|
|
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
|
|
|
Studium chování vybraných prvků v profilech půd na ložisku Alshar, Severní Makedonie.
Fizková, Karolína ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaňková, Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem chování a mobility rizikových prvků Tl, Hg a As vyskytujících se v antropogenně vzniklých půdách na haldách bývalého ložiska Alshar v Severní Makedonii. Již od 15. století probíhala na této lokalitě těžba rud As, Sb a Au, přičemž svého vrcholu dosáhla během 19. a první poloviny 20. století. Půdy tak vznikaly na periodicky vrstvené hlušině různého stáří a původu. V dnešní době je oblast známá zejména díky velkému množství unikátních minerálních fází a také díky rozsáhlým možnostem studia kontaminace půd. Obsahy prvků v odebraných vzorcích byly výjimečně vysoké a bez optimalizace měření a vhodného ředění by přesahovaly horní mez detekce použitých analytických metod. Arzen a Tl se zde vyskytují průměrně v desítkách až stovkách mg/kg, Hg pak ve stovkách mg/kg. Chování rizikových prvků bylo posuzováno v souvislosti s půdními vlastnostmi, včetně zrnitosti, pH, kationtové výměnné kapacity, celkového obsahu uhlíku a síry či obsahu oxidů Fe, Mn a Al. V úvahu byl brán i vliv dalších rizikových prvků. U Tl byl navíc ve vybraných vzorcích stanovena hodnota ε 205 Tl. Z kompletních výsledků měření však bylo velmi obtížné pro studované profily sestavit obecně platný trend chování vybraných kontaminantů. Jako hlavní důvod se ukazuje velká prostorová a hloubková variabilita...
|
|
|
Thalium in soils
Fisher, Meir ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
SUMMARY: Thallium is a nonessential element, more toxic than mercury, lead, cadmium, zinc or copper. It exists in the two oxidation states Tl+ and Tl3+ . Thallium is toxic to all organisms in both monovalent and trivalent form. In biological processes it can substitute K+ due to their similar ionic radii. In the past it was extensively used for medicinal purposes and as a rodenticide. In the present there are over 150 uses and potential applications for thallium and its compounds. Thallium is generally present in very low concentrations (less than 1 mg.kg-1 ), however, in artificially polluted areas (in the vicinity of power plants, cement factories, smelting works, sulphide ore wastes from mining activity and others) it may exceed much higher levels. The amount of thallium of natural origin strongly depends on the lithology of the parent rock on which soil was derived. Detection of thallium in soils is usually performed by ICP-MS. The total intake of thallium should be less than 5µg per day, but no recommended maximum values are available in the present time in most countries. Different soil properties can influence the behavior of thallium. Through uptake by plants thallium is entering the food chain. Plant varieties and plant parts differ in the degree of uptake and accumulation of thallium, thus, in...
|
|
|
Thalium in soils
Fisher, Meir ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
SUMMARY: Thallium is a nonessential element, more toxic than mercury, lead, cadmium, zinc or copper. It exists in the two oxidation states Tl+ and Tl3+ . Thallium is toxic to all organisms in both monovalent and trivalent form. In biological processes it can substitute K+ due to their similar ionic radii. In the past it was extensively used for medicinal purposes and as a rodenticide. In the present there are over 150 uses and potential applications for thallium and its compounds. Thallium is generally present in very low concentrations (less than 1 mg.kg-1 ), however, in artificially polluted areas (in the vicinity of power plants, cement factories, smelting works, sulphide ore wastes from mining activity and others) it may exceed much higher levels. The amount of thallium of natural origin strongly depends on the lithology of the parent rock on which soil was derived. Detection of thallium in soils is usually performed by ICP-MS. The total intake of thallium should be less than 5µg per day, but no recommended maximum values are available in the present time in most countries. Different soil properties can influence the behavior of thallium. Through uptake by plants thallium is entering the food chain. Plant varieties and plant parts differ in the degree of uptake and accumulation of thallium, thus, in...
|
|
|
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
|
|
|
Mobilita a biodostupnost thalia litogenního a antropogenního původu.
MILLER, Zbyněk
Cílem této studie bylo shrnout informace o chování Tl v půdách, zejména posouzení jeho mobility a biologické dostupnosti. Ve sledované lokalitě byly získány vzorky plodnic hub pro analýzu. Tento výzkum navazuje na předchozí zjištění týkající se geochemické pozice Tl v lokalitě Kluky, kde byly zjištěny abnormality koncentrací Tl v půdě. Ze zjištěných výsledů lze učinit závěr, že je Tl v dané lokalitě nehomogenně rozšířeno. Při analytické metodě (hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, ICP-MS) téměř všechny vzorky obsahovaly Tl pod mezí detekce s výjimkou Macrolepiota procera, Russula claroflava Grove, Hygrophoropsis aurantiaca, Lycoperdon perlatum. V těchto vzorcích hub byl zjištěn relativně vyšší bio-koncentrační faktor BCF (poměr koncentrace Tl houby a půdy) v porovnání s jinými vzorky rostlin na sledované lokalitě. Z tohoto důvodu nelze doporučit sběr hub ze sledované lokality.
|
host ::
RSS.