|
|
Investičná aktivita suverénnych fondov
Balajová, Daša
Bakalářská práce se věnuje investiční aktivitě suverénních fondů. Jejím cílem je na základě vyhodnocení investiční aktivity suverénních fondů stanovit doporučení, zda je pro tyhle fondy výhodnější investovat do krizí postihnutých podniků, respektive sektorů, a přijmout, nebo vyvrátit hypotézu týkající se preferencí suverénních fondů investovat do podniků krizí postihnutých ekonomik, nebo sektorů. Literární rešerš bude zaměřena na představení suverénních fondů a změn, kterými si od roku 2007 musely projít, a tomu, jak je tyhle změny investičně ovlyvnily. Praktická část bude zaměřena na analýzu vlivu suverénních fondů na podniky v krátkém a dlouhém období a analýzu v programu Gretl zameřenou na potvrzení nebo vyvrácení očakávání, že se suverénní fondy při nákupu podílů ve firmách orientují na firmy krizí nebo recesí postihnutých ekonomik, sektorů. Následné výsledky budou diskutovány s autory obdobných prací.
|
|
|
Model čínského státního kapitalismu a jeho postavení ve světové ekonomice
Čechura, Tadeáš ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Sílící postavení systému státního kapitalismu začíná představovat rovnocennou protistranu liberálně smýšlejícím tržním ekonomikám. Čína v tomto rozložení sil hraje podstatnou roli silného a inovativního představitele tohoto posilujícího systému, který v sobě kombinuje nezpochybnitelnou moc státního aparátu s tržním fungováním a výhodami kapitalismu. Vliv na rozložení sil ve světové ekonomice a pozice Číny se právě díky státnímu kapitalismu do značné míry mění. Práce analyzuje výhody i nevýhody tohoto systému pro domácí trh Číny, a zároveň i pro její postavení v globálním tržním měřítku.
|
|
|
Norský Vládní penzijní fond jako nástroj zahraniční politiky?
Poskerová, Lenka ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Tato práce se zabývá norským Vládním penzijním fondem, a jeho vazbou na norskou zahraniční politiku. Norské království je obvykle prezentováno jako vzor prosperujícího sociálního státu. Nicméně, nic z toho by nebylo možné bez objevu ropy v oblasti norského kontinentálního šelfu v roce 1969. Tato práce projednává možné dopady objevu ropy na norskou zahraniční politiku a snaží se analyzovat hlavní směry, které tuto politiku formovaly. Snaží se určit, zda se od založení Vládního penzijního fondu norská zahraniční politika ubírala značně jiným směrem a sledovala norské investiční zájmy či nikoliv. Vládní penzijní fond - Global nemá totiž sloužit jako nástroj zahraniční politiky. Nicméně některé informace naznačují opak. Práce se snaží na danou problematiku odpovědět ze širší perspektivy.
|
host ::
RSS.