|
|
Porovnání vybraných kvalitativních ukazatelů medů z různých zemí Evropského společenství
HOSNEDLOVÁ, Barbora
Tématem diplomové práce bylo porovnat vybrané kvalitativní ukazatele u jednotlivých vzorků medů získaných ze států Evropského společenství. Medy byly jak jednodruhové (kaštanový, slunečnicový, ...), tak vícedruhové (luční, lesní). Teoretická část diplomové práce je zaměřena na charakteristiku jednotlivých druhů medu a jejich složení. Dále jsou zde popsány základní fyzikální, chemické a senzorické požadavky na med, dle Vyhlášky č. 76/2003 Sb. Praktická část obsahuje vlastní fyzikálně chemickou analýzu dle Harmonised methods of European Honey vybraných medů. Hodnoceno bylo sedmnáct vzorků. Byl u nich sledován obsah vody, kyselost a dále byla provedena zkouška na důkaz porušení medu škrobovým cukrem nebo sladovými výtažky. Z výsledků porovnávaných vzorků medů vyplývá, že osm vzorků bylo porušeno škrobovým cukrem nebo sladovými výtažky, zatímco kritérium pro obsah vody bylo v pořádku a všechny medy odpovídaly Vyhlášce č. 76/2003 Sb.
|
|
|
Mikrobiální kontaminace masa používaného ke krmení psů a koček v rámci syrové diety
HOSNEDLOVÁ, Barbora
Krmení syrovou dietou, neboli BARF, je způsob krmení, který je založen na syrovém mase, vnitřnostech a přílohách. Cílem práce bylo (i) prostřednictvím dotazníkového šetření mezi chovateli, kteří krmí BARF (n=307) prověřit bližší informace týkající se motivace k tomuto způsobu krmení, druhu používaných mas a zacházení s ním, a (ii) mikrobiologicky zhodnotit dva druhy (kuřecí, hovězí) syrového masa během tří dnů skladování. Bylo zjištěno, že hlavním důvodem krmení BARF je, že je podle majitelů pro zvířata přirozenější a zdravější. Respondenti upřednostňují maso mražené (87 %), které před samotnou spotřebou uchovávají v chladničce a zkrmují nejdéle do tří dnů. Nejčastěji krmeným masem je hovězí a drůbeží (55 %). Více než polovina (58 %) oslovených respondentů používá stejné pomůcky na přípravu krmné dávky jako pro přípravu pokrmů v domácnosti. Mikrobiologickou analýzou krmného masa byl potvrzen nárůst celkového počtu mikroorganismů a počtu koliformních bakterií v průběhu tří dnů skladování v chladničce - u kuřecího masa byl tento nárůst od 6,3 log KTJ/g , resp. 4,8 log KTJ/g (1. den) do 8,3 log KTJ/g, resp. 6,4 log KTJ/g (poslední den), u hovězího masa od 6,5 log KTJ/g, resp. 4,3 log KTJ/g (1. den) do 8,3 log KTJ/g, resp. 5,5 log KTJ/g (poslední den). V krmném mase dochází při běžné délce skladování v chladničce k výraznému nárůstu počtu mikroorganismů, mezi nimiž mohou být i původci onemocnění lidí. Je proto nezbytné apelovat na zvýšení hygienické manipulace při tomto způsobu krmení, s čímž souvisí i lepší informovanost chovatelů o dané problematice.
|
|
|
Tetanus: známé i neznámé onemocnění
HOSNEDLOVÁ, Barbora
Tetanus je život ohrožující onemocnění způsobené toxinem produkovaným všudypřítomnou bakterií Clostridium tetani. Cílem bakalářské práce bylo na základě dotazníkového šetření získat informace o případech tetanu u zvířat v České republice a vyhodnotit je. Celkem bylo nasbíráno 40 vyplněných dotazníků. Většina (72,5 %) respondentů věděla, že tetanus je nebezpečné onemocnění nejen pro lidi, ale i pro zvířata. Nejčastěji postiženými druhy zvířat byli psi (11; 27,5 %), kozy (10; 25 %) a koně (9; 22,5 %). Mezi nejčastěji nakaženými plemeny byl u psů československý vlčák a border kolie, v případě koz koza bílá/hnědá krátkosrstá a anglonubijská a v případě koní český teplokrevník. Prvními popisovanými klinickými příznaky bylo stažení mimických svalů, napřímení uší nebo křeče. Objevovaly se i ne zcela typické příznaky např. zvracení, otok hlavy nebo u stádových zvířat stranění se stáda. Všichni respondenti uvedli, že by ocenili více informací o tomto onemocnění.
|
host ::
RSS.