Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyhodnocení kvality mléka ve vybraných zemích Evropské unie
POKORNÝ, Martin
Diplomová práce se zabývá posouzením kvalitativních ukazatelů dodávek syrového kravského mléka v rámci Evropské unie (EU) a České republiky (ČR), v závislosti na roku a průběhu roku. V rámci EU byly zjištěny průměrné hodnoty za sledované ob-dobí 2016-2020 u obsahu tuku 4,01 ? 0,26 % a bílkovin 3,39 ? 0,13 %; u ČR 3,91 ? 0,11 %, resp. 3,46 ? 0,08 %. Vliv roku v rámci zemí EU byl prokázán pouze u obsahu bílkovin (p<0,001). Při vyhodnocení vlivu jednotlivých měsíců v zemích EU včetně ČR byly prokázány statisticky významné rozdíly u obsahu tuku (p<0,001) i bílkovin (p<0,001). V letním období se hodnoty obou složek zvyšovaly, naopak v zimním se snižovaly. Z výsledků vyhodnocení bazénových vzorků nakupovaného mléka v ČR vyplývá, že v závislosti na roku byl zjištěn také vliv na celkový počet mikroorganismů (p<0,001), rezidua inhibičních látek (p<0,05) a bod mrznutí mléka (p <0,001). Vliv průběhu roku byl zaznamenán u celkového počtu mikroorganismů (p<0,05) a počtu somatických buněk (p<0,001). Z hlediska prodeje mléka je pro producenta kvalita syrového mléka prvořadým cílem a zároveň rozhodujícím faktorem při zpeněžování této důležité živočišné komodity.
Ftaláty v kravském mléce
Hrušáková, Jolana
Práce přináší informace o výskytu di-butyl ftalátu (DBP) a di-ethylhexyl ftalátu (DEHP) v syrovém kravském mléce. Hlavní myšlenkou bylo porovnat úroveň kontaminace v ručně a strojově dojeném mléce. Vzorky byly odebírány na farmě v kraji Vysočina, a to v lednu a dubnu 2013. Koncentrace DBP a DEHP byly stanoveny pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Po celou dobu experimentu byl pozorován statisticky průkazně vyšší obsah DBP než DEHP. Koncentrace DBP se pohybovaly v rozmezí 0,57 -- 16,79 mg.kg-1 mléka, DEHP od nedetekovatelných hodnot do 0,39 mg.kg-1 mléka. Ve strojově dojeném mléce byl obsah ftalátů přibližně dvakrát vyšší než v mléce dojeném ručně, pravděpodobně v důsledku migrace z kontaktních materiálů dojicího zařízení. V měsíci dubnu byl zaznamenán mírný pokles koncentrací, hodnoty se však statisticky průkazně nelišily od hodnot naměřených v lednu. Přítomnost ftalátů v mléce na úrovni prvovýroby je zářným příkladem jejich všeobecně široké aplikace, která zatěžuje životní prostředí a potravní řetězec.
Počet somatických buněk v syrovém kravském mléce v souvislosti s použitými metodami prevence mastitid
MÍKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá počtem somatických buněk (PSB) v syrovém kravském mléce v souvislosti s použitými metodami prevence mastitid. V průběhu let 2005 a 2006 byly sledovány hodnoty počtu somatických buněk v syrovém kravském mléce u čtyř chovů dojnic. Jednalo se o chovy, které se od sebe lišily způsobem chovu (stájový, letní pastva), technologií ustájení a dojení. Počet somatických buněk v bazénových vzorcích mléka byl stanoven podle ČSN EN ISO 133366 {--} 3 Mléko {--} stanovení počtu somatických buněk, část 3: Fluoro-opto-elektronická metoda. Nejnižší průměrné hodnoty PSB (156,3 {$\cdot$} 10{$^3$} {$\cdot$} ml&#713;{$^1$}) vykazoval chov používající letní pastvu (volné kotcové stelivové ustájení). Chov s vazným stelivovým ustájením, nevyužívající pastvu (PSB 277,3 {$\cdot$} 10{$^3$} {$\cdot$} ml&#713;{$^1$}) a chov s volným roštovým bezstelivovým ustájením, nevyužívající pastu (PSB 277,4 {$\cdot$}10{$^3$} {$\cdot$} ml&#713;{$^1$}) měly problémy především s nedostatečnou hygienou stáje a hygienou dojení. Nejvyšší průměrné hodnoty PSB byly zjištěny v chovu s volným boxovým stelivovým ustájením bez použití pastvy (289,1 {$\cdot$} 10{$^3$} {$\cdot$} ml&#713;{$^1$}), kde byly současně prokázány nedostatky v krmení (zkrmování plesnivé siláže) a vyšší prašnost prostředí. Byl prokázán statisticky významný rozdíl (P<0,001) mezi chovem používajícím pastvu a chovy, které letní pastvu nevyužívají. Jako hlavní nedostatky v prevenci mastitid u všech sledovaných chovů lze označit používání jedné utěrky pro více dojnic při toaletě vemene, nepoužívání predippingu, nedostatky v hygieně ustájení a dojení, zkrmování zaplísněného krmiva u jednoho z chovů a nedostatečné brakování nevyléčitelných dojnic.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.