|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
|
|
Od kambro-ordovické extenze k variské orogenezi - studie z kontaktu tepelského krystalinika a mariánskolázeňského komplexu
Jašarová, Petra ; Racek, Martin (vedoucí práce) ; Janák, Marian (oponent)
Koronitická metagabra se vyskytují na kontaktu mariánsko-lázeňského komplexu a tepelského krystalinika v podobě malých izolovaných těles. Charakter metagaber se liší v závislosti na stupni metamorfózy a primární minerální asociace. Cílem této práce je popis reprezentativních vzorků z petrologického, geochemického a mikrostrukturního hlediska ve vztahu k metamorfním přeměnám. Stanovení P-T podmínek je důležitým parametrem při interpretaci tvorby koron a zároveň může pomoci objasnit vývoj kontaktu obou jednotek. Magmatická minerální asociace tvořená plagioklasem, ortopyroxenem, klinopyroxenem, amfibolem, biotitem, ilmenitem a místy i olivínem, spinelem a křemenem je v metagabrech dobře zachovaná. Metamorfóza se projevila tvorbou koron na kontaktu plagioklasu s ostatními primárními minerály, kdy nejběžnějšími fázemi tvořící korony jsou amfibol, granát a ortopyroxen. V pozorovaných vzorcích dochází k rekrystalizaci magmatického plagioklasu za vzniku dvou plagioklasů odlišného složení (An40 a An90) v asociaci se spinelem, korundem a místy i kyanitem. Svým chemismem metagabra odpovídají tholeiitickému trendu, ale obsahy stopových prvků a vzácných zemin dokládají nevyhraněný charakter (nikoliv MORB). Pro reprezentativní vzorky byly stanoveny P-T podmínky, které ukazují, že metamorfóza vykazuje nárůst z...
|
|
|
The role of deformation partitioning on the tectonic evolution of the superstructure-infrastructure transition in the Teplá-Barrandian domain
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Konopásek, Jiří (oponent) ; Grasemann, Bernhard (oponent)
Svrchní část orogenní kůry neboli suprastruktura má značně odlišný strukturní a metamorfní záznam než spodní část kůry, neboli infrastruktura. Toto základní pozorování bývá vysvětlováno přerušením společného vývoje v důsledku mechanického odlepení horké duktilní infrastruktury od křehké a chladné suprastruktury v určitých fázích vývoje orogenu. Přechodná zóna mezi suprastrukturou a infrastrukturou je reologicky podmíněná oblast strmého gradientu deformace a metamorfózy spjatá s polyfázovým strukturním záznamem. Pochopení deformačního členění v reologicky proměnlivém prostředí hraje klíčovou roli v propojení jednotlivých deformačních stádií ve svrchní a spodní části kůry. Přechodná zóna mezi nemetamorfovanou raně variskou suprastrukturou (tepelsko-barandienskou oblastí) a pozdně variskou vysoce metamorfovanou infrastrukturou (saxothuringikem) je odkrytá v tepelském krystaliniku a mariánskolázeňském komplexu. Tato oblast představuje kontinuální řez střední až spodní kůrou s raně variským vývojem, který je naložen na předvariskou tektonickou událost. Tato práce si klade za cíl rozklíčovat jednotlivá deformační stadia, zhodnotit jejich projevy v různých korových úrovních a přinést nový jednotící tektonický model vývoje oblasti. Tato práce je založena na detailním multidisciplinárním přístupu, který...
|
|
|
The role of deformation partitioning on the tectonic evolution of the superstructure-infrastructure transition in the Teplá-Barrandian domain
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Konopásek, Jiří (oponent) ; Grasemann, Bernhard (oponent)
Svrchní část orogenní kůry neboli suprastruktura má značně odlišný strukturní a metamorfní záznam než spodní část kůry, neboli infrastruktura. Toto základní pozorování bývá vysvětlováno přerušením společného vývoje v důsledku mechanického odlepení horké duktilní infrastruktury od křehké a chladné suprastruktury v určitých fázích vývoje orogenu. Přechodná zóna mezi suprastrukturou a infrastrukturou je reologicky podmíněná oblast strmého gradientu deformace a metamorfózy spjatá s polyfázovým strukturním záznamem. Pochopení deformačního členění v reologicky proměnlivém prostředí hraje klíčovou roli v propojení jednotlivých deformačních stádií ve svrchní a spodní části kůry. Přechodná zóna mezi nemetamorfovanou raně variskou suprastrukturou (tepelsko-barandienskou oblastí) a pozdně variskou vysoce metamorfovanou infrastrukturou (saxothuringikem) je odkrytá v tepelském krystaliniku a mariánskolázeňském komplexu. Tato oblast představuje kontinuální řez střední až spodní kůrou s raně variským vývojem, který je naložen na předvariskou tektonickou událost. Tato práce si klade za cíl rozklíčovat jednotlivá deformační stadia, zhodnotit jejich projevy v různých korových úrovních a přinést nový jednotící tektonický model vývoje oblasti. Tato práce je založena na detailním multidisciplinárním přístupu, který...
|
|
|
Od kambro-ordovické extenze k variské orogenezi - studie z kontaktu tepelského krystalinika a mariánskolázeňského komplexu
Jašarová, Petra ; Racek, Martin (vedoucí práce) ; Janák, Marian (oponent)
Koronitická metagabra se vyskytují na kontaktu mariánsko-lázeňského komplexu a tepelského krystalinika v podobě malých izolovaných těles. Charakter metagaber se liší v závislosti na stupni metamorfózy a primární minerální asociace. Cílem této práce je popis reprezentativních vzorků z petrologického, geochemického a mikrostrukturního hlediska ve vztahu k metamorfním přeměnám. Stanovení P-T podmínek je důležitým parametrem při interpretaci tvorby koron a zároveň může pomoci objasnit vývoj kontaktu obou jednotek. Magmatická minerální asociace tvořená plagioklasem, ortopyroxenem, klinopyroxenem, amfibolem, biotitem, ilmenitem a místy i olivínem, spinelem a křemenem je v metagabrech dobře zachovaná. Metamorfóza se projevila tvorbou koron na kontaktu plagioklasu s ostatními primárními minerály, kdy nejběžnějšími fázemi tvořící korony jsou amfibol, granát a ortopyroxen. V pozorovaných vzorcích dochází k rekrystalizaci magmatického plagioklasu za vzniku dvou plagioklasů odlišného složení (An40 a An90) v asociaci se spinelem, korundem a místy i kyanitem. Svým chemismem metagabra odpovídají tholeiitickému trendu, ale obsahy stopových prvků a vzácných zemin dokládají nevyhraněný charakter (nikoliv MORB). Pro reprezentativní vzorky byly stanoveny P-T podmínky, které ukazují, že metamorfóza vykazuje nárůst z...
|
|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
host ::
RSS.