|
| |
|
|
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Procházka, Luděk ; Slaný, Martin (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice silového zatížení při obrábění tenkostěnných součástí. V teoretické části je rozebráno silové zatížení působící při frézování a možnosti měření silového zatížení při frézování. Dále se práce zaměřuje na obrábění tenkostěnných součástí, problémy při obrábění těchto součástí a možnosti eliminace těchto problémů. Praktická část se zabývá návrhem a realizací měření silového zatížení na vybraných součástech. V práci je také uvedeno porovnání modelu simulace vychýlení tenkostěnných součástí s hodnotami naměřenými při reálném obrábění.
|
|
|
Analýza řezání tenkostěnných součástí pilou
Spáčil, Radek ; Dvořáková, Jana (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řezáním tenkostěnných součástí pomocí kotoučové pily z rychlořezné oceli. Nejprve jsou formou rešerše ukázány nejpoužívanější konvenční a nekonvenční možností dělení materiálu. Další kapitola popisuje síly vznikající při obrábění kotoučovou pilou, včetně jejich závislostí na měrném řezném odporu, průřezu třísky a úhlu posuvového pohybu. Druhá část práce se zabývá technologickým zlepšením procesu řezání, kdy jsou uvažovány tři možné směry řešení – geometrie nástroje, depozice nástroje PVD povlakem a změna procesní kapaliny. V experimentální části proběhlo porovnání nepovalkovaného kotouče s otřepy, odjehleného nepovlakovaného kotouče a povlakovaných pilových kotoučů. Pro srovnání byly použity povlaky Ti(C,N), Cr-Al-Si-N, Al-Cr-B-N a TripleCoating Cr, který se skládá ze tří, na sebe vrstvených povlaků TiN + (Al,Ti)N + Cr-Al-Si-N. Z experimentu vyplynulo, že řezné síly se zvětšovaly se zvětšujícím se poloměrem špičky a opotřebením řezného nástroje. Menší rozdíly měřených řezných sil mezi prvním a posledním průjezdem vykazovaly povlakované řezné nástroje. Následně byly pilové kotouče použity v reálné výrobě, aby byly ověřeny výsledky experimentu.
|
|
|
Možnosti stroje Vernet Behringer při CNC programování
Mana, Marek ; Osička, Karel (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti využití obráběcí linky firmy Vernet – Behringer. Obsahem teoretické části je stručné začlenění řídicího systému ProNC2 mezi vybrané na trhu dostupné řídicí systémy a jsou porovnány způsoby programování CNC obráběcích strojů. Na obráběcím stroji firmy Vernet – Behringer jsou zpracovávány především tenkostěnné součásti, proto je část práce zaměřena na problematiku obrábění tenkostěnných součástí, rozdělení průhybu nástroje i obráběné součásti. Další část se zabývá návrhem a zpracováním technické dokumentace k modelové obráběné součásti. Praktická část práce se zabývá možnostmi stroje a způsobem programování v řídicím systému ProNC2. Programování i praktická výroba na stroji probíhala ve firmě SSI Schäfer s.r.o. Práce je zaměřena na praktické ověření výrobního procesu pomocí simulace a samotnou výrobu součásti. Závěrem bylo provedeno technicko – ekonomické zhodnocení výroby.
|
|
|
Technologie obrábění tenkostěnné součásti z titanové slitiny
Rajm, Vojtěch ; Osička, Karel (oponent) ; Chladil, Josef (vedoucí práce)
V první části této práce byly popsány základní znalosti z obrábění potřebné v dalších částech. Poté byly popsány titanové slitiny, jejich vlastnosti a tepelné zpracování. V další části byla rozebrána problematika obrábění titanových slitin se zaměřením na technologie soustružení a frézování. Na začátku praktické části byla uvedena problematika výroby tenkostěnné součásti z titanové slitiny v praxi, která byla inspirací pro vznik této práce. V experimentální části práce byl zkoumán vliv jednotlivých výrobních operací a parametrů frézování na výslednou rovinnosti tenkostěnných plochých vzorků z titanové slitiny Ti6Al4V. Z výsledků byly vyhodnoceny parametry, které měly nejvýraznější vliv na rovinnost a deformaci plochých dílů po frézování a byly uvedeny doporučení týkající se minimalizace deformací při frézování tenkostěnných součástí z titanových slitin.
|
|
|
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Procházka, Luděk ; Slaný, Martin (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice silového zatížení při obrábění tenkostěnných součástí. V teoretické části je rozebráno silové zatížení působící při frézování a možnosti měření silového zatížení při frézování. Dále se práce zaměřuje na obrábění tenkostěnných součástí, problémy při obrábění těchto součástí a možnosti eliminace těchto problémů. Praktická část se zabývá návrhem a realizací měření silového zatížení na vybraných součástech. V práci je také uvedeno porovnání modelu simulace vychýlení tenkostěnných součástí s hodnotami naměřenými při reálném obrábění.
|
|
|
Analýza řezání tenkostěnných součástí pilou
Spáčil, Radek ; Dvořáková, Jana (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řezáním tenkostěnných součástí pomocí kotoučové pily z rychlořezné oceli. Nejprve jsou formou rešerše ukázány nejpoužívanější konvenční a nekonvenční možností dělení materiálu. Další kapitola popisuje síly vznikající při obrábění kotoučovou pilou, včetně jejich závislostí na měrném řezném odporu, průřezu třísky a úhlu posuvového pohybu. Druhá část práce se zabývá technologickým zlepšením procesu řezání, kdy jsou uvažovány tři možné směry řešení – geometrie nástroje, depozice nástroje PVD povlakem a změna procesní kapaliny. V experimentální části proběhlo porovnání nepovalkovaného kotouče s otřepy, odjehleného nepovlakovaného kotouče a povlakovaných pilových kotoučů. Pro srovnání byly použity povlaky Ti(C,N), Cr-Al-Si-N, Al-Cr-B-N a TripleCoating Cr, který se skládá ze tří, na sebe vrstvených povlaků TiN + (Al,Ti)N + Cr-Al-Si-N. Z experimentu vyplynulo, že řezné síly se zvětšovaly se zvětšujícím se poloměrem špičky a opotřebením řezného nástroje. Menší rozdíly měřených řezných sil mezi prvním a posledním průjezdem vykazovaly povlakované řezné nástroje. Následně byly pilové kotouče použity v reálné výrobě, aby byly ověřeny výsledky experimentu.
|
|
|
Možnosti stroje Vernet Behringer při CNC programování
Mana, Marek ; Osička, Karel (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti využití obráběcí linky firmy Vernet – Behringer. Obsahem teoretické části je stručné začlenění řídicího systému ProNC2 mezi vybrané na trhu dostupné řídicí systémy a jsou porovnány způsoby programování CNC obráběcích strojů. Na obráběcím stroji firmy Vernet – Behringer jsou zpracovávány především tenkostěnné součásti, proto je část práce zaměřena na problematiku obrábění tenkostěnných součástí, rozdělení průhybu nástroje i obráběné součásti. Další část se zabývá návrhem a zpracováním technické dokumentace k modelové obráběné součásti. Praktická část práce se zabývá možnostmi stroje a způsobem programování v řídicím systému ProNC2. Programování i praktická výroba na stroji probíhala ve firmě SSI Schäfer s.r.o. Práce je zaměřena na praktické ověření výrobního procesu pomocí simulace a samotnou výrobu součásti. Závěrem bylo provedeno technicko – ekonomické zhodnocení výroby.
|
|
| |
host ::
RSS.