|
|
Měření průtoku povrchových toků chemickou metodou
Burdych, Marek ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá měřením průtoku chemickou metodou. Rešeršní část práce podává přehled nejdůležitějších metod měření průtoku v povrcho- vých tocích (Hydrometrická vrtule, plováková metoda, FlowTracker, ADCP, objemová metoda a metoda výpočtu průtoku ze známého množství průřezu koryta toku). Velká část je věnovaná chemické metodě. V druhé části je detailně popsáno terénní měření průtoku chemickou metodou na řece Loděnici a pre- zentovány výsledky. Měření probíhalo na třech lokalitách s použitím pěti kon- duktometrů. Konduktometry byly rozděleny do dvou skupin, přičemž každá skupina měřila v různých vzdálenostech od injektáže. Šestý konduktometr mě- řil pozaďovou hodnotu konduktivity během celého experimentu. Vypočítané hodnoty průtoků jsou porovnány s hodnotami vycházejícího z měření FlowTrackerem a nedalekou vodoměrnou stanicí ČHMÚ. Odchylky průtoků byly interpretovány jako ztráty stopovače na úseku měření. Tyto ztráty jsou v práci odhadnuty. Klíčová slova: hydrologie, povrchová voda, vodní tok, chemická metoda, kon- duktivita, stopovač
|
|
|
Reakce povrchových a podzemních vod na hydrologické sucho v letech 2015-2018 na Horní Lužnici
Husarik, Pavel ; Burian, Alois (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na přiblížení sucha, jakožto extrémního a komplexního jevu. Přehledně shrnuty jsou jeho typy, příčiny a dopady na krajinu a společnost. Dále je uvedena reakce povrchových a podzemních vod na suché období. V teoretickém závěru je také konkrétně rozebráno období hydrologického sucha na území České republiky mezi roky 2015 až 2018. V praktické části jsou vyhodnoceny charakteristiky měsíčních a ročních odtoků, zhodnocena je reakce povrchových a podzemních vod pomocí dat. Použita byla data jak pro povrchové, tak pro podzemní vody a úhrnů srážek pozorovací sítě ČHMÚ. Využita byla i data průměrných úhrnů srážek. Zhodnocení časových řad bylo provedeno z hlediska srážko- odtokového režimu - čár překročení, rozložení měsíčních průtoků. Výsledky poukázaly na to, že nejmenších průměrných průtoků bylo dosaženo v roce 2018. V tomto roce byla také nejnižší průměrná hladina podzemní vody. Oproti tomu nejvíc suchých dní bylo v zájmovém období zaznamenáno v roce 2015. Klíčová slova: povrchové vody, podzemní vody, hydrologické sucho, horní Lužnice
|
|
|
Změny fyzikálně-chemických parametrů povrchových vod ve vazbě na hydrologické extrémy. Aplikace v modelovém povodí Rolavy.
Šajnarová, Lucie ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce se zabývá změnami ve fyzikálně-chemických parametrech povrchových toků v reakci na extrémy, zejména zvýšené průtoky v důsledku vyšších srážkových úhrnů nebo tajícího sněhu. Bylo použito povodí horní Rolavy s rašelinišťi v povodí a minimálním antropogenním ovlivněním. Hlavním cílem práce byla analýza chování elektrické konduktivity při událostech, kdy došlo ke zvýšení průtoků a kategorizace jednotlivých událostí podle tohoto chování. Dále byl zkoumán také vliv prekondice povodí na události a následné chování elektrické konduktivity. Využita byla především 10minutová data elektrické konduktivity a průtoků z automatických stanic ekohydrologického týmu PřF UK, popřípadě ČHMÚ. Mezi využité metody v práci patří homogenizace dat, konstrukce hysterezních smyček, kategorizace smyček, výpočet indexů pro jednotlivé hysterezní smyčky a PCA analýza pro prekondici povodí. Ve většině případů byl sledován reverzní vztah chování elektrické konduktivity během těchto událostí, mezi nejčastější typy chování elektrické konduktivity při nárůstu průtoku patří pomalý pokles konduktivity s minimálními hodnotami po kulminaci průtoku (při mírných srážkách, postupném tání sněhu) a pokles elektrické konduktivity s minimálními hodnotami ještě před kulminací průtoku, kdy během kulminace dochází k opětovnému...
|
|
| |
|
| |
|
|
Monitoring jakosti vody vybraného toku
Zálešák, Petr
Bakalářská práce se zaměřuje na vyhodnocení jakosti vody v toku Velička. Velička se nachází na jižní Moravě v okrese Hodonín, její celková délka je 40,2 km, pramení na západním úbočím hory Velká Javořina a ve Strážnici ústí do řeky Moravy. Vodní tok byl monitorován v osmi profilech ve dvouměsíčních intervalech po dobu jednoho roku. Monitorování probíhalo ve dvou fázích. První fáze se sestávala z odběru vzorku vody a měření části ukazatelů kvality vody v terénu pomocí přístrojové sady od společnosti HACH. Jednalo se o ukazatele pH, konduktivita, obsah kyslíku, teplota vody. Druhá fáze probíhala v laboratoři měřením jakostních ukazatelů odebraných vzorků vody pomocí spektrofotometru. Sledována byla koncentrace celkového fosforu, síranů, dusičnanového dusíku a chloridů. Kvalita vody v toku byla vyhodnocena dle normy ČSN 75 7221 a nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Jako nejnepříznivější kvalitativní ukazatel byl vyhodnocen celkový fosfor.
|
|
|
Vliv pastevních pozemků na parametry vody v malém vodním toku
KUBELOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá porovnáním vybraných vlastností povrchových vod v malém vodním toku v povodí Paseckého a Váčkového potoka v letech 2018 a 2019. Hodnocení bylo prováděno ve třech měrných profilech - horní měrný profil Váčkového potoka, dolní měrný profil Váčkového potoka a Pasecký potok. Rozdílnost povodí těchto toků spočívá v obhospodařování krajiny a v jejím využití člověkem, což má za následek významný vliv na chemismus povrchové vody. Sledované hydrochemické ukazatele v profilech byly: elektrolytická konduktivita, pH, nerozpuštěné látky, dusičnany, fosforečnany, celkový organický uhlík, anorganický uhlík, celkový uhlík a celkový dusík. Mezní hodnoty plynoucí z nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nebyly překročeny v horním profilu Váčkového potoka a v profilu Paseckého potoka. U dolního měrného profilu Váčkového potoka však byly překročeny hodnoty celkového dusíku. Jelikož se v povodí dolního profilu Váčkového potoka nachází významná plocha orné půdy na rozdíl od ostatních dvou povodí, byly zde rovněž prokázány zvýšené hodnoty elektrolytické konduktivity, pH, dusičnanů, organického, anorganického a celkového uhlíku. Zásah člověka v horním profilu toku Váčkového potoka i v Paseckém potoce je malý a ekosystémy zde můžeme považovat za stabilní.
|
|
|
Vlastnosti povrchových vod v závislosti na charakteru krajinného pokryvu v malém povodí
VONDRÁŠEK, Vít
Náplní této diplomové práce bylo statistické vyhodnocení vlivu způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod. Pro získání potřebných dat a jejich vyhodnocení bylo vybráno modelové území nacházející se v Novohradských horách. Tvořeno bylo horním a dolním subpovodím Bedřichovského potoka, který je levostranným přítokem řeky Stropnice. Na horním a dolním subpovodí je praktikován rozdílný způsob hospodaření. Horní subpovodí je tvořeno převážně lesy a trvalým travním porostem, naopak na dolním subpovodí se nachází především orná půda a na části území zástavba. Z tohoto důvodu je možné porovnat obě subpovodí a vyhodnotit jejich vliv na vybrané parametry povrchových vod. Těmito parametry byly vodivost, koncentrace nerozpuštěných látek, koncentrace celkového organického uhlíku, celkový dusík, dusičnanový dusík, fosforečnanový fosfor. Z výsledků je patrné a lze tedy tvrdit, že povrchové vody z dolního subpovodí, které je zemědělsky využívané, vykazuje vyšší hodnoty sledovaných parametrů než horní subpovodí s lesním či lučním vegetačním pokryvem. Je možné konstatovat, že orná půda má sníženou retenční schopnost a kvůli jejímu nižšímu vegetačnímu krytu je více náchylná k erozi, a proto také nedokáže zcela zadržet žádoucí látky na zemědělsky využívaných pozemcích. Důsledkem toho dochází ke zhoršení jednotlivých hydrochemických parametrů v povrchových vodách, jako je například vodivost nebo dusičnanový dusík. Práce vypovídá obecně o důležitosti vegetačního pokryvu pro hospodaření s vodou v krajině.
|
|
|
Mapování výskytu (anti-)progestagenních aktivit v povrchových vodách České republiky
KRULOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat výskyt látek s (anti-)progestagenní aktivitou v povrchových vodách České republiky. Vzorky byly odebrány pomocí POCIS vzorkovačů na 21 lokalitách a jednalo se o tzv. uzávěrové profily (konec povodí) nebo významná vzorkovací místa podél profilu řeky Labe. Vzorky byly převezeny do laboratoře, kde byly extrahovány. Pro detekci (anti-)progestagenní aktivity byl použit (Anti-)PR-CALUX in vitro biotest. Nejprve byly buňky nasazeny na mikrotitrační destičku a po 24 hodinové inkubaci byly vystaveny kalibrační řadě referenční látky ORG 2058 pro detekci progestagenní aktivity nebo referenční látce mifepristonu pro testování anti-progestagenní aktivity a řadě ředěných extraktů povrchových vod. Po 24 hodinové expozici byla měřena luminiscence buněk v relativních světelných jednotkách. Výsledná hormonální aktivita byla vyjádřena v ng/l ekvivalentu referenční látky (ORG 2058 či mifepristonu). Progestagenní aktivita byla ve vzorcích z roku 2017 na všech 21 lokalitách pod limitem kvantifikace (<6-11 ng/l ekvivalentů ORG 2058). Anti-progestagenní aktivita byla detekována na 6 lokalitách, a to v rozsahu od 12 do 33 ng/l ekv. mifepristonu. Pro srovnání byly analyzovány 3 vzorky z roku 2016. Anti-progestagenní aktivita byla detekována v rozsahu od 14 do 48 ng/l ekv. mifepristonu. Progestagenní aktivita byla na všech 3 lokalitách pod limitem kvantifikace. Výskyt anti-progestagenní aktivity byl prokázán převážně na lokalitách, kde se v okolí nachází podniky chemického průmyslu. Sídlí zde společnosti, které při výrobě svých produktů mohou používat některé látky vykazující anti-progestagenní aktivitu jako jsou například polycyklické mošusové sloučeniny, bromované zpomalovače hoření či bisfenoly. Výskyt anti-progestagenní aktivity na těchto lokalitách by mohl indikovat nedostatečnou schopnost průmyslových čistíren odpadních vod odbourat látky vykazující anti-progestagenní aktivitu. Výskyt anti-progestagenní aktivity v povrchových vodách by mohl mít negativní dopad na vodní organismy, zejména obratlovce. Expozice těchto organismů látkám s anti-progestagenní aktivitou by mohla vést ke snížení plodnosti a poruchám vývoje pohlavních orgánů.
|
|
|
Povrchové a podzemní vody v oblasti Libického luhu
Bašta Spinali, Izabela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Oblast Libického luhu byla v kvartéru utvářena především působením řeky Labe, která zde zanechala soustavu slepých a mrtvých ramen, tůní, mokřadů, lužního lesa a podmáčených luk, propojenou mělkou podzemní vodou kvartérního kolektoru. V období svrchní křídy byla oblast Libického luhu zaplavena mořem a díky tomu se nyní v podloží Libického luhu nachází cenomanský kolektor minerálních vod poděbradské zřídelní struktury, která je součástí české křídové pánve. Tato práce přináší přehled informací o vodách v oblasti Libického luhu, zejména o vývoji povrchových vod během posledních zhruba 2000 let, o podzemních vodách kvartérního kolektoru a o minerálních vodách poděbradské zřídelní struktury. To vše práce zasazuje do kontextu klimatických, geologických, pedologických a v neposlední řadě ekologických podmínek oblasti Libického luhu, který je významným ekosystémem z hlediska biodiverzity v jinak poměrně hustě osídlené zemědělské krajině. Klíčová slova: Libický luh, povrchová voda, hydrologie, Labe, podzemní voda, hydrogeologie, cenomanský kolektor, česká křídová pánev, poděbradská zřídelní struktura, lužní les
|
host ::
RSS.