|
|
Alternativní návrh koncertního sálu v Brně - Janáčkovo kulturní centrum
Fikejs, Oldřich ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Filharmonie Brno sklízí úspěchy po celém světě od Londýna po Tokio, ale ve svém domovském městě má k dispozici pouze malý sál s nevyhovující akustikou pro plnohodnotné symfonické koncerty. Snahy o vystavění důstojného kulturního stánku odpovídajícího potřebám Brna sahají až do meziválečného období a jejich naplnění je stále v nedohlednu. Jádrem projektu je koncertní sál pro 1812 diváků. Jeho uspořádání kombinuje výhody klasických sálů, které mají tvar krabice od bot, a těch, kde je hlediště uspořádáno terasovitě kolem pódia, protože nejlepší hudební zážitek má dle výzkumů ten divák, který je poměrně blízko orchestru. Mezi slabé stránky prvního typu patří horší viditelnost v zadních místech hlediště, druhý typ v podobných místech naopak trpí horší kvalitou akustiky. Objekt je složen ze tří funkčně odlišných částí: části pro diváky, zázemí hudebníků a technického zázemí. Provoz každé z nich je umístěn do horizontální části hranolu o průřezu tvaru písmene L. Tyto hranoly jsou vertikální hmotou obráceny k sobě a vytváří centrální vyvýšený kubus, ve kterém je umístěn koncertní sál.
|
|
|
Život a dílo Dmitrije Šostakoviče se zaměřením na Houslový koncert č. 1 op. 77 a Smyčcový kvartet č. 8 op. 110
Macháček, Jakub ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o Dmitriji Šostakovičovi a jeho díle. Jejím cílem je zmapovat život skladatele a blíže charakterizovat jeho dvě díla - Koncert pro housle a orchestr č. 1 a moll op. 77 a Smyčcový kvartet č. 8 c moll op. 110. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá životem skladatele ve složitých životních a tvůrčích podmínkách Sovětského svazu tehdejší doby a jeho vybranými kompozicemi. V dalších kapitolách jsou uvedeny rozbory dvou výše zmíněných děl a historické souvislosti, za kterých díla vznikla. Práce také přináší interpretační rozbor Koncertu pro housle a orchestr č. 1 a moll, jež je zároveň interpretačním srovnáním koncertních nahrávek Davida Oistracha a Juliana Rachlina.
|
|
|
Interpretační analýza různých nahrávek Symfonie Antonína Dvořáka č.8, op. 88
Šalšová, Kristina ; SVÁROVSKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; FARKAČ, Hynek (oponent)
Osmá symfonie Antonína Dvořáka s často uváděným podtitulem „Anglická“ a opusovým číslem 88 je jedním ze stěžejních děl nejen českého symfonického repertoáru. V této práci se zabývám srovnáním pěti různých nahrávek tohoto díla. Nahrávky jsou zvoleny tak, aby reprezentovaly nejen jednotlivé epochy 20. století, ale i současnou estetiku uvádění této symfonie. Porovnávám zde nahrávky Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla, Libora Peška, Vladimíra Válka a Jiřího Bělohlávka. Pro tyto dirigenty byla v době nahrávání Dvořákova symfonie jedním ze základních děl v repertoáru. To stejné ale neplatilo pro všechny orchestry, některé z nich hrály skladbu vůbec poprvé. U každé nahrávky jsou posouzeny její zvukové vlastnosti s přihlédnutím k dobovým možnostem. Nahrávacím týmům se i v dobách dřívějších podařilo dosáhnout pozoruhodných snímků, na kterých měly samozřejmě svůj nemalý podíl i velké dirigentské osobnosti, na něž dodnes v interpretaci stěžejních českých symfonických děl navazujeme. Následují dynamické, tempové či agogické rozdíly, a to včetně působnosti díla a hudební logičnosti. Opakovaným poslechem jsem docházela ke stále větším detailům a ke zjištění, že jedna a tatáž skladba se dá interpretovat zcela odlišně, aniž bychom ale některou z interpretací museli označit za nejzdařilejší. Je také nutné poukázat na to, že ne zcela stejné hudební prostředky ocení posluchač na živém koncertě a na studiové nahrávce. Zajímavou kategorií jsou proto tzv. live nahrávky z koncertů.
|
|
|
Život a dílo Dmitrije Šostakoviče se zaměřením na Houslový koncert č. 1 op. 77 a Smyčcový kvartet č. 8 op. 110
Macháček, Jakub ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o Dmitriji Šostakovičovi a jeho díle. Jejím cílem je zmapovat život skladatele a blíže charakterizovat jeho dvě díla - Koncert pro housle a orchestr č. 1 a moll op. 77 a Smyčcový kvartet č. 8 c moll op. 110. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá životem skladatele ve složitých životních a tvůrčích podmínkách Sovětského svazu tehdejší doby a jeho vybranými kompozicemi. V dalších kapitolách jsou uvedeny rozbory dvou výše zmíněných děl a historické souvislosti, za kterých díla vznikla. Práce také přináší interpretační rozbor Koncertu pro housle a orchestr č. 1 a moll, jež je zároveň interpretačním srovnáním koncertních nahrávek Davida Oistracha a Juliana Rachlina.
|
|
|
Alternativní návrh koncertního sálu v Brně - Janáčkovo kulturní centrum
Fikejs, Oldřich ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Filharmonie Brno sklízí úspěchy po celém světě od Londýna po Tokio, ale ve svém domovském městě má k dispozici pouze malý sál s nevyhovující akustikou pro plnohodnotné symfonické koncerty. Snahy o vystavění důstojného kulturního stánku odpovídajícího potřebám Brna sahají až do meziválečného období a jejich naplnění je stále v nedohlednu. Jádrem projektu je koncertní sál pro 1812 diváků. Jeho uspořádání kombinuje výhody klasických sálů, které mají tvar krabice od bot, a těch, kde je hlediště uspořádáno terasovitě kolem pódia, protože nejlepší hudební zážitek má dle výzkumů ten divák, který je poměrně blízko orchestru. Mezi slabé stránky prvního typu patří horší viditelnost v zadních místech hlediště, druhý typ v podobných místech naopak trpí horší kvalitou akustiky. Objekt je složen ze tří funkčně odlišných částí: části pro diváky, zázemí hudebníků a technického zázemí. Provoz každé z nich je umístěn do horizontální části hranolu o průřezu tvaru písmene L. Tyto hranoly jsou vertikální hmotou obráceny k sobě a vytváří centrální vyvýšený kubus, ve kterém je umístěn koncertní sál.
|
host ::
RSS.