|
|
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
|
|
|
Sladkovodní mechovky na řece Úslavě v lokalitách Starý Plzenec a Koterov
Steinerová, Michaela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Magdalena, Magdalena (oponent)
Sladkovodní mechovky patří do skupiny koloniálních bezobratlých živočichů. Název Bryozoa v českém překladu znamená mech a živočich. Zástupci mechovek se na první pohled velmi podobají rostlinám mechu a od ostatních druhů živočichů se značně liší.
Hlavní cílem této diplomové práce je determinovat jednotlivé nalezené druhy na územích Koterov a Starý Plzenec, zjistit ekologické nároky nalezených druhů, vyhodnotit sezónní dynamiku výskytu mechovek a porovnat údaje s dostupnými literárními zdroji.
Sledovaný úsek řeky Úslavy byl rozdělen na 10 lokalit. Na území Koterov bylo prozkoumáno 5 lokalit. Na území Starý Plzenec rovněž 5 lokalit. Na obou lokalitách bylo celkem odebráno 150 vzorků mechovek a v nich determinováno 233 zoárií.
Celkem bylo na sledovaném úseku Koterov a Starý Plzenec nalezeno 5 sladkovodních druhů mechovek: Plumatella emarginata (Allman, 1844), Plumatella fungosa (Pallas, 1768),Plumatella repens (Linné, 1758), Fredericella sultana (Blumenbach, 1779) a Paludicella articulata (Ehrenberg, 1831).
Jednotlivé druhy byly determinovány podle přehledného klíče od autorů Wood a Okamura (2005).
Ze získaných výsledků byla vyhodnocena sezónní dynamika se zastoupením jednotlivých nalezených druhů mechovek během července, srpna a září. Kromě sezónní dynamiky byly vyhodnoceny i světelné nároky a preference výskytu jednotlivých druhů mechovek.
Nejhojněji se na území Koterov vyskytoval druh Plumatella emarginata. Druhý nejčastější byl na tomto území druh Plumatella fungosa. Méně hojné zde byly druhy Fredericella sultana a Paludicella articulata. Druh Plumatella repens byl nalezen jen zřídka. Na území Starý Plzenec se nejčastěji vyskytoval druh Plumatella fungosa. Druhý nejběžnější byl druh Plumatella emarginata. Nejméně zde byly zaznamenány druhy Plumatella repens a Fredericella sultana.
Nejčastěji se druhy vyskytovaly na svrchních a bočních stranách kamenů. Druhy Plumatella fungosa, Plumatella emarginata a Paludicella articulata byly nejčastěji zaznamenány na svrchních i bočních stranách, druhy Fredericella sultana a Plumatella repens byly nejhojnější pouze na svrchních stranách kamenů. Důvodem výskytu na svrchních stranách může být bohatá potravní nabídka. Na boční straně jsou druhy zřejmě dostatečně chráněny před predátory. Spodní strany kamenů obývaly všechny druhy velmi zřídka, zřejmě kvůli nedostatečnému přísunu kyslíku.
S dostupnými literárními poznatky se plně shoduje mé zjištění, že Paludicella articulata patří mezi temnomilné druhy. Ostatní druhy byly nalezeny na lokalitách zastíněných i osluněných a nelze s přesností určit, zda světelné podmínky hrají hlavní roli při jejich vývoji.
|
host ::
RSS.