|
|
Leopold I. ve světle česky psaných pohřebních kázání z roku 1705
MIŠTOVÁ, Marie
Předkládaná bakalářská práce se zabývá pohledem na císaře Leopolda I. v pohřebních kázáních sepsaných na jeho počest v roce 1705. Hlavním cílem je představit asociace spojené s císařovou osobností na základě česky psaných smutečních přednesů. Kromě představení konkrétních postav a předmětů, k nimž byl uvedený císař přirovnáván, přibližuje předkládaná práce taktéž životní příběh zesnulého panovníka. Rovněž je v rámci práce představen koncept vnímání smrti v raném novověku.
|
|
|
Zvíře v každodenní komunikaci na dvoře Jindřicha staršího ze Švamberka
KALIVODA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá symbolickými významy zvířecích darů na dvoře renesančního jihočeského velmože Jindřicha staršího ze Švamberka. Pojednává o osobách na obou stranách komunikace, o rodu pánů ze Švamberka a jeho představiteli Jindřichovi starším ze Švamberka a o spřízněných šlechticích, kteří mu posílali zvířecí dary. Na těchto základech zkoumá roli zvířat ve šlechtické komunikaci. Nakonec se snaží odhalit hierarchii zvířecích darů. Práce je pokusem o použití historickoantropologického směru animal studies na prostředí české raně novověké šlechty.
|
|
|
Jan Adolf ze Schwarzenberku a Řád zlatého rouna
BAUEROVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje slavnostnímu udělení Řádu zlatého rouna hraběti Janu Adolfovi ze Schwarzenberku, které se uskutečnilo 1. prosince 1650 v Bruselu. Jejím cílem je zrekonstruovat průběh jednotlivých rituálních kroků slavnosti Řádu zlatého rouna. K interpretaci všech chronologicky řazených částí performance autorka přistupuje optikou jejich symbolických obsahů. Stranou zájmu však nezůstává ani analýza komunikační sítě Jana Adolfa ze Schwarzenberku jako důležitého nástroje k získání výše zmiňovaného prestižního vyznamenání. Autorka se rovněž zabývá symbolickým významem dochovaných gratulačních listů k získání řádu a konceptů poděkování hraběte ze Schwarzenberku, které zaslal svým komunikantům.
|
|
|
Slavnostní vjezd Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské do Vídně roku 1699
LEE STOLIČKA, Ondřej
Předkládaná bakalářská práce se věnuje slavnostnímu vjezdu Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské do Vídně 24. února 1699, který se uskutečnil u příležitosti sňatku s římským králem Josefem I. Zaměřuje se především na rekonstrukci průběhu slavnostního vjezdu. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství, kterému se autor věnuje v chronologickém pořadí. Stranou pozornosti nezůstává ani okázalý barokní ohňostroj, který se konal v průběhu následných svatebních oslav. V první kapitole se autor rovněž věnuje výběru budoucí manželky římského krále Josefa I. očima hannoverského kurfiřta Arnošta Augusta. Následná kapitola se zabývá svatbou v zastoupení v Modeně. Druhá kapitola se věnuje rekonstrukci cesty Amálie Vilemíny Brunšvicko-Lüneburské z Modeny do Vídně. Přítomná práce se také pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky v průběhu cesty a následného vjezdu do Vídně. Tvořily je zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky.
|
|
|
Korunovace Josefa I. římským králem v Augšpurku 26. ledna 1690
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná diplomová práce se věnuje volbě a korunovaci arciknížete Josefa římským králem, které se uskutečnily v lednu 1690 v Augšpurku. Zaměřuje se na rekonstrukci průběhu jednotlivých rituálních kroků korunovačních slavností, které měly přesně daná ceremoniální pravidla. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství všech částí performancí, kterým se autorka věnuje tak, jak chronologicky následovaly za sebou. Šlo o slavnostní vjezd císařské rodiny do Augšpurku, příjezdy jednotlivých kurfiřtů Římsko-německé říše do města, předvolební jednání, samotnou volbu nového římského krále a následnou korunovaci zvoleného arciknížete Josefa. Stranou pozornosti nezůstávají ani okázalé slavnosti a velkolepá korunovační hostina, jež se konaly po korunovaci mladého Habsburka římským králem. Součástí performancí také bylo předání vzácných darů císaři, jeho manželce i synovi. Příslušníci vládnoucí dynastie přijali od představitelů augšpurského magistrátu a zástupců stavů Římsko-německé říše drahocenné předměty, jejichž alegorická výzdoba nesla bohatou symboliku. Přítomná práce se proto pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky výzdoby, kterou tvořily zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky. Ty oslavovaly obdarované a zrcadlily ideální ctnosti, jimiž měl panovník z habsburského rodu oplývat.
|
|
|
Holdování panství Třeboň knížeti Ferdinandovi ze Schwarzenberku roku 1683
JUHAŇÁKOVÁ, Veronika
Předmětem zájmu předložené bakalářské práce je rituál holdování knížeti Ferdinandovi ze Schwarzenberku v roce 1683. Práce přibližuje raně novověký rituál prostřednictvím metodologické koncepce symbolické komunikace, jejíž teoretická východiska zpracovala Barbara Stollberg-Rilinger. Rituál holdování je zde chápán jako prostor symbolické komunikace, v němž se odrážela dobová společenská hierarchie a prezentace raně novověké společnosti. Úvodní část práce představuje přípravy, které vedly k uskutečnění tohoto slavnostního aktu. V další části je interpretován rituál holdování panství Třeboň a následně porovnán v kontextu s jinými rituály holdování. Nakonec práce pohlíží na symbolickou prezentaci aktérů rituálu holdování třeboňského holdování.
|
|
|
Slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně roku 1552
IVANEGA, Jan
Předmětem zájmu předložené bakalářské práce je slavnostní vjezd Maxmiliána II. do Vídně v květnu 1552. Práce vychází z teoretických podnětů sociologických věd a okruhem zkoumaných otázek se hlásí k přístupům historické antropologie. Vjezd je analyzován na základě metodologických východisek Barbary Stollberg-Rilinger, jež chápe raně novověké rituály jako prostor symbolické komunikace, v níž se odráží hierarchie společnosti. Ke komparaci sloužily výzkumy habsburských vjezdů 16. století provedené Václavem Bůžkem. Výzkum se opíral o tři latinské skladby dvou autorů, zabývající se tematikou vjezdu. V první kapitole jsou představena metodická a pramenná východiska, je představen slavnostní vjezd jako téma historického bádání a poskytnut přehled pohledu historiografie na Maxmiliána II. Další kapitola popisuje na základě práce s literaturou a analýzy pramenů cestu ze Španělska do Vídně. Jádrem práce je další kapitola, v níž je zkoumáno budování obrazu význačných postav zmiňovaných v pramenech, zejména Maxmiliána II., jeho manželky Marie Španělské a významné postavy Maxmiliánova doprovodu Adama z Ditrichštejna. Zároveň je naznačen pohled autorů skladeb na turecké impérium. V obrazové příloze je předložen výběr portrétů Maxmiliána II., v nichž jsou hledány prvky shodné s panovníkovým obrazem předloženým v analyzovaných písemných pramenech. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu. Autor dochází k výsledku, že zkoumaný vjezd nevybočoval z řady soudobých habsburských slavností. V pramenech je Maxmilián oslavován jako člen význačného rodu s mimořádnou urozeností, příznivec umění a vítěz nad Turky, nad nímž drží ochrannou ruku nadpřirozené síly.
|
host ::
RSS.