|
|
Očkování osob s infekcí HIV.
Jilich, David ; Machala, Ladislav (vedoucí práce) ; Snopková, Svatava (oponent) ; Sedláček, Dalibor (oponent)
SOUHRN Očkování je nedílnou a velice důležitou součástí dlouhodobé zdravotní péče dětí i dospělých. Očkování je zároveň účinný a bezpečný způsob prevence mnoha infekčních onemocnění včetně nových infekcí jako je COVID-19. Účinnost očkování je podmíněna správným fungováním lidskému imunitnímu systému. V případě onemocnění postihující tento složitý systém může být postvakcinační odpověď alterována v porovnání se zdravým jedincem. Infekce HIV patří onemocnění postihující imunitu a ovlivňující efekt očkování. Prvním cílem v rámci disertační práce bylo setřídit maximum dostupných informací o problematice očkování dospělých osob s infekcí HIV. Cílem experimentální části bylo ověřit aktuální situaci v pacientské kohortě HIV Centra FNB a rozšířit naše znalosti o nové poznatky pomocí několika výzkumných projektů. Za klíčové považuji zjistit proočkovanost různých infekcí v dané populaci, kterou lze následně vyhodnotit popř. porovnat s běžnou populací. Dalším stěžejním údajem a předmětem našeho výzkumného zájmu je míra ochrany vznikající po očkování a délka této ochrany. Infekce v našich výzkumných projektech zahrnuje: tetanus, chřipku, klíšťovou meningoencefalitidu, virovou hepatitidu A, virovou hepatitidu B a COVID-19.
|
|
|
Tetanus: známé i neznámé onemocnění
HOSNEDLOVÁ, Barbora
Tetanus je život ohrožující onemocnění způsobené toxinem produkovaným všudypřítomnou bakterií Clostridium tetani. Cílem bakalářské práce bylo na základě dotazníkového šetření získat informace o případech tetanu u zvířat v České republice a vyhodnotit je. Celkem bylo nasbíráno 40 vyplněných dotazníků. Většina (72,5 %) respondentů věděla, že tetanus je nebezpečné onemocnění nejen pro lidi, ale i pro zvířata. Nejčastěji postiženými druhy zvířat byli psi (11; 27,5 %), kozy (10; 25 %) a koně (9; 22,5 %). Mezi nejčastěji nakaženými plemeny byl u psů československý vlčák a border kolie, v případě koz koza bílá/hnědá krátkosrstá a anglonubijská a v případě koní český teplokrevník. Prvními popisovanými klinickými příznaky bylo stažení mimických svalů, napřímení uší nebo křeče. Objevovaly se i ne zcela typické příznaky např. zvracení, otok hlavy nebo u stádových zvířat stranění se stáda. Všichni respondenti uvedli, že by ocenili více informací o tomto onemocnění.
|
|
|
Aktuální infekční onemocnění koní v České republice a možnosti preventivních opatření
ŠPAČKOVÁ, Vladislava
Bakalářská práce se zabývá problematikou aktuálních infekčních onemocnění u koní, konkrétně infekční anémií koní, infekční metritidou koní, influenzou koní a tetanem. Dále je zaměřena na preventivní opatření prováděná v chovech koní. Cílem práce bylo, na základě dotazníkového šetření, zhodnotit informovanost majitelů a chovatelů koní v oblasti infekčních onemocnění koní a prováděných preventivních opatření. Z celkového počtu 160 respondentů byly největší znalosti prokázány v případě tetanu (98 %), naopak nejnižší znalosti měli respondenti o infekční metritidě koní (39 %). Z hlediska preventivních opatření je respondenty nejvíce využívána vakcinace proti influenze (91 %) a vakcinace proti tetanu (83 %).
|
|
|
Zdravotní rizika ohrožující území postižené povodní a opatření k jejich překlenutí na území ČR.
KUČEROVÁ, Andrea
Téma mé bakalářské práce "Zdravotní rizika ohrožující území postižené povodní a opatření k jejich překlenutí na území ČR", kterým se zabývám, v posledních letech ovlivnilo a stále ovlivňuje každého z nás. Myslím, že toto téma je aktuální, jelikož byla v minulosti Česká republika několikrát zasažena povodněmi, Je nutné vytvářet stále nová opatření, aby následky na životech a zdraví obyvatel po povodni byly co nejmenší. V teoretické části své práci jsem popsala nejčastější infekční onemocnění spojené s následky povodní a snažila jsem se poukázat na opatření, která jsou nutná při záchranných a likvidačních prací této přírodní katastrofy. Opatření, která jsem popsala, jsou důležitá pro minimalizaci infekčních onemocnění, která hrozí obyvatelstvu. Pro zjištění praktických výsledků, jsem sestavila dotazník, který jsem rozdala mezi namátkově vybrané osoby zúčastněné při povodních v letech 2002, 2006 a 2009 v Jihočeském a Plzeňském kraji Výsledky infekčních onemocnění jsem následně porovnala se statistickými údaji hlášených infekčních onemocnění v ČR. V práci byla ověřována hypotézu, je-li obyvatelstvo v době povodně včas a řádně chráněno a informováni o zdravotních rizicích v období bezprostředně po povodni. Tuto hypotézu mohu uzavřít jako pozitivní, jelikož jsem se přesvědčila, že jsou dostatečná opatření k tomu, aby obyvatelstvo bylo chráněno před zdravotními riziky. Troufám si říci, že v době povodně nehrozí žádná zdravotní rizika, protože jediné praktické a teoretické poznatky hovoří o přípravě na evakuaci před možnou povodní.
|
host ::
RSS.