|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Využití oxidu uhličitého k produkci energie
Svoboda, Kryštof ; Sitek, Tomáš (oponent) ; Špiláček, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím oxidu uhličitého jako zdroje energie ve formě uhlíkatých paliv. V první části jsou popsány možnosti zachycení oxidu uhličitého a jeho následného uložení. Druhá část práce je věnována přeměně oxidu uhličitého na uhlíkatá paliva. Ve třetí a závěrečné části práce jsou pak tato paliva zhodnocena z hlediska možností využití a srovnána s běžně užívanými palivy.
|
|
|
Atmosferické zplyňování biomasy s přídavkem kyslíku a vodní páry
Vypušťáková, Veronika ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je atmosferické zplyňování biomasy s přídavkem kyslíku a vodní páry. Teoretická část je věnována popisu biomasy, procesu zplyňování, typům reaktorů a vyprodukovanému plynu. Dále jsou navrženy experimenty v závislosti na zplyňovacím médiu a na výstupní teplotě. Klíčovým aspektem je v tomto případě regulace přídavku vodní páry. V praktické části jsou tyto experimenty provedeny na fluidním reaktoru. Výsledné hodnoty ze vzorků plynu a dehtu jsou následně zpracovány a vyhodnoceny.
|
|
|
Využití oxidu uhličitého k produkci energie
Svoboda, Kryštof ; Sitek, Tomáš (oponent) ; Špiláček, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím oxidu uhličitého jako zdroje energie ve formě uhlíkatých paliv. V první části jsou popsány možnosti zachycení oxidu uhličitého a jeho následného uložení. Druhá část práce je věnována přeměně oxidu uhličitého na uhlíkatá paliva. Ve třetí a závěrečné části práce jsou pak tato paliva zhodnocena z hlediska možností využití a srovnána s běžně užívanými palivy.
|
|
|
Atmosferické zplyňování biomasy s přídavkem kyslíku a vodní páry
Vypušťáková, Veronika ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je atmosferické zplyňování biomasy s přídavkem kyslíku a vodní páry. Teoretická část je věnována popisu biomasy, procesu zplyňování, typům reaktorů a vyprodukovanému plynu. Dále jsou navrženy experimenty v závislosti na zplyňovacím médiu a na výstupní teplotě. Klíčovým aspektem je v tomto případě regulace přídavku vodní páry. V praktické části jsou tyto experimenty provedeny na fluidním reaktoru. Výsledné hodnoty ze vzorků plynu a dehtu jsou následně zpracovány a vyhodnoceny.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Thermal plasma gasification of organic waste and biomass
Hrabovský, Milan
The paper presents description of thermal plasma gasification processes. Analysis of energy balances of plasma gasification is presented, kinetics of the gasification process is discussed and relations between particle size, reaction temperature and gasification rate are analyzed. Examples of results of gasification of biomass and pyrolysis oil from used tires are given. Syngas with high heating value, high hydrogen content and low tar contamination is produced by plasma gasification.
|
|
| |
host ::
RSS.