|
|
Syndrom vyhoření u učitelů a zdravotníků
VOPELKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce nabízí přehled informací, které se týkají problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývám se zde zejména příčinami, příznaky, rizikovými faktory, prevencí a zvládáním stresu a syndromu vyhoření. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit jaké jsou projevy syndromu vyhoření u zdravotníků a učitelů. Předpokládala jsem rozdílné projevy syndromu vyhoření na základě rozdílných nároků, které jsou na ně kladeny v zaměstnání. Dalším cílem bylo zjistit, jaká je informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření a o možnostech, jak mu čelit. Můj předpoklad byl, že syndrom vyhoření zná jen 60% dotázaných. S cílem zvýšit informovanost o syndromu vyhoření jsem vytvořila materiály, které mají jasně a stručně informovat o problematice syndromu vyhoření a prevenci. Tyto materiály byly na základě mé žádosti ohodnoceny dvěma učiteli a zdravotníky. Pro získání údajů jsem použila anonymní dotazník, který zjišťoval osobní údaje, informovanost, a pomocí Inventáře projevů syndromu vyhoření manželů Tošnerových, projevy syndromu vyhoření v rovině kognitivní, emocionální, fyzické a sociální. Zjištěné údaje jsem procentuálně vyhodnotila. Na základě vyhodnocení získaných údajů byl potvrzen předpoklad, že projevy syndromu vyhoření se u zdravotníků a učitelů objevují v různých oblastech. Bylo zjištěno, že informovanost zdravotníků a učitelů o syndromu vyhoření je mnohem nižší, než bylo předpokládáno. Hypotéza tedy nebyla potvrzena. Výsledky odkrývají velké nedostatky v informovanosti respondentů o syndromu vyhoření a možnostech, jak mu čelit. Vytvořené informační materiály byly všemi dotázanými kladně ohodnoceny a jsou považovány za přínosné. Někteří dotázaní by přivítaly další informace o syndromu vyhoření formou přednášky.
|
|
|
Změna v rámci prevence syndromu vyhoření v souvislosti se změnou legislativy.
MEDLÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá vzděláváním pracovníků v sociálních službách, kteří musí splňovat podle výše uvedeného zákona předepsané vzdělání nebo si vzdělání doplnit tzv. kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Pomáhající profese se vyznačuje především tím, že při ní dochází ke kontaktu s lidmi více, než v jiných povoláních. Výkon této profese bývá spojován s velkým pracovním nasazením a odpovědností. Proto jsou pracovníci v sociálních službách více vystaveni riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento syndrom je nejčastěji prožíván jako pocit duševního, fyzického a emocionálního vyčerpání a nejenom, že vede ke zhoršování kvality poskytovaných služeb, ale má velmi nepříznivé dopady na samotného pracovníka postiženého syndromem vyhoření. Výsledkem práce bylo zjištění, že nedošlo ke zlepšení bodového skóre Inventáře projevů syndromu vyhoření a ve velké míře nedošlo ani k ovlivnění postoje pracovníků v sociálních službách k syndromu vyhoření po absolvování kvalifikačního kurzu. Taktéž nemají pracovníci subjektivní pocit, že by měl kvalifikační kurz souvislost s kvalitou jimi poskytované služby.
|
|
|
Syndrom vyhoření u generace 50 plus
SHÝBALOVÁ, Ivana
Bakalářská práce pojednává o stále více diskutovaném jevu, kterým je syndrom vyhoření. Jedná se o stav, provázený souborem typických, avšak polymorfních příznaků, které bývají výsledkem interakce pracovního prostředí, podmínek na pracovišti, nároků kladených na pracovníka, mezilidských vztahů a v neposlední řadě subjektivní povaze pracujícího. Vyhoření se pak projevuje nejen v kvalitě práce vyhořelého, ale především i v jeho osobním životě. Nejrizikovějšími jsou pomáhající profese, kde je člověk vystaven daleko většímu tlaku, míře zodpovědnosti a stresovým situacím. Šetření bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky v Nemocnici České Budějovice, a.s. v porovnání s pracovníky Lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Pro výzkum byl použit již ověřený dotazník podle Tošnerových, jehož součástí je i Inventář projevů syndromu vyhoření. Dle předpokladu je náchylnost ke stresu znatelně vyšší u pracovníků nemocnice než lázní, mnozí z dotázaných zaměstnanců již na sobě příznaky naprostého vyčerpání pocítili, což se odráží i na vztazích mimopracovních. Jako možná prevence se osvědčila změna přístupu, především v aktivním využití volného času a v neposlední řadě i pomoc odborníka. Ohrožení syndromem vyhoření představuje aktuální problém zdravotnických pracovníků, proto by se měla zavést taková opatření na pracovišti, která riziko vzniku pomohou snížit. Rovněž i samotní pracovníci by měli dbát o své zdraví a dodržovat základní preventivní opatření proti vzniku syndromu vyhoření. Tato práce by měla informovat pracovníky ohrožených profesí o nebezpečí vzniku ohrožení syndromem vyhoření. Současně by měla přispět k uvědomění si, že v ohrožení vzniku syndromu vyhoření může být každý z nás v důsledku působení nepříznivých rodinných a dalších sociálních faktorů. Proto je třeba klást velký důraz na dodržování preventivních opatření, včetně dodržování zdravého životního stylu.
|
|
|
Osobnost zdravotně sociálního pracovníka
KOCANDOVÁ, Jana
První část práce věnuji teoretickému základu problematiky sociální práce, celoživotnímu vzdělávání a syndromu vyhoření, etického kodexu sociálního pracovníka. Zdravotně sociální pracovník se zabývá pomocí druhým, pokud se nachází v problémové situaci. Pomáhá lidem, aby byli schopni existovat a fungovat v interakci se svým sociálním prostředím na společensky uznávané úrovni. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila zjistit, zda zdravotně sociální pracovníci mají kompetence k výkonu profese a jaké techniky používají zdravotně sociální pracovníci k prevenci syndromu vyhoření. Pro sběr dat jsem zvolila písemný anonymní dotazník. Výzkum byl proveden ve zdravotně sociálních zařízeních, v 8 krajích České republiky. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Celkový soubor výzkumu tvořilo 106 respondentů. Zkoumala jsem dvě hypotézy. První zněla: Většina zdravotně sociálních pracovníků nemá dostatečné vzdělání k výkonu povolání. A druhá: Zdravotně sociální pracovníci si uvědomují rizika syndromu vyhoření.
|
|
|
Psychologická a duchovní podpora v Policii ČR
KOZÁK, Jaroslav
Práce se zabývá popsáním psychologické a duchovní podpory pro policisty. Podkladem je vymezení policie jako služby veřejnosti, kdy je policista vnímán jako představitel státní moci a zároveň jako člověk. V části věnované profesní etice je poukázáno na užitečnost etického kodexu pro policistu jako možné inspirace pro odpovědnost v roli policisty. Dále jsou popisovány negativní jevy ovlivňující policistu jako stres, traumatizující událost, krize a syndrom vyhoření. Práce se zamýšlí nad potřebami člověka potažmo i potřebami samotného policisty. Na základě shromážděných informací se dále věnuje psychologické a duchovní podpoře. Psychologická podpora má u policie určité vymezení v podobě krizové intervence, psychologického poradenství a posttraumatické intervenční péče. Duchovní podpora nemá vymezenu žádnou specifickou koncepci. Duchovní působí pouze v posttraumatických intervenčních týmech. Na podkladě průzkumného šetření a dostupné literatury je nastíněna možnost poskytování nejen psychologické, ale i duchovní podpory.
|
|
|
Supervize ve zdravotně sociálních zařízeních
ŠAŠKOVÁ, Šárka
Pojem supervize znamená nadhled, supervizor vidí problém supervidovaného svrchu, může tedy spatřit i okolnosti, které pracovníkovi zůstávají skryty. Supervizor poskytuje podporu a pomoc pracovníkům v pomáhajících profesích. Supervize může svojí podstatou pomoci předcházet syndromu vyhoření. V teoretické části mé bakalářské práce jsem se snažila osvětlit pojem supervize, k jakým cílům může směřovat, jaké funkce může mít a jaké druhy supervizí existují. Neméně důležitá je osoba supervizora, měl by splňovat určitá kritéria, aby mohl supervizi vykonávat. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá supervize ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato supervizní setkání vnímají pracovníci. Konkrétně jsem se zaměřila na dva domovy pro seniory a na pracovníky přímé obslužné péče. Stanovila jsem 3 výzkumné otázky: 1. Zjistit, zda supervizor seznámil pracovníky s tím, jak bude probíhat supervize. 2. Zjistit subjektivní přínos supervize pro pracovníky přímé péče. 3. Zjistit, jestli se pracovníci setkali s termínem syndrom vyhoření a zda může supervize, dle pracovníků přímé obslužné péče, pomoci v předcházení vzniku tohoto syndromu. K získání potřebných informací jsem použila kvalitativní výzkum a jako výzkumnou metodu jsem zvolila techniku polostandardizovaného rozhovoru.Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 pracovníků ze dvou domovů pro seniory. Pomocí rozhovoru jsem zjišťovala základní údaje o pracovnících, jejich informovanost o supervizi, jak v zařízení supervize probíhá, jaký mají vztah k supervizorovi, jak jsou spokojeni se supervizním setkáním a jaký si myslí, že je vztah mezi pracovní zátěží, syndromem vyhoření a supervizí. Z kvalitativního výzkumu vyplynuly následující hypotézy: H1:Úspěšnost supervize závisí na kvalitě komunikace v organizaci. H2: Supervize je prevencí vzniku syndromu vyhoření. Cíl práce se podařilo naplnit. Práce může být použita jako podklad k dalšímu výzkumu, zaměřeného např. na kvalitu komunikace pracovníků ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato komunikace může ovlivnit průběh supervize.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v psychiatrické léčebně v Dobřanech
BRUNÁTOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá tématem syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. V teoretické části je popisován současný stav problematiky syndromu vyhoření. Dále zde stručně charakterizuji Psychiatrickou léčebnu v Dobřanech, jednotlivá oddělení léčebny a práci sociálních pracovníků v této léčebně. Praktická část této práce se zaměřuje na zjištění výskytu syndromu vyhoření a existence tohoto syndromu u sociálních pracovníků v již zmíněné léčebně. Použitou metodou v tomto výzkumu byl dotazník s otevřenými otázkami. Odpovědi v tomto dotazníku potvrzovaly či vyvracely hypotézy, které jsem stanovila.
|
|
|
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Zvládání psychické zátěže sestrami
PAPEŽOVÁ, Marta
Práce ve zdravotnictví je velmi náročná a bezesporu patří mezi vysoce zátěžová povolání. Dokladem toho je celá řada rizikových faktorů, kterým jsou zdravotničtí pracovníci denně vystaveni, a také každoročně stoupající počet nemocí z povolání. Vedle fyzické náročnosti práce a rizika infekce se stává stále závažnějším problémem i psychická zátěž. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální a je důležité se jí zabývat a snažit se o její řešení. Proto jsem si i toto téma zvolila. Sestry jsou dnes nuceny stále se přizpůsobovat změnám. Musí být flexibilní, vždy dobře informované, je nutné, aby rozuměly technice a bezchybně prováděly každodenní úkony. Od zdravotnických zařízení se očekává, že budou pracovat nejen kvalitně, ale i ekonomicky. Je tedy třeba odvádět co nejlepší práci s co nejnižšími náklady, čímž vznikají další rizikové faktory v povolání sester. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak se sestrám daří zvládat každodenní psychickou zátěž při péči o pacienty, jak se dokáží se stresovými situacemi nebo případným syndromem vyhoření vyrovnat, a možný vliv psychické zátěže na poskytovanou péči. Dalším záměrem bylo zjistit, co sestry postrádají a co jim chybí ke zvládání této zátěže.
|
|
|
Zneužití mocenského postavení pracovníků v pomáhajících profesích
KUPSOVÁ, Jitka
Bakalářská práce Zneužití moci v pomáhajících profesích si klade za cíl zjistit, zda jsou dodržovány etické kodexy na sociálních a zdravotnických pracovištích poskytujících pobytové služby svým klientům. Dalším cílem této práce je vyzkoumat, jestli zaměstnavatelé těchto organizací poskytují svým zaměstnancům podmínky pro prevenci syndromu vyhoření. Teoretická část práce přibližuje filosofické aspekty etického přístupu ve vztahu mezi pracovníkem a klientem v pomáhajících profesích, definuje různé teorie agrese, její příčiny a projevy u pracovníků přímé péče. Dále shrnuje právní aspekty porušování lidských práv v zařízeních pobytového typu, nastiňuje problematiku standardů sociálních služeb a etického kodexu sociálních pracovníků. Výzkumná část práce obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo mezi pracovníky přímé péče všech sociálních a zdravotnických zařízení poskytující pobytové služby na Táborsku. Soustředí se na jejich názory a zkušenosti s výskytem projevů agrese na pracovišti, na znalost a ochotu k dodržování standardů kvality a etického kodexu, na kvalitu a charakteristiku jejich vztahu ke klientům a zvládání každodenních konfliktních situací. Zjišťuje dále, jaké jsou možnosti komunikace mezi vedením a zaměstnanci, míru spokojenosti v zaměstnání a možnosti prevence syndromu vyhoření. Pracovníci v sociálních a zdravotnických službách by se měli vyvarovat jakékoliv formy agrese, měli by vycházet z přirozené komunikace v rámci profesní etiky. Pro účinnou prevenci a zvládání konfliktních situací jsou doporučována psychoterapeutická školení. Doporučení pro zaměstnavatele pracovníků v přímé péči spočívá v podpoře profesního růstu a celoživotního vzdělávání zaměstnanců, ve snaze o optimální komunikaci s pracovníky, v předcházení vyčerpání a podpoře relaxačních a volnočasových aktivit svých zaměstnanců. Výstupy bakalářské práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče o klienty u odborných pracovníků v zařízeních, které poskytují pobytové služby a mohly by posloužit jako inspirace v další činnosti pracovníků pomáhajících profesí.
|
host ::
RSS.