|
|
Vliv rozpadu lesa na vodní a teplotní režim půdy na lokalitě v povodí Rašelinového potoka (NP Krkonoše)
Vesecká, Martina ; Šípek, Václav (vedoucí práce) ; Ouředníček, Petr (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vliv rozpadu lesa na vodní a teplotní režim půdy na experimentální lokalitě v Krkonošském národním parku. Výzkum se zaměřuje na konkrétní lokalitu zasaženou kůrovcovou kalamitou a srovnává ji se zdravou referenční lokalitou. Terénní měření probíhalo po dobu od 16.5.2022 do 31.12.2023 a zahrnovalo měření půdní vlhkosti, půdní teploty, LAI (Leaf Area Index) a hydraulických půdních vlastností. Data byla následně analyzována a použita pro tvorbu hydropedologického modelu HYDRUS-1D. Díky modelu byly dopočítány neměřené veličiny, jako je evaporace, transpirace a odtok vody do podloží. Na základě namodelovaných dat byla sestrojena celková vodní bilance rozpadajícího se a zdravého lesa. Výsledky práce poskytují vhled do toho, jak rozpad lesního ekosystému ovlivňuje vodní bilanci a teplotní dynamiku půdy. Závěry poukazují na složitou komplexní interakci mezi fyziologickým stavem vegetace, půdními podmínkami a klimatickými faktory. Klíčová slova půdní voda, teplota půdy, kůrovec, Krkonoše, HYDRUS-1D
|
|
|
Influence of air humidity, air and soil temperature and soil moisture on diameter increment of Pinus spp.
Bartoš, Radek
V průběhu roku 2015 byly v oblasti Villa Rica v Peru pomocí páskového dendrometru měřeny přírusty Pinus oocarpa v hodinových intervalech a klimatické hodnoty - teplota vzduchu, teplota půdy, vlhkost vzduchu a dostupnost vody v půdě, taktéž v hodinových intervalech. Měřený strom je součástí agrolesnického způsobu pěstování kávy, kde slouží primárně jako stínící strom. Naměřené klimatické hodnoty byly statisticky porovnávány s naměřenými hodnotami z dendrometru. Statisticky významný vliv (p<0,001) byl zjištěn pouze pro teplotu a vlhkost vzduchu a jejich vliv na změny kmene v průběhu dne a noci. Z uvedených grafů je zřetelný vliv i na další hodnoty, kde však statistický význam nebyl prokázán.
|
|
|
Význam biotické a abiotické složky ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou
Hanzelková, Věra ; Pánková, Hana (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou mají vliv na utváření rostlinného společenstva. Rostliny působí jak na svůj druh, tak na ostatní druhy rostlin. Vazba může být kladná či záporná. Rostliny ovlivňují půdu, změní její vlastnosti a půda zpětně ovlivní růst rostliny. Půdní složky se dají rozdělit na biotickou a abiotickou. Abiotická složka podmiňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Hlavními vlastnostmi jsou struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH půdy a množství a dostupnost živin. Biotickou složku tvoří půdní biota. Jednotlivé organismy mohou sloužit jako dekompozitoři, symbionti nebo jako patogeny. Velkou část půdní bioty tvoří mikroorganismy, z nichž nejdůležitějšími jsou houby a bakterie. Abiotická složka působí ve zpětnovazebných interakcích spíše nespecificky, zatímco biotická je specifičtější. Obě složky mezi sebou také interagují a určují tak výsledný vliv na rostlinu i typ a intenzitu vzájemných interakcí mezi různými druhy rostlin. Cílem této práce je ukázat význam těchto složek ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou. Klíčová slova: zpětnovazebná interakce mezi rostlinou a půdou, abiotické faktory, biotické faktory, struktura půdy, půdní vlhkost, teplota půdy, pH, živiny, arbuskulární mykorhiza, N- fixující bakterie
|
|
|
Specifika mikroklimatu pšenice a výskyt vybraných patogenů v této souvislosti
Minaříková, Ladislava
V roce 2015 byl na lokalitách Branišovice a Žabčice založen mikroklimatický monitoring v porostu pšenice ozimé. V přízemní vrstvě vegetace byla měřena teplota vzduchu, vlhkost vzduchu a v hloubce 5 cm teplota půdy. Naměřené hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými na nejbližších klimatologických stanicích. Byly vypracovány grafy rozdílů pozorovaných parametrů mezi mikroklimatem porostu a klimatem na meteorologické stanici. Závislosti byly vyhodnoceny pomocí lineárních nebo polynomických regresních analýz pro vytvoření vztahových modelů mezi sledovanými meteorologickými veličinami. Podle metodik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského byl na těchto lokalitách sledován výskyt listových patogenů a byl zhodnocen průběh teplot a vlhkostí vzduchu před vypuknutím choroby.
|
|
|
Teplotní režim v porostní mezeře dospělého smrkového porostu
Božka, Jaroslav
Jméno: Jaroslav Božka Téma bakalářské práce: Teplotní režim v porostní mezeře dospělého smrkového porostu Přestavba lesních monokultur na lesy blízké přírodě je v posledních desetiletích jednou z nejdiskutovanějších otázek, kterými se zabývá odborná lesnická společnost. Při přestavbě lesních monokultur na lesy blízké přírodě je nutné získávat také informace o porostním klimatu, které se vytváří v nově vysazovaných porostech, protože porostní klima významně ovlivňuje produkční aktivitu lesních dřevin. V práci je provedena analýza teplotního režimu v jedlo-bukovém clonném kotlíku pod clonou dospělého smrkového porostu na ekosystémové stanici Rájec (Drahanská vrchovina) během vegetačního období (květen -- říjen) roku 2013. Teplota vzduchu v jedlo-bukovém porostu pod clonou dospělého smrkového porostu a v dospělém smrkovém porostu byla odlišná, což bylo způsobeno odlišným radiačním režimem v porostech, který významně modifikoval teplotní režim. V jedlo-bukovém porostu rostoucím pod clonou dospělého smrkového porostu se vytvářel specifický teplotní režim, který se měnil v závislosti na množství pronikajícího slunečního záření a v závislosti na fyziologických procesech porostu (vývoj olistění porostu, transpirační procesy). Clona dospělého smrkového porostu byla vhodnou ochranou pro vývoj jedlo-bukového porostu vysazeném ve clonném kotlíku, protože snižovala teplotní výkyvy.
|
|
| |
|
|
Vliv disturbance lesa na teplotu a vlhkost půdy
PAVLAS, Jiří
V této práci, jsem se snažil vyhodnotit vliv dvou disturbancí lesa na teplotu a vlhkost půdy v oblasti horských smrčin. Před 17 lety byly smrčiny v okolí Březníku napadeny kůrovcem. Po napadení horských smrčin byly v této oblasti aplikovány dva typy managementů. Prvním přístupem byla asanace porostu spočívající ve vytěžení a odvezení dřevní hmoty. V rámci druhého přístupu byl les ponechán samovolnému vývoji (přirozené sukcesi). V práci jsou porovnávány rozdíly v denních teplotních amplitudách a v objemové vlhkosti půdy v rámci odlišných typů managementů. V rámci zpracování dat bylo hodnoceno, zda jsou teplotní a vlhkostní podmínky vysvětleny spíš vlivem managementu či vegetačního krytu. Vliv managementu na denní teplotní amplitudu vyšel signifikantně. Teplotní amplitudy na asanovaných plochách jsou o 49% vyšší než na plochách ponechaných samovolnému vývoji. Rozdíly ve vlhkosti nevyšly průkazně. Vliv dominant na teplotu a vlhkost půdy se neprokázal. Zároveň jsou v práci porovnány teplotní a vlhkostní podmínky ploch z oblasti Březníku (17let po disturbancích) a ploch na Pramenech Vltavy, kde se les začal právě rozpadat.
|
|
| |
host ::
RSS.