|
| |
|
|
Italská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu
GRUBHOFFER, Václav
Předkládaná diplomová práce se zabývá jazykově italskými tisky dochovanými v eggenberské knihovně na zámku v Českém Krumlově, konkrétně knižní sbírkou jazykových italik kněžny Marie Ernestiny Eggenbergové, rozené ze Schwarzenbergu. Kněžnina kolekce italských knih je nahlížena jako "zrcadlo" intelektuálních zájmů a životního stylu vybrané aristokratky barokní doby, zároveň i jako odraz dobové recepce italské literatury v českých zemích 17. století ze strany vzdělané a kosmopolitní aristokracie.
|
|
|
Navázání japonsko-španělských diplomatických vztahů se zaměřením na misi Hasekury Cunenagy
Nedvědová, Markéta ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navázáním japonsko-španělských diplomatických vztahů a jejich vývojem ve druhé polovině 16. století a počátkem 17. století. Hlavní část je věnována tzv. misi Keičó, která byla během let 1613 - 1620 vyslána z Japonska na evropské dvory s cílem projednání obchodních smluv, setkání s papežem Pavlem V. a rozšíření křesťanské víry v severní části Japonska. Do čela poselstva byl jmenován japonský vyslanec Hasekura Cunenaga, jenž byl doprovázen mimo jiné františkánským mnichem Luisem Sotelem. Práce také ve stručnosti popisuje příjezd prvních Evropanů a řevnivost mezi křesťanskými řády v Japonsku. Cílem předkládané práce je analyzovat tyto japonsko-španělské vztahy.
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
host ::
RSS.