|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Šteflová, Iva ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce na téma Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku se zaměřuje na místo konání rozhodčího řízení a jeho vztah k národnímu právnímu řádu. První kapitola uvádí obecně do problematiky řešení sporů v mezinárodním obchodním styku. Práce přibližuje alternativní způsoby řešení sporů a vymezuje pojem rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Uvedeny jsou jeho základní znaky a popsány teorie, které usilují o vysvětlení právní povahy rozhodčího řízení - teorie smluvní, jurisdikční, smíšená a autonomní. Ve druhé kapitole práce je vymezen pojem místa konání rozhodčího řízení, jakožto skutečného místa na území určitého státu. Toto místo je odlišeno od sídla rozhodčího řízení a od dalších institutů, které bývají s místem konání rozhodčího řízení zaměňovány. Sídlo rozhodčího řízení je v práci pojímáno jako právní domicil rozhodčího řízení. Národní právní řád sídla stanoví právní rámec pro vedení rozhodčího řízení. Posléze práce přibližuje dvě základní teorie, které hodnotí vazbu mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem, teorii sídla a delokalizační teorii. Vazba mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem je porovnána i z pohledu jednotlivých teorií právní povahy rozhodčího řízení. Právní rámec pro úpravu rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Džoldoševa, Seda ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je shrnutí a analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém. Důležitým pojmem, který se objevuje napříč celou prací, je osobní statut společnosti. Osobní statut společnosti je institut, který určuje, zda má organizovaný útvar vlastní právní osobnost a dále jakým právním řádem se řídí jeho vztahy. Při určování osobního statutu vycházíme ze dvou základních teorií, z teorie inkorporační a z teorie sídla, na něž se práce zaměřuje. Teorie inkorporační vychází z principu, že osobním statutem společnosti je právní řád, podle něhož byla společnost založena. Oproti tomu teorie sídla pracuje s v praxi problematickým prvkem faktického sídla, tedy místa, kde společnost svou činnost fakticky vykonává, kde sídlí její management nebo odkud je kontrolována. Jelikož v historickém vývoji nebyla nalezena shoda v přístupu k určování osobního statutu, přiklání se každý stát k jinému východisku. Zatímco inkorporační teorie ve svém důsledku napomáhá rozvoji obchodu a je flexibilnější vůči společnostem, poskytuje teorie sídla větší právní jistotu. Za časté negativum inkorporační teorie je považován Delaware efekt, tedy situace, kdy jsou společnosti zakládány ve státech s pro ně nejvýhodnější legislativou, aniž by zde společnost skutečně vykonávala činnost. Problematickou částí...
|
|
|
Osobní statut právnických osob v mezinárodním právu soukromém
Doula, Sufjan ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
v Abstrakt V dnešní době, kdy se globalizace a internacionalizace stávají součástí našeho každo- denního života, zvyšuje se také důležitost mezinárodního podnikání a vůbec mezinárodních aktivit právnických osob. Úkolem práva není pouze dát právnickým osobám možnost me- zinárodního pohybu, nicméně především nalézt hranice takovéhoto systému a usměrnit jej dle aktuálního smýšlení společnosti. Cílem diplomové práce Osobní statut právnických osob v mezinárodním právu sou- kromém je objasnit aktuální právní úpravu určování osobního statutu právnických osob jak v České republice, tak v zahraničí a zjistit, do jaké míry je tato upravena na mezinárodní úrovni. Nejprve práce, ve své teoretické části, definuje základní teorie určování osobního statutu právnických osob, které byly právní teorií historicky vyvinuty. Následně jsou analyzovány jejich pozitivní i negativní důsledky v globálním měřítku. Tato část práce je zakončena na- lezením a vymezením konfliktu mezi dvěma hlavními teoriemi - teorií inkorporace a teorií sídla, přičemž jsou nastíněna jeho možná řešení, včetně zamyšlení se nad jejich reálností. Další části práce se zaměřují na problematiku uznání a...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Lembas, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém se zaměřením na přeshraniční mobilitu společností v EU. Práce sestává z úvodu, pěti kapitol a závěru. V první kapitole je představena a vymezena základní terminologie používaná v práci - pojmy mezinárodní právo soukromé, kolizní normy, právnické osoby, společnosti. Druhá kapitola se věnuje osobnímu statutu společnosti a analyzuje hlavní teorie určování osobního statutu - inkorporační teorii a teorii sídla, rozebrány jsou jejich výhody a nevýhody, na závěr kapitoly je uvedeno jejich srovnání. Inkorporační teorie umožňuje přemístění sídla a jednou provždy určuje rozhodné právo, teorie sídla má funkci ochrannou, chrání třetí osoby a poskytuje větší právní jistotu. Zatímco pro inkorporační teorii je rozhodující právo, podle kterého byla právnická osoba založena, pro teorii sídla je rozhodující sídlo skutečné, tedy místo, kde společnost skutečně působí, vyvíjí faktickou činnost. Třetí kapitola se tématu věnuje z pohledu práva EU. Je rozebrána svoboda usazování jako právní základ pro pohyb společností v rámci EU a články zakotvující svobodu usazování na úrovni primárního práva. Dále jsou analyzovány vybrané judikáty SDEU související s tématem. Z analýzy rozsudků vyplývá vliv SDEU na teorie určení osobního...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Džoldoševa, Seda ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je shrnutí a analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém. Důležitým pojmem, který se objevuje napříč celou prací, je osobní statut společnosti. Osobní statut společnosti je institut, který určuje, zda má organizovaný útvar vlastní právní osobnost a dále jakým právním řádem se řídí jeho vztahy. Při určování osobního statutu vycházíme ze dvou základních teorií, z teorie inkorporační a z teorie sídla, na něž se práce zaměřuje. Teorie inkorporační vychází z principu, že osobním statutem společnosti je právní řád, podle něhož byla společnost založena. Oproti tomu teorie sídla pracuje s v praxi problematickým prvkem faktického sídla, tedy místa, kde společnost svou činnost fakticky vykonává, kde sídlí její management nebo odkud je kontrolována. Jelikož v historickém vývoji nebyla nalezena shoda v přístupu k určování osobního statutu, přiklání se každý stát k jinému východisku. Zatímco inkorporační teorie ve svém důsledku napomáhá rozvoji obchodu a je flexibilnější vůči společnostem, poskytuje teorie sídla větší právní jistotu. Za časté negativum inkorporační teorie je považován Delaware efekt, tedy situace, kdy jsou společnosti zakládány ve státech s pro ně nejvýhodnější legislativou, aniž by zde společnost skutečně vykonávala činnost. Problematickou částí...
|
|
|
Osobní statut právnických osob v mezinárodním právu soukromém
Doula, Sufjan ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
v Abstrakt V dnešní době, kdy se globalizace a internacionalizace stávají součástí našeho každo- denního života, zvyšuje se také důležitost mezinárodního podnikání a vůbec mezinárodních aktivit právnických osob. Úkolem práva není pouze dát právnickým osobám možnost me- zinárodního pohybu, nicméně především nalézt hranice takovéhoto systému a usměrnit jej dle aktuálního smýšlení společnosti. Cílem diplomové práce Osobní statut právnických osob v mezinárodním právu sou- kromém je objasnit aktuální právní úpravu určování osobního statutu právnických osob jak v České republice, tak v zahraničí a zjistit, do jaké míry je tato upravena na mezinárodní úrovni. Nejprve práce, ve své teoretické části, definuje základní teorie určování osobního statutu právnických osob, které byly právní teorií historicky vyvinuty. Následně jsou analyzovány jejich pozitivní i negativní důsledky v globálním měřítku. Tato část práce je zakončena na- lezením a vymezením konfliktu mezi dvěma hlavními teoriemi - teorií inkorporace a teorií sídla, přičemž jsou nastíněna jeho možná řešení, včetně zamyšlení se nad jejich reálností. Další části práce se zaměřují na problematiku uznání a...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Botová, Hana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Společnosti v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Cílem této mé diplomové práce je analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém se zvláštním zaměřením na možnosti přeshraničního pohybu společností. V dnešním globalizovaném světě ovlivňuje přeshraniční mobilita společností jak ekonomiku států, tak životy zaměstnanců, věřitelů a třetích osob. Mobilita společností je proto předmětem státní regulace. Kolizní normy států upravující osobní statut společností vycházejí ze dvou základních teorií, a sice inkorporační teorie a teorie sídla. Tyto dva přístupy jsou v mnoha aspektech protichůdné. Práce sestává z úvodu, pěti kapitol a závěru. V první kapitole je představena a vymezena základní terminologie používána v práci, a sice pojmy společnost a mezinárodní právo soukromé. Ve druhé kapitole je vysvětlen pojem osobní statutu společnosti a analyzovány inkorporační teorie, teorie sídla a teorie překrývání. Kapitola se také zabývá přeshraničním přemístěním sídla. Třetí kapitola pojednává o české úpravě osobního statutu společnosti. Po přiblížení vývoje úpravy na našem území je pozornost zaměřena na české pojetí inkorporační teorie, význam sídla v českém právu a dále na českou úpravu přeshraniční změny sídla. Čtvrtá kapitola zkoumá téma z evropské perspektivy. Je zde zkoumáno primární právo a...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu): Mezinárodní právo společností v České republice a ve Spolkové republice Německo
Lindauerová, Natálie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí: Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu): Mezinárodní právo společností v České republice a ve Spolkové republice Německo Cílem této práce je seznámit čtenáře s právní úpravou společností v mezinárodním právu soukromém v České republice a ve Spolkové republice Německo. Práce především srovnává přístupy obou států ke způsobu určení osobního statutu společnosti a k postavení společností. Značná část práce je tedy věnována teorii sídla a teorii inkorporační Vzhledem k členství obou států v Evropské unii práce pojednává i o evropské právní úpravě obchodních společností a rozebírá i vývoj judikatury vztahující se k osobnímu statutu a přemisťování společností v rámci evropského prostoru. Práce se dělí do šesti kapitol. První kapitola obecně vymezuje pojem mezinárodního práva soukromého a mezinárodního práva společností. Druhá kapitola pojednává o osobním statutu společnosti a základních teoretických přístupech k jeho určování. Kapitola se především zabývá teorií sídla a teorií inkorporační. Třetí kapitola je věnována české právní úpravě společností v mezinárodním právu soukromém. Německou právní úpravu popisuje kapitola čtvrtá. V této kapitole je zmíněna i německá úprava mezinárodního práva soukromého obecně. Kapitola pátá...
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Šteflová, Iva ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce na téma Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku se zaměřuje na místo konání rozhodčího řízení a jeho vztah k národnímu právnímu řádu. První kapitola uvádí obecně do problematiky řešení sporů v mezinárodním obchodním styku. Práce přibližuje alternativní způsoby řešení sporů a vymezuje pojem rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Uvedeny jsou jeho základní znaky a popsány teorie, které usilují o vysvětlení právní povahy rozhodčího řízení - teorie smluvní, jurisdikční, smíšená a autonomní. Ve druhé kapitole práce je vymezen pojem místa konání rozhodčího řízení, jakožto skutečného místa na území určitého státu. Toto místo je odlišeno od sídla rozhodčího řízení a od dalších institutů, které bývají s místem konání rozhodčího řízení zaměňovány. Sídlo rozhodčího řízení je v práci pojímáno jako právní domicil rozhodčího řízení. Národní právní řád sídla stanoví právní rámec pro vedení rozhodčího řízení. Posléze práce přibližuje dvě základní teorie, které hodnotí vazbu mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem, teorii sídla a delokalizační teorii. Vazba mezi místem konání rozhodčího řízení a národním právním řádem je porovnána i z pohledu jednotlivých teorií právní povahy rozhodčího řízení. Právní rámec pro úpravu rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním...
|
|
|
Obchodní společnosti a jejich mobilita v evropském kontextu
Belloňová, Pavla ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vzhledem k postupující ekonomické globalizaci dochází ke stále většímu otevírání trhů jednotlivých států, což obzvlášť platí v rámci Evropské unie, která si za cíl klade vytvoření dokonce jediného vnitřního trhu, kde budou zrušeny vnitřní hranice a odstraněny bariéry volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. To má přirozeně vliv na chování ekonomických aktérů na trhu působících. Konkurence na trhu vzrůstá, je třeba být inovativní, aktivnější, hledat nové příležitosti k expanzi, a to nejen ve vlastním státě, ale i v zahraničí, což s sebou nese potřebu vstupovat do právních vztahů se zahraničními subjekty. Časem se může ukázat jako užitečné či dokonce nezbytné přemístit místo výkonu své podnikatelské činnosti. Tato potřeba se zdaleka již netýká pouze fyzických osob, ale také právnických osob jako jsou obchodní společnosti. Nicméně postavení společnosti v přeshraničních vztazích vykazuje oproti postavení fyzických osob určitá specifika. Společnost je umělým produktem práva, pouhou právní fikcí a její existence je mnohem úžeji provázána s určitým konkrétním právním řádem. Společnost má totiž právní subjektivitu právě z toho důvodu, že jí ji nějaký právní řád přiznává. Přístupy ke kolizněprávní úpravě společností a jejich případné mobilitě se v jednotlivých státech dosti liší - některé státy za...
|
host ::
RSS.