|
|
Zákonitosti rozdělení prudkých ochlazení v Česku a jejich příčiny
Čašek, Matěj ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Křížová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem prudkého ochlazení teploty vzduchu v denním kroku. V rešeršní části práce jsou diskutovány fyzicko-geografické faktory, které mají na teplotu vzduchu vliv. Dále jsou představeny nejběžnější metody používané pro detekci mezidenních změn teploty vzduchu. Prudké poklesy teploty vzduchu byly detekovány na základě denních teplotních extrémů, tedy maximální a minimální denní teplotě vzduchu na celkem 33 meteorologických stanicích za období od 1. 1. 1970 do 31. 12. 2019. Cílem práce bylo popsat zákonitosti rozložení extrémních poklesů teploty vzduchu v obou teplotních charakteristikách, a popsat vliv rozdílných fyzicko- geografických podmínek na velikost a sezonalitu poklesových událostí. V práci je také popsán vliv převládající povětrnostní situace (podle typizace HMÚ) na extrémní poklesy teplotních charakteristik. Bylo prokázáno, že tvar reliéfu má výrazný vliv na sezonalitu poklesů především minimálních teplot vzduchu. Stanice na konvexním reliéfu jsou typické vyrovnanějším rozložením těchto událostí během roku, zatímco na stanicích na konkávním reliéfu dochází k největším poklesům minimální teploty vzduchu především v zimě. Vliv nadmořské výšky a tvaru reliéfu na velikosti poklesových událostí nebyl prokázán. V práci jsou dále vymezeny a popsány největší poklesové...
|
|
|
Extrémní denní amplitudy teploty vzduchu v ČR v letech 1961-2007
Maňhal, Daniel ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotka, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá extrémní denní amplitudou teploty vzduchu (DTR) v České republice v letech 1961-2007 za rozšířené zimní období prostřednictvím analýzy denních klimatologických dat ze 49 klimatologických stanic. Cílem práce bylo najít rozložení extrémně vysoké DTR v jednotlivých měsících a popsat vliv oblačnosti, sněhové pokrývky a nadmořské výšky na velikosti extrémní DTR. Následně identifikovat typy synoptických situací, při kterých extrémní DTR nastává. Za sledované období bylo celkem detekováno 1746 dní s výskytem extrémní DTR alespoň na jedné stanici; přitom nejčastěji se extrémy objevily v březnu při anticyklonálních situacích. Při výskytu výrazného proudění převažoval v cyklonálních situacích západní směr, naopak při anticyklonálních situacích převažoval směr východní. Nejvyšší hodnoty extrémní DTR se obecně vyskytovaly v nížinách; s rostoucí nadmořskou výškou hodnoty extrémní DTR klesají. Sněhová pokrývka na většině stanic snižovala hodnoty extrémní DTR, průměrně o 0,2 řC. Obdobný efekt měla oblačnost, kdy při zatažené obloze (délce trvání slunečního svitu méně než 1 hod/den) byla extrémní DTR v průměru o 0,5 řC nižší než za slunečného počasí. Získané poznatky lze uplatnit v agrometeorologii (např. při výběru vhodné plodiny pro dané stanoviště), ale i pro operativní předpověď počasí...
|
host ::
RSS.