, která je nucena první pomoc provádět, ale současně a ve větší míře pro postiženého, na kterém je první pomoc prováděna. Armáda České republiky je složkou, která patří do ostatních složek integrovaného záchranného systému. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. Vojáci z povolání - příslušníci ženijního vojska jsou specializovaní na plnění zvláštních pozemních úkolů pomocí speciální-ženijní techniky. V dobách míru plní úkoly spojené s civilní ochranou a pomoci při katastrofách přírodního nebo jiného charakteru. I tedy ve výkonu svého zaměstnání se mohou vojáci z povolání - příslušníci ženijních praporů setkat s člověkem, který potřebuje poskytnout první pomoc. Cílem bakalářské práce je zmapovat úroveň znalostí laické první pomoci u vojáků z povolání-příslušníků ženijních praporů. Hypotéza předpokládá, že vojáci z povolání -příslušníci ženijních praporů mají dostatečné znalosti laické první pomoci. V bakalářské práci se využívá metodika shromažďování informací z různých zdrojů a sběr dat, který bude prováděn kvantitativní formou, metodou anonymního dotazování za pomoci otevřených, polootevřených a uzavřených otázek. Bakalářská práce může být využita jako studijní materiál v dané problematice, jako přehled nových poznatků o znalosti laické první pomoci vojáků z povolání-příslušníků ženijních praporů.
|
host ::
RSS.