|
| |
|
|
Rozvodové spory o děti v kontextu genderového uspořádání v rodinách
KŘÍŽKOVÁ, Zlatuše
V teoretické části práce se budu věnovat vysvětlení základních pojmů - role ženy a muže v rodině, jejich funkcím při utváření genderové identity dětí, důsledkům rozvodových sporů po stránce ekonomické, společenské i psychické, vlivu genderu na svěření dětí do porozvodové péče. V empirické části budu provádět průzkum pomocí kvalitativní metodologie. Pro sběr dat použiji polostandarizovaný rozhovor. Jako další zdroj informací použiji metodu sekundární analýzu dat, budu čerpat z odborné literatury, platných zákonů, internetových portálů sdružení zabývající se rozvodovou problematikou, porozvodovou péčí o děti a problematikou gender. Budu pracovat s cílovou skupinou rozvedených rodičů, kteří v průběhu rozvodu procházeli spory o svěření dětí do péče jednoho z nich. Rozhovory budu provádět s respondenty, kteří žijí v menším městě o velikosti do 50 tisíc obyvatel. S přihlédnutím k tomu, že pokládané otázky budou osobního, citlivého charakteru, budu dotazované rodiče vybírat s ohledem na tyto skutečnosti. Výběr prvních respondentů bude záměrný, dále budu postupovat technikou "sněhové koule", v přirozeném prostředí respondentů, vše se zřetelem na zachování důvěrnosti. Výsledkem práce v rámci kvalitativního šetření je hloubkový popis zkoumaného tématu "Důsledky rozvodových sporů pro děti v kontextu genderového uspořádání v rodinách", případně stanovení hypotézy. Dílčím cílem bude zjistit, komu jsou častěji svěřovány děti do péče po rozvodu.
|
|
|
Syndrom zavrženého rodiče a jeho řešení v ČR.
BENEDIKTOVÁ, Miloslava
Syndrom zavrženého rodiče je psychická porucha, která se vyskytuje u dětí v důsledku programování dítěte jedním z rodičů, přičemž si i samo dítě vytváří scénáře bezdůvodně a neoprávněně odsuzující a zavrhující druhého rodiče. Tato bakalářská práce se zabývá syndromem zavrženého rodiče a jeho řešením v České republice. Je rozdělena na dvě části. Teoretická část stručně popisuje termíny související s problematikou syndromu zavrženého rodiče a uvádí některé možnosti jeho řešení. V empirické části jsem se zaměřila na získání informací o tom, zda a jak je syndrom zavrženého rodiče řešen pracovníky sociálních odborů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. To byl první cíl. Druhým cílem bylo zmapovat instituce zabývající se řešením syndromu zavrženého rodiče v Jihočeském kraji. Zvolila jsem jeden výzkumný soubor a pro dosažení cílů strategii kvantitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku. Stanovila jsem dvě hypotézy, které korelovaly s cíly výzkumu. Při jejich stanovení jsem vycházela především ze svých zkušeností pracovnice sociálně právní ochrany dětí. Z výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci městských úřadů mají teoretické znalosti o syndromu zavrženého rodiče a způsoby jeho řešení volí podle svých znalostí. Rozsah způsobů řešení se odvíjí i od jejich praktických zkušeností získaných individuální prací s klienty. Diferencujícím ukazatelem byla spíše délka praxe, než stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání. Z dotazníkového šetření vznikl aktuální seznam odborných pracovišť, který by mohl sociálním pracovníkům městských úřadů pomoci v praxi. Oba cíle mé práce byly splněny. Hypotéza H1 zněla : Pracovníci sociálně právní ochrany dětí se zabývají řešením syndromu zavrženého rodiče. Bylo zjištěno, že pracovníci SPOD vysvětlují rodičům možnost řešit záležitost soudní cestou, provádějí jednoduchou formu mediace s oběma rodiči, provádějí pohovor s programujícím rodičem a případně i s dítětem. Rodičům doporučují kontaktovat odborné zařízení. Hypotéza H1 byla potvrzena. Hypotéza H2 zněla : Syndrom zavrženého rodiče je řešen odbornými poradenskými zařízeními. Všichni sociální pracovníci doporučují rodičům vyhledat pomoc odborného zařízení a většina z nich má informaci o tom, že odborné pracoviště problém řešilo. Hypotéza H2 byla potvrzena. Bakalářská práce měla nastínit, zda a jak se sociální pracovníci městských úřadů Jihočeského kraje podílejí na řešení syndromu zavrženého rodiče. Její závěry jsou určeny odborné veřejnosti a všem zájemcům o tuto psychosociální a právní problematiku.
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinami v rozvodu
SEDLÁKOVÁ, Barbora
Cílem bakalářské práce na téma Specifika sociální práce s rodinami v rozvodu je porovnat předrozvodou, rozvodovou a porozvodovou péči ve městech České Budějovice a Prostějov a vyhledat státní a nestátní instituce zabývající se problematikou rodiny v rozvodu v těchto lokalitách. Práce se zaměřuje na kvalitu a dostupnost těchto služeb a na používané metody práce s rodinami v rozvodovém řízení. Dílčím cílem práce je také zjistit názory oslovených odborníků na význam a kvalitu rodinné mediace v České republice. V teoretické části se bakalářská práce zabývá problematikou rozvodovosti. V úvodu práce zaměřuje svoji pozornost na statistická data, definuje rozvod manželství a jeho příčiny, průběh rozvodového procesu, věnuje se úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Podstatná část teorie se zabývá procesem sociální práce s rodinami v rozvodu. V této části jsou popsány teorie a metody sociální práce s rodinami v rozvodu, sociální služby pro rodinu v rozvodu v České republice, je zde popsána role orgánu sociálně právní ochrany dětí a způsob rodinné mediace. Závěrečná část se stručně věnuje problematice syndromu zavrženého rodiče. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo porovnat oblast předrozvodové a porozvodové péče v regionech České Budějovice a Prostějov a vyhledat státní a nestátní instituce, zabývající se problematikou rodiny v rozvodu v těchto regionech. Jedním z cílů bylo také zjistit, v jaké fázi rozvodu se rodinám tyto instituce věnují a jakým způsobem v této situaci intervenují. K výzkumu byla použita technika polostandardizovaného rozhovoru. Cílovou skupinou výzkumu byli pracovníci institucí, jejichž těžištěm pracovního zájmu je rodina a děti ve městech České Budějovice a Prostějov. Podrobnější rozhovory byly pořízeny v organizacích, které se specializují na práci s rodinami v rozvodu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že je potřeba zvýšit počet pracovníků, kteří se věnují rodinám v rozvodu, protože stále roste počet rozvedených rodin. Díky navýšení pracovních sil by se mohla zlepšit kvalita nabízených služeb, která je, dle zjištěných výsledků, poměrně dobrá. Bylo zjištěno, že spolupráce mezi státními a nestátními organizacemi funguje na dobré úrovni, jednotlivé instituce mají informace o činnosti jiných pracovišť a mohou tak klienty odkázat na odbornou pomoc. Většina organizací, ve kterých byl výzkum prováděn, má za cíl ochránit zájmy dítěte. Pracovníkům těchto organizací jde především o to, aby byl co nejméně narušen vývoj dítěte. Roli mediátora v rozvodové problematice vidí jako pozitivní, ale upozorňují na nedostatek kvalifikovaných mediátorů. U tématu syndromu zavrženého rodiče pracovníci uvádějí, že se s ním při ve své práci setkávají. V poslední době jsou projevy tohoto syndromu stále více medializovány, což pracovníci nehodnotí zvlášť pozitivně. V důsledku této propagace přibývá případů, kdy rodiče mají pocit, že jsou zavržení, i když tomu tak v mnohých případech není. V praxi může bakalářská práce posloužit jako přehled služeb pro rodiny v rozvodu v Českých Budějovicích a Prostějově. Také může sloužit ke stanovení priorit v oblasti rozvodové péče a nabídnout efektivní sociální opatření v institucích, zabývajících se problematikou rodin, rodinných vztahů, manželskými a rodinnými krizemi. Výsledky mohou být rovněž základem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Problematika kontaktu dítěte s otcem po rozvodu (syndrom zavrženého rodiče)
VESELÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je problematika kontaktu dítěte s otcem po rozvodu, práce je zaměřena hlavně na syndrom zavrženého rodiče. V současné době se zvyšuje počet rozvodů, neboť prakticky každé druhé manželství se rozvádí. V naší společnosti přetrvává trend, že děti se po rozvodu svěřují v 90% matkám. Proto je práce zaměřena na otce. Téměř polovina dětí z rozvedených manželství je popouzena proti jednomu z rodičů, většinou proti otci. Přibližně třetině těchto dětí je popouzena tak silně, že se u nich vyvine syndrom zavrženého rodiče. Cílem práce je odhalit příčiny a způsoby manipulace rodičů, kterým bylo dítě svěřeno do výhradní péče, proti druhému rodiči v jihočeském regionu. Dále také zjistit jaké jsou možnosti obrany a jak jsou o těchto možnostech informovaní rodiče, kterých se tato problematika týká. V práci byla použita metoda kvalitativního výzkumu polořízený rozhovor s otci u jejichž dětí se syndrom zavrženého rodiče projevuje. Na základě těchto rozvorů bylo zpracováno 5 kasuistik. Déle byl výzkum rozšířen o kvantitativní metodu dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány otcům, kteří navštěvují OSPOD a Krizové centrum v Českých Budějovicích a řeší problémy spojené s kontaktem se svými dětmi po rozvodu. Po zpracování všech podkladů jsem zjistila, že nejčastějším motivem matek, které brání otci v kontaktu s dětmi, je pomsta za křivdy v manželství nebo za rozvod. Pokud matka chce zabránit otci ve styku s dětmi je nejúčinnějším řešením odstěhovat se s dítětem. Nejčastějším způsobem je nemoc dítěte. Stává se, že děti každé dva týdny bolí břicho nebo v krku. I když jsou otcové dobře informovaní o právních možnostech řešit tyto problémy, je velice těžké prokázat matce vinu. Řešení problematiky syndromu zavrženého rodiče spočívá určitě v prevenci. Rodiče by měli vědět jaké dopady jejich rozvodové spory mohou mít na děti a měli by se snažit, aby se děti nestaly svědky jejich hádek. Pracovníci, kteří se s porozvodovými spory rodičů o děti setkávají při své práci, by měli pamatovat na možnost vzniku SZR a pokud rozpoznají varovné příznaky měli by zakročit. Odstranění rozvinutého SZR je velice složité a vztah dítěte s dříve zavrhovaným rodičem je tím velice poznamenán. Narušená psychika dítěte se může projevovat celý jeho život a ovlivnit i jeho pozdější vztahy.
|
host ::
RSS.