|
|
Metody prostorové a spektrální charakterizace světelných zdrojů používaných v automobilové technice
Guzej, Michal ; Černý,, Pavel (oponent) ; Samek, František (oponent) ; Horský, Jaroslav (vedoucí práce)
Automobilové světlomety jsou vystaveny velice proměnným provozním podmínkám, během kterých musí zaručit svou primární funkci vidět a býti viděn. Snahou výrobců je během vývoje nových světlometů eliminovat nedostatky, které by v provozu vedli k závadám. Vhodnými nástroji k odhalení problematických míst jsou spolu s numerickými simulacemi i testovací procedury. Nejvýhodnější je navrhovat experiment s ohledem na následné jednoduché implementování naměřených dat do softwarů pro tvorbu numerických simulací a citlivě zvolit způsob měření sledovaných fyzikálních veličin. Velká část práce je věnována problematice kondenzace ve světlometech, která má negativní vliv na světelnou stopu a životnost. Proto byla vyvinuta metodika experimentálního odmlžování, kdy je do světlometu vypařeno známé množství vody, která je následně zkondenzována na vnitřní ploše předního skla. Z měření jsou pořízeny fotografie, na kterých jsou automaticky detekovány zamlžené a odmlžené oblasti. Výsledky jsou použity pro naladění a ověření numerického modelu odmlžování. Další část je věnována měření teplotnímu zatížení komponent světlometu, které jsou ohřívány nejvíce odpadním teplem ze světelných zdrojů, což je závislé hlavně na typu zdroje, emisivitě a tepelné vodivosti. Byla vyvinuta metodika měření teplot, měření tepelné vodivosti plastových materiálů, nestacionární způsob stanovení emisivity lesklých povrchů a prostorový popis světelných halogenových zdrojů na základě jejich tepelných toků do okolí.
|
|
|
Metody prostorové a spektrální charakterizace světelných zdrojů používaných v automobilové technice
Guzej, Michal ; Černý,, Pavel (oponent) ; Samek, František (oponent) ; Horský, Jaroslav (vedoucí práce)
Automobilové světlomety jsou vystaveny velice proměnným provozním podmínkám, během kterých musí zaručit svou primární funkci vidět a býti viděn. Snahou výrobců je během vývoje nových světlometů eliminovat nedostatky, které by v provozu vedli k závadám. Vhodnými nástroji k odhalení problematických míst jsou spolu s numerickými simulacemi i testovací procedury. Nejvýhodnější je navrhovat experiment s ohledem na následné jednoduché implementování naměřených dat do softwarů pro tvorbu numerických simulací a citlivě zvolit způsob měření sledovaných fyzikálních veličin. Velká část práce je věnována problematice kondenzace ve světlometech, která má negativní vliv na světelnou stopu a životnost. Proto byla vyvinuta metodika experimentálního odmlžování, kdy je do světlometu vypařeno známé množství vody, která je následně zkondenzována na vnitřní ploše předního skla. Z měření jsou pořízeny fotografie, na kterých jsou automaticky detekovány zamlžené a odmlžené oblasti. Výsledky jsou použity pro naladění a ověření numerického modelu odmlžování. Další část je věnována měření teplotnímu zatížení komponent světlometu, které jsou ohřívány nejvíce odpadním teplem ze světelných zdrojů, což je závislé hlavně na typu zdroje, emisivitě a tepelné vodivosti. Byla vyvinuta metodika měření teplot, měření tepelné vodivosti plastových materiálů, nestacionární způsob stanovení emisivity lesklých povrchů a prostorový popis světelných halogenových zdrojů na základě jejich tepelných toků do okolí.
|
|
|
Statistická analýza teplotních a srážkových časových řad v České republice v období 1961 - 2008
Helman, Karel ; Pecáková, Iva (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent) ; Žák, Michal (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá analýzou měsíčních časových řad průměrných teplot a srážkových úhrnů naměřených na 44 místech v České republice v období 1961--2008. Hlavním cílem práce je s využitím sady vybraných statistických metod získat hlubší poznatky o zákonitostech vývoje klimatických časových řad. Sekundárním cílem je nalezení závislostí mezi dosaženými výsledky a základními geografickými souřadnicemi (nadmořskou výškou, zeměpisnou délkou a šířkou) vybraných měřicích stanic a porovnání všech výsledků pro dva klimatické prvky. Práce je přínosná ve dvou ohledech. Především uvádí řadu nových poznatků v oblasti klimatických časových řad, zejména v souvislosti se silou a vývojem jejich sezónní složky, ale také například popisuje vztah mezi rozdělením nesystematické složky a geografickými souřadnicemi měřicích stanic. Přínosem práce je rovněž rozsáhlá ukázka praktického využití řady statistických metod při analýze klimatických časových řad. Uplatněno bylo několik typů statistických metod -- od nástrojů v této oblasti hojně využívaných (analýza lineárních trendů) přes nástroje zřídka aplikované (Boxova-Jenkinsova metodologie) až po nástroje dosud nepoužité (časové řady klouzavé sezónnosti).
|
host ::
RSS.