|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Proměny myšlení o vědě: Paralely konceptu épistémé M. Foucaulta s konceptem paradigma T. S. Kuhna
Řeháček, Pavel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
Obsahem mé bakalářské práce je představení dvou teoretiků vědy, Michela Foucaulta a Thomase S. Kuhna a jejich pojetí vědy samotné. Ústředním pojmem Michela Foucaulta je épistémé, kterou můžeme chápat jako epistemologické pole, které umožňuje vědění. Foucault tento pojem zasazuje do prostředí archeologie vědění, což je metodologický nástroj pro jeho bádání. Dále se práce věnuje vysvětlení pojmu diskurs, který zde slouží jako výpovědní hodnota dané epochy. U Foucaulta tato práce ještě strukturuje épistémé do tří historických období, která jsou od sebe odděleny diskontinuitami. V pojetí Thomase S. Kuhna je nejdůležitějším pojmem paradigma. Tento pojem je vzorem vědeckého výzkumu pro jednotlivá historická období a představuje hodnoty a postupy bádání. Paradigma funguje v cyklu normální vědy, během které dochází ke kumulaci problémů - anomálií. Když věda nezvládá anomálie vysvětlit, po čase dochází k vědecké revoluci a cyklus se opakuje. Poslední část práce je věnována porovnání obou konceptů.
|
host ::
RSS.