|
|
Antropometrický výzkum dospělé populace a jeho aplikace v oblasti interiéru a architektury
Kovařík, Martin ; Petelen, Ivan (oponent) ; Hronský, Michal (oponent) ; Doc.Ing.Veronika Kotradyová,PhD. (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem v oblasti antropometrických měření dospělé populace, jeho historií, základními pojmy a vlastním výzkumem prováděným pod vedením autora v rámci projektu NIS na Mendelově univerzitě v Brně. Výsledky výzkumu a jejich aplikace do oblasti interiérů a nábytku by měly sloužit k revizi současných architektonických schémat a norem zabývajících se vztahy na ose člověk – interiér – nábytek. Popisuje vztahy jednotlivých parametrů, výšky a hmotnosti člověka, jejich vývoj v závislosti na věku a pohlaví, dále srovnává růst výškové křivky populace v ČR a v Evropě. Výsledky práce by měly sloužit jako podklad k revizi stávajících typologických zásad a norem s přihlédnutím na nové výsledky, v závěru autor navrhuje koncepční změny zavedených schémat ve vztahu člověk a interiér.
|
|
|
Vztah tělesných rozměrů a lokomoce u člověka a ostatních homininů
Fedrová, Johana ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
U homininů pracujeme s odhady jejich tělesných hmotností a velikostí odvozených z fosilních nálezů. Spolehlivost odhadu je důležitá pro výpočty týkající se termoregulace a energetiky jedince. Termoregulaci jedince ovlivňuje řada faktorů včetně způsobu dýchání, schopnosti pocení, tělesného ochlupení, způsobu lokomoce, poměru velikosti končetin ku velikosti těla. Ztráta ochlupení umožňuje větší tepelné ztráty. Schopnost pocení a termoregulace je u homininů důležitější pro běh než pro chůzi. Ztráty tepla jsou ovlivňovány šířkou trupu a délkou distálního segmentu končetiny. Tvar těla u současné lidské populace odpovídá Allenovu pravidlu. Populace žijící blíže rovníku vykazují menší bi-iliakální šířku a delší končetiny v poměru k velikosti těla. Populace z chladnějších oblastí vykazují větší bi-iliakální šířku a kratší končetiny v poměru k tělu. Tento trend lze pozorovat i u homininů. Náklady na lokomoci, náklady potřebné pro překonání dané vzdálenosti za daný čas ovlivňuje délka končetin. Delší dolní končetiny tyto náklady snižují, umožňují vzdálenost překonat za užití méně kroků. Každý krok je nákladnější, protože je potřeba více svalové síly pro uvedení delší končetiny do pohybu. Délka kroku a optimální rychlost pohybu jedince je úměrná výšce jedince. Člověk vyniká schopností bipední lokomoce, které...
|
|
|
Výživa a další charakteristiky dětí do 1 roku věku
NOVOTNÁ, Radka
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo jednak zpracování rešerše na základě zajímavé knižní a elektronické literatury, která se zabývala především výživou dětí. Mezi úzce související témata patřila například nemocnost či očkování dětí. Dalším záměrem této práce byl sběr a porovnávání dat získaných prostřednictvím dotazníku. Bakalářská práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části práce jsou uvedeny informace získané a zpracované z tuzemské i zahraniční literatury. V práci se pojednává o významu kojení, umělé kojenecké výživě a zavádění nemléčných příkrmů. Pozornost je také věnována druhům mateřského mléka nebo oblasti kojení v závislosti na kladném či negativním vlivu na dítě. Kromě těchto témat jsou zde také detailněji rozepsané povinná a nejčastěji volitelná očkování. Střídmě je zde zmíněna i nemocnost dětí. Praktická část práce se zaměřovala na vyhodnocování dat, která byla sbírána formou předem stanoveného dotazníku, který byl součástí širšího projektu ve vazbě na práci studentky Markéty Mužíkové, Terezy Šafránkové a Kateřiny Součkové. Dotazník byl zákonným zástupcům dětí zprostředkován v online formě. Rodiče data vyplňovali převážně ze Zdravotního a očkovacího průkazu. Celkově byla nasbírána data od 110 respondentů, z toho 56 dívek a 54 chlapců. Vybraná data byla následně porovnávána s daty, která byla nasbírána prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. V kategorii očkování bylo zjištěno, že každý jedinec byl očkován všemi povinnými vakcínami danými zákonem. Z nepovinných vakcín byla nejčastěji aplikována očkovací látka Prevenar 13, a to v 39 případech ze 110 respondentů. V kategorii nemocnost dětí se zkoumala tyto dětská onemocnění - katary horních cest dýchacích, alergie, ekzém a akutní zánět středního ucha. Bylo zjištěno, že většina nekojených děti našeho souboru byla celkově méně nemocná než děti kojené. Tento výsledek se shoduje s výzkumem studentky Terezy Šafránkové, avšak není v souladu s některými odbornými publikacemi například (Muntau, 2014) nebo (Nevoral et al., 2013). V poslední části výzkumu, která se týkala tělesných rozměrů dětí do jednoho roku života, výsledky ukazují, že nekojení jedinci častěji převyšují svými průměrnými hodnotami ve vývoji děti kojené. Základní tělesné rozměry dětí od narození do 1 roku byly porovnány s výsledky Celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 (CAV, 2001). Statisticky velmi významné hodnoty byly nalezeny u tělesné hmotnosti kojených ročních chlapců (p=0,000), tělesné délky šesti měsíčních (p= 0,007) a ročních kojených chlapců (p=0,001), obvodu hrudníku při narození u dívek (p= 0,001) i chlapců (p= 0,004), obvodu hlavy při narození (p= 0,000) a v šesti měsících kojených chlapců (p= 0,003) a BMI u nekojených dívek při narození (p= 0,002).
|
|
|
Vliv rodiny na exteriér a dosažení tělesné dospělosti u plemene Shagya-arab
CERMANOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat data o exteriéru a tělesných rozměrech shagya-arabských klisen při zápisu do plemenné knihy a následně u části populace klisen změřit aktuální tělesné rozměry. Klisny byly rozděleny podle rodin a byl zhodnocen vliv rodiny na zevnějšek, tělesné rozměry a ukončení tělesné dospělosti. Pro první část bylo použito 332 klisen českého chovu z 10 různých rodin a do druhé části bylo zahrnuto 33 plemenných klisen příslušících ke 4 rodinám. Zjišťované údaje ze zápisu byly: věk, výsledná známka, kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod holeně a obvod hrudi. Aktuální měřené tělesné rozměry byly kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod holeně a obvod hrudi. Z výsledků je patrné, že sledovaná populace ve všech hodnocených parametrech v průměru odpovídá chovnému cíli. U rodiny 6-CZ byla zjištěna nejlepší průměrná výsledná známka 7,73 bodů. U této rodiny byla nadále naměřená nejvyšší průměrná kohoutková výška hůlková (156 cm), nejvyšší průměrná kohoutková výška pásková (164,5 cm), nevyšší průměrný obvod hrudi (187,82 cm) a rovněž největší průměrný obvod holeně (18,90 cm). Tato rodina má zároveň nejvíce zapsaných klisen v hlavní plemenné knize (51 kusů). Dle výsledků lze určit, že nejmohutnější (největší) a zároveň nejvíce typické klisny jsou právě z rodiny 6-CZ. Ve sledované populaci 4 rodin byl prokázán statisticky vysoce významný vliv ro-diny pouze na věk, kdy byl u klisen zastaven růst do výšky (měřeno hůlkou v kohoutku). Z výsledku vyplývá, že další tělesné rozměry nebyly rodinou statisticky významně ovlivněny. Z výsledků lze konstatovat, že majitel by měl přizpůsobit věk, kdy začne s koněm pracovat, ranosti jednotlivých rodin. Chovatel by pak měl věnovat pozornost exteriéru rodičovských páru při výběru vhodných jedinců tak, aby budoucí generace koní plemene Shagya-arab stále splňovali chovný cíl.
|
|
|
Analýza stavby končetin a kopyt koní využívaných v agroturistice v České republice
Bojková, Lenka
Cílem diplomové práce bylo zanalyzovat stav končetin a kopyt koní v agroturistických provozech na území ČR. V první části analýzy byly hodnoceny podmínky chovu (typ ustájení, intenzita práce, terén a povrch jízdáren, péče o kopyta) a rozbor koní (počty koní, plemenná příslušnost, věk, početní stavy valachů a klisen). Tyto hodnoty byly zaznamenávány do připraveného formuláře. V druhé části analýzy následovalo vlastní terénní měření, kde byly měřeny a hodnoceny čtyři základní parametry (postoj předních končetin a jeho odchylky, postoj zadních končetin a jeho odchylky, úhel a vady předních kopyt, úhel a vady zadních kopyt). Z těchto 4 základních parametrů bylo odvozeno a posuzováno 32 různých diferenciací, z nichž ne všechny se u měřené populace koní vyskytovaly. Tyto hodnoty byly statisticky zpracovány a porovnány v programu Unistat 5.1. Při vyhodnocování jednotlivých tělesných rozměrů byl posuzován vliv 6 faktorů. Vliv plemene, pohlaví, věku, způsobu úpravy kopyt, interval úpravy kopyt a vliv typu ustájení. Největší množství statisticky průkazných vlivů bylo zjištěno u efektu věku. Ten měl statisticky průkazný vliv na 6 různých diferenciací a vysoce statistický vliv na 1 diferenciaci. Efekt plemene měl taktéž vysoký vliv na měřené parametry. Statisticky průkazný vliv byl prokázán u 2 měřených diferenciací. Vysoce statisticky průkazný vliv byl zjištěn u 4 dalších diferenciací. Vliv pohlaví, způsobu úpravy kopyt, intervalu úpravy kopyt a typu ustájení už nebyl tak značný avšak i zde se vyskytovaly prokazatelné hodnoty.
|
|
|
RŮSTOVÉ PARAMETRY DOMÁCÍCH PLEMEN CHLADNOKREVNÝCH KONÍ
POLÍČEK, Blahoslav
Cílem diplomové práce bylo zpracovat růstový standard pro všechna tři plemena chladnokrevných koní pro kohoutkovou výšku hůlkovou (KVH) a obvod holeně (ohol). Podkladové materiály byly získány z údajů ASCHK ČR, Ústřední evidence koní a vlastního měření. Pro výpočet růstové křivky byla použita Brodyho metoda. Byly zpracovány individuální růstové křivky hřebců plemen českomoravský belgický kůň, norik a slezský norik, kteří byli odchováni v letech 2001 až 2016 v testačních odchovnách. Celkem byly zpracovány růstové parametry 157 hřebců, z toho 56 plemene Českomoravský belgik (ČMB), 47 plemene Norik (N) a 54 plemene Slezský norik (SN). Bylo zjištěno, že dosud používané růstové standardy zcela neodpovídají současnému růstu chladnokrevných koní jednotlivých plemen a současný růst je intenzivnější v kohoutkové výšce hůlkové (KVH) a je v průměru vyšší o 2,2 cm u ČMB, o 0,9 cm u N a o 0,5 cm u SN. Intenzivnější růst byl zjištěn i u obvodu holeně (Ohol), a to o 0,3 cm u ČMB, 1,0 cm u N a 0,6 cm u SN oproti dosud platnému standardu. Byla prokázána statisticky významná rozdílnost těchto tělesných rozměrů mezi plemeny u hřebců ve věku 30 měsíců. Byl zpracován nový růstový standard, samostatně pro všechna tři sledovaná plemena, který je součástí této diplomové práce.
|
|
|
Potravní chování skorce vodního (Cinclus cinclus) na tocích okresu Tachov
LIŠKA, Martin
V první části práce byly srovnány charakteristiky (fyzikální, environmentální, potravní nabídka) předpokládaných loveckých a kontrolních stanovišť v rámci teritoria skorce. Ve druhé části byly analyzovány vztahy mezi potravní nabídkou a ostatními charakteristikami teritoria. Ve třetí části byly analyzovány vztahy mezi jednotlivými typy sledovaného chování. Ve čtvrté části byly analyzovány vztahy mezi podílem času věnovaného loveckému chování a charakteristikami příslušného stanoviště. V poslední, páté části byly analyzovány vztahy mezi tělesnými rozměry odchycených ptáků a charakteristikami teritoria (fyzikálně-environmentální, potravní).
|
|
|
Analýza výsledků testace chladnokrevných hřebců
Sotolářová, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením kvality chladnokrevných hřebců během výkonnostních zkoušek na základě získaných dat od roku 2006 až do roku 2018. Zjišťovali jsme vliv roku zkoušek na sledované znaky a odlišnostmi mezi jednotlivými plemeny z hlediska tělesných znaků (KVH, KVP, OH, Ohol) a ve výkonnosti při závěrečné zkoušce (zkouška v tahu, distanční jízda, ovladatelnost v páru, mechanika pohybu, atd.) Získaná data jsme zpracovali v rámci analýzy ANOVA, kde jsme zjistili vliv plemene statisticky vysoce průkazně na kohoutkovou výšku páskovou, rozdíl mezi plemeny ČMB a SN byl 1,6 cm. Statisticky průkazný rozdíl je také u kohoutkové výšky hůlkové, kde je rozdíl mezi hřebci ČMB a SN 1,5 cm. U hřebců plemene ČMB byla průměrná hodnota KVH 161,36 cm, u hřebců N to bylo 161,34 cm a u SN 159,95 cm. Další statisticky vysoce průkazný rozdíl je u obvodu holeně, kde jsou průměrné hodnoty Ohol u plemene ČMB 24,23 cm, u hřebců N 24,95 cm a u SN 24,39 cm. Statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi plemeny jsme potvrdili také u kostnatosti. ČMB má průměrnou hodnotu kostnatosti 15,02, u hřebců plemene N je to 15,47 a u SN 15,47. Statistické vyhodnocení výkonnosti během jednotlivých závěrečných disciplín u VZ nám neprokázalo vliv plemene na žádný ze sledovaných znaků, kromě výcviku, který nám vyšel statisticky průkazný, ale Scheffeho test nám rozdíl nepotvrdil. Z toho může-me soudit, že jednotlivá chladnokrevná plemena jsou vyrovnaná a není statisticky prů-kazný rozdíl ve výkonnosti, tím pádem i v možnostech jejich využití.
|
|
|
Vyhodnotenie exteriérových vlastností huculských koní vo vybraných chovoch v Európe =: Evaluation of exterior of selected herds of Hucul horses bred in Europe /
Oravcová, Ivana
Cílem disertační práce bylo porovnat mezi sebou exteriérové vlastnosti huculských koní z hlediska věku, pohlaví, linie, místa měření a krajiny měření. Měření probíhala v 4 krajinách v 12 chovech huculských koní. Nejprve jsme zpracovali podmínky chovu a rozbor chovného materiálu. Následně jsme změřili v každém chovu 14 tělesných rozměrů. Z těchto rozměrů jsme vypočítali 7 hipometrických indexů a všechny hodnoty jsme statisticky zpracovali a porovnali mezi sebou pomocí statistického programu Unistat 6.5. Nejvíce statisticky průkazných rozdílů bylo zjištěných při efektu místa a krajiny měření. České a slovenské huculské koně jsou vyšší, mohutnější a kompatnejší, ale se slabší kostrou. Maďarské koně jsou poměrně vysoké ale krátké, nejméně mohutné a dosahují i nižší index kompaktnosti, mají však nejsilnější kostru. Polské hucule jsou nejnižší, nejdelší a nejvíce přestavěny. Vyhodnocením vlivu efektu pohlaví jsme zjistili, že klisny jsou průkazně delší a mohutnější, mají delší a širší pánev a jemnější kostru. Jedinci linie Oušor a Prislop dosahují průkazně vyšší výškové rozměry, jedinci linie Polan a Goral nížší. Průkazně kratší hlavu mají zástupci linie Goral, delší zástupci linie Prislop, kteří jsou, vzhledem k nejvyšší kohoutkové výšce hůlkové, nejméně kostnaté. Nejkostnatejší je linie Gurgul a Oušor. Vyhodnocením vlivu efektu věkové kategorie se ukázalo, že rostoucí věk nemá vliv na rozměry délky a šířky pánve, délky hlavy ani na kohoutkovou výšku hůlkovou a páskovou. Se stoupajícím věkem klesá výška v sedle a kříži, což vede při konstantní kohoutkové výšce hůlkové ke snižování indexu přestavěnosti. Rozměry obvod a hloubka hrudníku s věkem od 7 do 18 roku postupně narůstají.
|
|
|
Zpracování aktuálních rozměrových standardů sedacího nábytku
Kotlová, Kateřina
Disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi antropometrií (proporcemi lidského těla) a rozměrovými standardy sedacího nábytku. Práce mapuje historii i současnost antropometrického měření, zpracovává výsledky antropometrického měření dospělé populace, které proběhlo v rámci grantu FR-TI1/050 - NIS a porovnává tyto výsledky s rozměrovými standardy a platnými normami pro sedací nábytek. Díky novým antropometrickým výsledkům vznikly simulace aktuálních rozměrových požadavků na sedací nábytek v programu Tecnomatix Jack. Hlavním cílem je aktualizovat rozměrové standardy sedacího nábytku a poukázat tak na neaktuálnost současných norem.
|
host ::
RSS.