|
|
Influence of air humidity, air and soil temperature and soil moisture on diameter increment of Pinus spp.
Bartoš, Radek
V průběhu roku 2015 byly v oblasti Villa Rica v Peru pomocí páskového dendrometru měřeny přírusty Pinus oocarpa v hodinových intervalech a klimatické hodnoty - teplota vzduchu, teplota půdy, vlhkost vzduchu a dostupnost vody v půdě, taktéž v hodinových intervalech. Měřený strom je součástí agrolesnického způsobu pěstování kávy, kde slouží primárně jako stínící strom. Naměřené klimatické hodnoty byly statisticky porovnávány s naměřenými hodnotami z dendrometru. Statisticky významný vliv (p<0,001) byl zjištěn pouze pro teplotu a vlhkost vzduchu a jejich vliv na změny kmene v průběhu dne a noci. Z uvedených grafů je zřetelný vliv i na další hodnoty, kde však statistický význam nebyl prokázán.
|
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
|
Specifika mikroklimatu pšenice a výskyt vybraných patogenů v této souvislosti
Minaříková, Ladislava
V roce 2015 byl na lokalitách Branišovice a Žabčice založen mikroklimatický monitoring v porostu pšenice ozimé. V přízemní vrstvě vegetace byla měřena teplota vzduchu, vlhkost vzduchu a v hloubce 5 cm teplota půdy. Naměřené hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými na nejbližších klimatologických stanicích. Byly vypracovány grafy rozdílů pozorovaných parametrů mezi mikroklimatem porostu a klimatem na meteorologické stanici. Závislosti byly vyhodnoceny pomocí lineárních nebo polynomických regresních analýz pro vytvoření vztahových modelů mezi sledovanými meteorologickými veličinami. Podle metodik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byl na těchto lokalitách sledován výskyt listových patogenů a byl zhodnocen průběh teplot a vlhkostí vzduchu před vypuknutím choroby.
|
|
|
Teplotní režim v porostní mezeře dospělého smrkového porostu
Božka, Jaroslav
Jméno: Jaroslav Božka Téma bakalářské práce: Teplotní režim v porostní mezeře dospělého smrkového porostu Přestavba lesních monokultur na lesy blízké přírodě je v posledních desetiletích jednou z nejdiskutovanějších otázek, kterými se zabývá odborná lesnická společnost. Při přestavbě lesních monokultur na lesy blízké přírodě je nutné získávat také informace o porostním klimatu, které se vytváří v nově vysazovaných porostech, protože porostní klima významně ovlivňuje produkční aktivitu lesních dřevin. V práci je provedena analýza teplotního režimu v jedlo-bukovém clonném kotlíku pod clonou dospělého smrkového porostu na ekosystémové stanici Rájec (Drahanská vrchovina) během vegetačního období (květen -- říjen) roku 2013. Teplota vzduchu v jedlo-bukovém porostu pod clonou dospělého smrkového porostu a v dospělém smrkovém porostu byla odlišná, což bylo způsobeno odlišným radiačním režimem v porostech, který významně modifikoval teplotní režim. V jedlo-bukovém porostu rostoucím pod clonou dospělého smrkového porostu se vytvářel specifický teplotní režim, který se měnil v závislosti na množství pronikajícího slunečního záření a v závislosti na fyziologických procesech porostu (vývoj olistění porostu, transpirační procesy). Clona dospělého smrkového porostu byla vhodnou ochranou pro vývoj jedlo-bukového porostu vysazeném ve clonném kotlíku, protože snižovala teplotní výkyvy.
|
|
| |
|
|
Vliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy
PAVLAS, Jiří
V této práci, jsem se snažil vyhodnotit vliv dvou disturbancí lesa na teplotu a vlhkost půdy v oblasti horských smrčin. Před 17 lety byly smrčiny v okolí Březníku napadeny kůrovcem. Po napadení horských smrčin byly v této oblasti aplikovány dva typy managementů. Prvním přístupem byla asanace porostu spočívající ve vytěžení a odvezení dřevní hmoty. V rámci druhého přístupu byl les ponechán samovolnému vývoji (přirozené sukcesi). V práci jsou porovnávány rozdíly v denních teplotních amplitudách a v objemové vlhkosti půdy v rámci odlišných typů managementů. V rámci zpracování dat bylo hodnoceno, zda jsou teplotní a vlhkostní podmínky vysvětleny spíš vlivem managementu či vegetačního krytu. Vliv managementu na denní teplotní amplitudu vyšel signifikantně. Teplotní amplitudy na asanovaných plochách jsou o 49% vyšší než na plochách ponechaných samovolnému vývoji. Rozdíly ve vlhkosti nevyšly průkazně. Vliv dominant na teplotu a vlhkost půdy se neprokázal. Zároveň jsou v práci porovnány teplotní a vlhkostní podmínky ploch z oblasti Březníku (17let po disturbancích) a ploch na Pramenech Vltavy, kde se les začal právě rozpadat.
|
|
|
Atlas podnebí České republiky a regionalizace výstupů modelů všeobecné cirkulace atmosféry pro potřeby území České republiky: Atlas podnebí ČR
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Národní klimatický program České republiky ; Voženílek, V. ; Křivancová, S. ; Vráblík, T. ; Nekovář, J. ; Valter, J. ; Richterová, D. ; Míková, Taťána ; Vaníček, K. ; Němec, Luboš ; Brázdil, R. ; Květoň, Vít ; Valeriánová, Anna
Cílem dílčího projektu 01 je kompletně zpracovat Atlasu podnebí České republiky pro všechny hlavní klimatické charakteristiky. Po prověření reálného stavu dat a možností jejich zpracování bylo navrženo doplnění průvodních osmi částí Atlasu (teplotní charakteristiky, srážkové charakteristiky, charakteristiky sněhové pokrývky, vlhkost vzduchu, sluneční záření, sluneční svit a oblačnost, tlak vzduchu a vítr, nebezpečné atmosférické jevy, fenologické charakteristiky) o samostatné kapitoly teplota půdy, dynamická klimatologie a klasifikace podnebí. v roce 2004 byly řešeny tyto úkoly: Dokončení inventarizace dat pro jednotlivé prvky; Vyhodnocení a výběr vhodné sítě stanic; Rekonstrukce chybějících údajů (pro vlhkost vzduchu, oblačnost, sluneční svit a záření, fenologické charakteristiky a nebezpečné atmosférické jevy a Vypracování metodiky zpracování jednotlivých charakteristik. Studie obsahuje návrh obsahu Atlasu podnebí ČR.
|
|
|
Atlas podnebí České republiky a regionalizace výstupů modelů všeobecné cirkulace atmosféry pro potřeby území České republiky: Atlas podnebí ČR
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Národní klimatický program České republiky ; Valeriánová, Anna
Cílem dílčího projektu 01 je kompletně zpracovat Atlasu podnebí České republiky pro všechny hlavní klimatické charakteristiky. Název publikace bude upraven na "Atlas podnebí Česka". Byly zkompletovány mapové a nemapové podklady pro vydání publikace. Obsah publikace: Úvodní kapitoly (Úvodní slovo ředitele ČHMÚ Ing. I. Obrusníka, DrSc., Historie měření, Fyzickogeografická charakteristika České republiky, Metody GIS použité k tvorbě Atlasu podnebí, Atlas – jak vznikl a jak se čte), Oddíl 1: Teplota vzduchu (Úvod, Průměrná teplota vzduchu, Charakteristické teploty podle denního průměru, Teplota vzduchu podle maximálního a minimálního teploměru, Charakteristické dny podle maximálního a minimálního teploměru, Klimatické zajištění maximálních a minimálních teplot, Shrnutí), Oddíl 2: Srážky (Úvod, Průměrný úhrn srážek, Průměrný roční počet srážkových dnů, Maximální úhrny srážek, Intenzity srážek, Srážkové indexy a sucho, Shrnutí), Oddíl 3: Sníh (Úvod, Sněžení, Sněhová pokrývka, Shrnutí), Oddíl 4: Vlhkost vzduchu a výpar (Úvod, Relativní vlhkost vzduchu, Tlak vodní páry, Sytostní doplněk, Výpar, Shrnutí), Oddíl 5: Sluneční záření, sluneční svit a oblačnost (Úvod, Sluneční záření, Sluneční svit a oblačnost, Dlouhodobé změny slunečního záření, Shrnutí), Oddíl 6: Tlak vzduchu a vítr (Úvod, Tlak vzduchu, Vítr, Shrnutí), Oddíl 7: Nebezpečné atmosférické jevy (Úvod, Bouřky, Kroupy, Mlha, Nebezpečné srážky, Shrnutí), Oddíl 8: Fenologické charakteristiky (Úvod, Počátek kvetení třešně ptačí, Vybrané fenofáze ječmene jarního, Vybrané fenofáze pšenice ozimé, Shrnutí), Oddíl 9: Teplota půdy (Úvod, Průběh teploty půdy na vybraných stanicích, Shrnutí), Oddíl 10: Dynamika klimatu (Typické povětrnostní situace, Srážky, Nový sníh, Teplota vzduchu, Vítr, Tlak vzduchu, Shrnutí), Oddíl 11: Klimatické klasifikace (Úvod, Köppenova klasifikace, Quittova klasifikace, Klasifikace Atlasu podnebí 1958, Shrnutí), Přílohy (Tabulky stanic, Rejstřík). Byly vytvořeny webové stránky http://atlaspodnebi.chmi.cz/.
|
|
| |
host ::
RSS.