|
|
Identifikace mozkových oblastí při anticipaci v tenise
Gavendová, Karolína ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Carboch, Jan (oponent)
Název: Identifikace mozkových oblastí při anticipaci v tenise Cíle: Cílem této diplomové práce je pomocí funkční magnetické rezonance identifikovat mozkové oblasti zodpovědné za anticipaci a následné rozhodování během sledování tenisových výměn u závodních hráčů tenisu. Metody: Výzkumný soubor byl tvořen 12 závodními hráči tenisu ve věku 18-26 let. Výzkum probíhal ve Fakultní nemocnici v Motole. Před samotným vyšetřením byli probandi instruováni o průběhu a podmínkách testování. Testování se skládalo z vyšetření mozku, zda je proband zdravý, testování anticipace pomocí videa s tenisovými výměnami následovaný fází resting state (klidový stav) pro vyhodnocení regionálních interakcí. Video se skládalo ze 6 bloků oddělených statickým obrázkem trvajícím 20 s. Každý blok obsahovalo 6 videí s tenisovými výměnami. Každé video trvalo přesně 6 s včetně 300 ms zastavení tenisové výměny. Tenisová výměna byla zastavena ve fázi, kdy je míč nad tenisovou sítí či na raketě hráče. Úkolem probanda bylo sledovat tenisovou výměnu a po zastavení určit, zda následný úder poletí do levé či pravé strany tenisového kurtu, popřípadě do středu. Cílová data byla poté tvořena ze snímků funkční magnetické rezonance, odpovědí probandů na jednotlivé výměny a reakčních časů odpovědí. Odpovědi a reakční časy byly následně...
|
|
|
Vliv cvičení "brain gym" na posturální stabilitu u hráčů tenisu
Formanová, Klára ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Vliv cvičení "brain gym" na posturální stabilitu u hráčů tenisu Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit, zda provádění cvičení "brain gym" po dobu 30 dnů má vliv na posturální stabilitu u hráčů tenisu Metody: Pilotní studie se dohromady zúčastnilo 12 žen, tenistek, ve věku 18 - 30 let. Probandky absolvovaly 30denní cvičební intervenční program, který cvičily denně po dobu maximálně 10 minut. Posturální stabilita byla měřena před zahájením intervence a po skončení intervence pomocí přístroje Neurocom Smart EquiTest Systém (testy Sensory Organization Test, Motor Control Test, Limits of Stability) a byla doplněna testem Standing Stork Test vyhodnocující schopnost balancovat ve svislé poloze na špičce jedné dolní končetiny. Naměřená data byla zpracována programem Neurocom Data Analyzer, z něhož byly data následně převedeny do programu Microsoft Excel 2010, SPSS 2007 a GPower 2019. K hodnocení efektu intervence byly použity statistické metody - Shapiro- Wilkův test, Studentův párový t-test, Wilcoxonův test, a metoda pro určení klinické významnosti - Cohenovo d. Hladina statistické významnosti byla určena na α = 0,05, kdy p < 0,05 - statistická významnost, p > 0,05 - statistická nevýznamnost. Hodnoty klinické významnosti byly vyhodnoceny dle rozmezí: velká významnost - d > 0,80, střední významnost...
|
host ::
RSS.