Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Vliv vyvětvování na tloušťkový a výškový přírůst třešně ptačí (Prunus avium L.) v podmínkách ŠLP "Masarykův les" Křtiny
Žalek, Mikuláš
Třešeň ptačí produkuje velmi hodnotné dřevo, které může zvýšit ekonomický užitek v lesním hospodářství. Pro vypěstování kvalitních třešní je nutné provádět vyvětvování, kterým se postupně dosáhne rovných, dlouhých a bezsukých kmenů. Cílem práce bylo posoudit reakci třešní na různé způsoby vyvětvování. Šetření se uskutečnilo ve čtyřech mladých porostech nacházejících se na ŠLP Křtiny. Výsledky potvrzují, že vyvětvování má negativní vliv na tloušťkový přírůst. Čím je redukce koruny razantnější, tím více přírůst klesá. Vliv vyvětvování na výškový přírůst nebyl jednoznačně prokázán. Praktickým doporučením je provádět mírnější nebo selektivní způsob vyvětvování, které nesnižuje výrazně tloušťkový přírůst. Třešně by měly být vyvětvovány včas, opakovaně po dvou až třech letech, kdy nejsou větve příliš silné, a lze očekávat rychlé zacelení řezných ran. Dále je nutné s třešní pěstovat i výchovné dřeviny, které chrání jejich kmeny před osluněním vyvolávající vznik sekundárních výhonů.
Zhodnocení biologického potenciálu dřevin v lokalitě Senická třešňová alej
Ševčíková, Hana
Zkoumaná třešňová alej se nachází v Senici (Trnavský kraj, Slovensko). Cílem této práce bylo zmapovat výskyt druhů hmyzu na osmi charakteristických stanovištích a na základě toho navrhnout budoucí zásahy a péči o lokalitu s důrazem na podporu biodiverzity. Významné bylo zjištění výskytu dutinových specialistů – brouků rodu Oryctes a rodu Cetonia. Na základě tohoto nálezu byly navrženy náležité opatření. Překvapivým výsledkem byl nález velmi malého množství pobytových znaků brouků rodu Antaxia, které byly obzvlášť očekávané. Toto může být zapříčiněno chemizací zemědělského prostředí v těsné blízkosti aleje.
Růst a postavení třešně ptačí v porostech na LZ Židlochovice
Sklenářová, Monika
Třešeň ptačí patří mezi cenné rychle rostoucí listnáče. Svou přítomností v porostech může zastávat funkci ekologickou i ekonomickou. Aby však mohla těchto funkcí v lesních porostech dosahovat, je nutné provádět umělé vyvětvování a podporovat výchovné dřeviny. Výzkum bakalářské práce proběhl ve třech porostech na LZ Židlochovice. V porostu A byl hodnocen vliv vyvětvení na tloušťkový a výškový přírůst třešně od roku 2016 po dobu tří let. Za danou dobu proběhlo vyvětvení části třešní pouze jednou. V porostu B výzkum započal v roce 2017 a ve stejném roce byla část jedinců vyvětvena. Vliv vyvětvení výškového a tloušťkového přírůstu byl hodnocen po dobu dvou let. V porostu C byl hodnocen vliv polaření na odrůstání třešně od roku 2017 po dobu dvou let. Výsledky prokázaly, že v porostu A a B nemělo vyvětvování negativní vliv na výškový přírůst, v porostu B byl zaznamenán naopak kladný vliv vyvětvení na výškový přírůst. V obou porostech naopak vedlo vyvětvení ke snížení tloušťkového přírůstu. V porostu C byl prokázán pozitivní vliv polaření na odrůstání třešní. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že vyvětvování třešně je důležitý výchovný zásah, ale musí být prováděn zavčas a v pravidelných maximálně dvouletých intervalech.
Inventarizace populace třešně ptačí na lesnickém úseku Soběšice (polesí Vranov, ŠLP Křtiny)
Hönig, Květoslav
Cílem práce bylo zhodnotit stav populace třesně ptačí v části porostu 85A9 na lesnickém úseku Soběšice (polesí Vranov, Školní lesní podnik Křtiny) za účelem získání představy o jejím stavu a využitelnosti v lesnickém hospodaření. Pomocí GPS přístroje byly zaměřeny pozice třešní ve výzkumné oblasti. Dále byl hodnocen průměr jejich kmene, celková výška, výška nasazení koruny a podle Polanského klasifikace rovněž tvar třešní a jejich postavení v porostu. Taktéž byly hodnoceny vybrané ukazatele jejich zdravotního stavu. Z výsledků vyplynulo, že průměrná výška zdejších třešní je 9,23 m a průměr kmene 13,57 cm. Více než polovina jedinců má netvárný kmen 3. jakosti a vykazuje některou z vybraných vad. Hodnota třešní v této výzkumné oblasti tak spočívá spíše v jejich estetickém, nikoli komerčním přínosu.
Postavení a výchova třešně ptačí v porostu ve stavu převodu na les střední (ŠLP Křtiny - polesí Vranov)
Žalek, Mikuláš
Třešeň ptačí je perspektivní dřevinou pro naše lesní hospodářství z důvodů ekologických i ekonomických. K dosažení vyššího ekonomického zhodnocení třešňového dříví, je nutno provést zvláštní pěstební zásah – umělé vyvětvování. Vyvětvováním se myslí odstranění spodních silných větví a tím získání dlouhých kvalitnějších kmenů bez suků. Vyvětvování třešní proběhlo ve dvou různě starých porostech na ŠLP Křtiny. V porostu A byly mladé třešně ptačí jednorázově vyvětveny třemi různými způsoby: ponecháním pouze letošního přírůstu (S), ponecháním posledního přeslenu (P) a kontrola (K), tzn. bez vyvětvování. V porostu B bylo vybráno několik cílových stromů (C), které byly vyvětveny, a několik kontrolních třešní bez vyvětvení (K) pro porovnání přírůstů. Výsledky ukazují, že vyvětvování neovlivňuje výškový přírůst, ale tloušťkový přírůst se s rostoucí intenzitou vyvětvování snižoval. Stejný pokles platí i pro přírůst kruhové základny. Ze získaných údajů vyplývá, že by vyvětvování mělo být provedeno mírně v mladší fázi vývoje třešně, kdy ještě nejsou odstraňované větve příliš silné.
Ekonomické aspekty pěstování třešně ptačí (Prunus aviumL./ L.) s ohledem na podmínky Přírodních lesních oblastí 30 – Drahanská vrchovina a 35 – Jihomoravské úvaly
Vítková, Kateřina
Diplomová práce se zabývá ekonomickými aspekty pěstování třešně ptačí (Prunus avium L.) v přírodní lesní oblasti 30 – Drahanská vrchovina a 35 – Jihomoravské úvaly. Součástí práce je zhodnocení stavu na trhu dřívím třešně ptačí v České republice a vytvoření návrhu na zakládání a výchovu porostů s třešní ptačí. Hlavními podklady pro zpracování práce byly Oblastní práce rozvoje lesa a Oblastní lesnicko-typologické elaboráty pro dané přírodní lesní oblasti, dále data z terénního měření a dotazníkového šetření. Dříví třešně ptačí je v České republice nedostatkovým sortimentem a velice často se na trh dostává dříví špatné kvality. To lze považovat za jeden z důvodů, proč o dříví třešně ptačí není mezi zpracovateli zájem a při zpracování jde zpravidla o zakázkovou výrobu.
Ekonomické aspekty pěstování třešně ptačí (Prunus aviumL./ L.) na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny
Vítková, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá ekonomickými aspekty pěstování třešně ptačí (Prunus avium L.) na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Součástí této práce je i zhodnocení současného výskytu a stavu třešně ptačí v České republice. Důležitými podklady, pro zpracování bakalářské práce, byly lesní hospodářský plán LHC ŠLP ML Křtiny, Oblastní lesnicko typologický elaborát a Oblastní plán rozvoje lesa pro PLO 30 Drahanská vrchovina. Dále byla použita data získaná z terénního měření, z dotazníku pro lesní školkaře, z průzkumu internetu a data převzatá z lesnických organizací a firem zabývajících se lesnickým výzkumem a obchodem s dřívím. Třešeň ptačí se na ŠLP nejčastěji prodávána, jako tvrdé listnaté palivo, příp. drobným soukromým zpracovatelům za smluvní ceny. V České republice není třešeň ptačí nijak evidována a většina firem a organizací o tuto dřevinu nejeví příliš zájem.
Využití molekulárních markerů k rekonstrukci rodokmene polosesterských potomstev třešně ptačí
Jirková, Michaela ; Korecký, Jiří (vedoucí práce) ; Sedlák, Petr (oponent)
Cílem práce bylo s využitím mikrosatelitových markerů provést rekonstrukci rodokmene jedinců třešně ptačí (Prunus avium L.) pěstovaných pro potřeby založení výsadby polosesterských potomstev, tj. ověřit evidenční příslušnost matky a dohledat otce mezi klony zastoupenými v semenném sadu, případně odhalit paternální gametickou kontaminaci. Technicky došlo k převodu jedinců polosesterského potomstva na potomstvo plnosesterské. V rešeršní části byl proveden literární rozbor zaměřený na problematiku rekonstrukce rodokmene pomocí molekulárních markerů a rozebrána teorie šlechtitelského cyklu se zaměřením na testy potomstev, společně s popisem třešně ptačí jako druhu např. její morfologií, rozšíření či ekologií. Studie byla provedena na materiálu ze semenného sadu Obrovice, vlastník VLS s. p. (rodičovská populace) a sazenic vypěstovaných z těchto jedinců pro potřeby založení polosesterského testu potomstev v lesní školce Lhota. V rámci vlastní výzkumné části byl proveden sběr vzorků, a to všech klonů rodičovské populace a 268 jedinců z potomstva evidenčně rovnoměrně příslušných mateřským klonům. Následně byla izolována DNA, provedena mikrosatelitová analýza na 16 polymorfních lokusech a realizována genotypizace pomocí softwaru GeneMarker a následná rekonstrukce rodokmene v softwaru Cervus. Rekonstrukce rodokmene byla úspěšně realizována a získaná informace o otcovském gametickém příspěvku umožnila faktické převedení sazenic rozpěstovaných ve formě polosesterského potomstva tj. s evidencí mateřského jedince do plnosesterského potomstva, což je interpretováno v závěru. Znalost rodokmene bude v bu založeného potomstva a umožní významné urychlení celého šlechtitelského cyklu, protože zde byla využita metoda Breeding with Breeding.
Analýza populační struktury semenného sadu třešně ptačí &-lt;i&-gt;Prunus avium&-lt;/i&-gt; L.
Krejzková, Anna ; Korecký, Jiří (vedoucí práce) ; Čepl, Jaroslav (oponent)
Semenný sad třešně ptačí (Prunus avium L.) Čejkovka, LS LČR Lužná, vznikl v roce 2002. Sad se vyznačuje podprůměrnou produkcí osiva. První sběr proběhl v roce 2015, sebráno bylo 35 kg osiva. Na základě genetických analýz byly detekovány alely S lokusu a mikrosatelitová data. Také byla pozorována fenologie kvetení a plodnosti jednotlivých ramet. Bylo zjištěno, že z evidovaných 59 klonů je 46 klonů různých genotypů a 29 klonů se neshoduje v S lokusu. Zhruba 37 % ramet v sadu je geneticky identických. V roce 2015 plodilo celkem 45 % ramet. Efektivní počet klonů v sadu na základě evidence je 31, na základě SSRs 12 a podle S lokusů 10. Efektivní počet klonů, které plodily v roce 2015 dle evidence je 20, dle SSRs 8 a na základě S lokusů pouze 5. Pro zvýšení produkce osiva by bylo vhodné geneticky identické klony z části nahradit klony s jiným genotypem. Další možností je využít stávající sad k odebrání roubů a založit nový sad, podle vhodného designu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.