|
|
Supraglacial lakes detection and volume estimation from remote sensing data
Rusnák, Samo ; Brodský, Lukáš (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Detekce supraglaciálních jezer a kvantitativní odhad jejich objemu z dat DPZ Abstrakt Supraglaciální jezera představují důležitou roli v pochopení dynamiky ledovců, včetně jejich reakce na klimatické změny. Tato práce se zabývá problematikou odhadu hloubky a objemu jezer pomocí fyzikálního modelu. To přináší výzvu z hlediska zohlednění vlivu více faktorů, jakými jsou kryokonit na povrchu ledovce a nerozpuštěné látky ve vodě jezera, jejichž vliv na fyzikální model je ve výzkumu většinou opomíjen. V této práci je použita regresní analýza parametru g fyzikálního modelu, který představuje koeficient útlumu světla, a řízená klasifikace supraglaciálních jezer. Výsledky odhalují variabilitu parametru Ad, který představuje odrazivost dna jezera, a jeho vliv na modelovanou hloubku a objem supraglaciálních jezer. Výsledky poukazují na problematiku globální parametrizace fyzikálního modelu supraglaciálních jezer a upozorňují na potřebu dalšího výzkumu s cílem zlepšit jeho přesnost a prozkoumat budoucí možnosti v této oblasti. Klíčová slova: supraglaciální jezero, dálkový průzkum Země, strojové učení, fyzikální model, odhad hloubky, regresní analýza
|
|
|
Remote Sensing of Surface Meltwater on the Glaciers of Svalbard
Sieglová, Eliška ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Supraglaciální jezera se tvoří na povrchu ledovce v jeho ablační zóně. Objevují se v ablační sezóně a tmavá barva jejich vodní hladiny snižuje albedo ledovcového povrchu. Jejich odvodnění k bázi ledovce může zvýšit bazální klouzání a rychlost pohybu ledovce. S využitím snímků o vysokém rozlišení družic Sentinel-2 se tato práce zabývá charakteristikou ablační sezóny na dvou zaledněných regionech Svalbardu: území ledovce Hinlopenbreen na východním pobřeží Západního Špicberku a území ledovců Kongsbreen a Kronebreen na jeho západním pobřeží. První supraglaciální jezera se na západním území objevila v první polovině června, na východním území v druhé polovině června. Vrchol ablační sezóny byl na západním území pozorován na přelomu června a července, a na východním území v polovině července. První tvorba jezer odpovídala teplotám, které překročily 0 řC a zpočátku se tvořila v nižších nadmořských výškách. Se stoupajícími teplotami i jezera postupovala výš. Většina jezer se na západním území tvořila v nadmořských výškách mezi 600 a 700 m n. m., na východním území se tvořila zejména mezi 400 a 500 m n. m. Zde se ale nezanedbatelné množství jezer (12 % celkové plochy) vytvořilo nad odhadovanou výškou hranice rovnováhy (600 m n. m.). To vznáší otázku pro další výzkum, jaký vliv má oteplující se klima na...
|
host ::
RSS.