Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza parametrů, u nichž se předpokládá souvislost se suchovzdorností, u různých genotypů čiroku
Panchártek, Daniel ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Cílem práce bylo 1) zjistit možnosti pěstování a hodnocení genotypů čiroku dvoubarevného (Sorghum bicolor (L.) Moench) pocházejících z Indie v klimatu střední Evropy a 2) zhodnotit možnosti využití vybraných nedestruktivních a destruktivních metod založených především na měření fluorescence chlorofylu a a stanovení obsahu fotosyntetických pigmentů pro rozlišení genotypů čiroku na základě jejich předpokládané suchovzdornosti. Ve dvouletých polních pokusech bylo analyzováno patnáct genotypů tohoto rostlinného druhu (dvě stay-green rodičovské linie, dvě senescentní rodičovské linie a jedenáct introgresních linií s vnesenými stay-green lokusy), dva genotypy byly dále analyzovány ve skleníkových podmínkách, kde byl stres suchem navozen dvanáctidenním vysazením zálivky. U rostlin pěstovaných v polních podmínkách byly sice pozorovány rozdíly mezi některými genotypy ve všech měřených parametrech, ale pro většinu genotypů tyto rozdíly nebyly statisticky průkazné. Významně se v některých parametrech v obou pokusných sériích lišil pouze rodičovský stay-green genotyp B35, avšak mezi senescentními genotypy a ostatními stay-green genotypy rozdíly většinou nebyly. V podmínkách skleníku průkazné rozdíly mezi oběma genotypy, které se měly lišit svou suchovzdorností, také nebyly nalezeny v žádném z měřených...
Analýza parametrů, u nichž se předpokládá souvislost se suchovzdorností, u různých genotypů čiroku
Panchártek, Daniel ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Cílem práce bylo 1) zjistit možnosti pěstování a hodnocení genotypů čiroku dvoubarevného (Sorghum bicolor (L.) Moench) pocházejících z Indie v klimatu střední Evropy a 2) zhodnotit možnosti využití vybraných nedestruktivních a destruktivních metod založených především na měření fluorescence chlorofylu a a stanovení obsahu fotosyntetických pigmentů pro rozlišení genotypů čiroku na základě jejich předpokládané suchovzdornosti. Ve dvouletých polních pokusech bylo analyzováno patnáct genotypů tohoto rostlinného druhu (dvě stay-green rodičovské linie, dvě senescentní rodičovské linie a jedenáct introgresních linií s vnesenými stay-green lokusy), dva genotypy byly dále analyzovány ve skleníkových podmínkách, kde byl stres suchem navozen dvanáctidenním vysazením zálivky. U rostlin pěstovaných v polních podmínkách byly sice pozorovány rozdíly mezi některými genotypy ve všech měřených parametrech, ale pro většinu genotypů tyto rozdíly nebyly statisticky průkazné. Významně se v některých parametrech v obou pokusných sériích lišil pouze rodičovský stay-green genotyp B35, avšak mezi senescentními genotypy a ostatními stay-green genotypy rozdíly většinou nebyly. V podmínkách skleníku průkazné rozdíly mezi oběma genotypy, které se měly lišit svou suchovzdorností, také nebyly nalezeny v žádném z měřených...
Abiotické stresy v podmínkách in vitro u podnoží révy vinné
Dvořáková, Vladimíra
Bakalářská práce se zabývá působením abiotického stresu na podnože révy vinné - vliv nedostatku vody a zvýšeného obsahu vápna v půdě. V první části je popisována historie vzniku podnoží a jejich tolerance vůči různým stresovým faktorům. Následuje kapitola popisující vybrané abiotické stresy a jejich dopady na rostliny a kapitola o kultivaci rostlin in vitro. Experimentální část tvoří pokusy v podmínkách in vitro s podnoží 'Kober 125 AA' méně tolerantní k suchu a podnoží 'Börner' méně tolerantní ke zvýšenému obsahu vápna v půdě. Dostatečné množství rostlin v in vitro kultuře bylo získáno jen u podnože Kober 125 AA, která byla použita pro pokus simulující stres. V průběhu pokusu byly měřeny odpovědi rostlin na stres -- koncentrace plynů etylenu, etanu, CO2, v kultivační nádobě v průběhu sledování rostlin, v závěru pokusu byla stanovena fluorescence chlorofylu, délka osy rostliny, hmotnost rostlin a obsah chlorofylů a karotenoidů.
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
MACHURA, Antonín
Mezi podstatné faktory ovlivňující výnos i kvalitu travního porostu patří výživný a vodní režim. Voda je v přírodě a samozřejmě také v zemědělství nejdůležitější faktor limitující výkon rostlin. Práce se zabývá vlivem vodního režimu na klíčení vybraných druhů trav vhodných pro energetické využití. Pro sledování byly vybrány následující druhy trav: srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) odrůdy Padánia, chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea L.) odrůdy Chrastava a Szarvasi I (Agropyron elongatum L.). Práce popisuje problematiku pěstování trav a hodnotí vliv vodního stresu na klíčení semen. Nejvyšší klíčivost v podmínkách vodního stresu dosáhla Szarvasi I (69 %) a srha laločnatá (54,6 %). Naopak nejnižšího procenta klíčivosti dosáhla chrastice rákosovitá (28,6 %). Dále porovnává výnosy sušiny vybraných druhů při jarní sklizni, které byly v prvním roce po založení v průměru 3,3 t.ha-1. Metodika řešení byla založena na vlastním měření dat a informacích získaných z Českého hydrometeorologického ústavu.
Vliv vodního režimu na vybrané travní energetické druhy (suchovzdornost) ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), sveřep horský (Bromus carharticus) a bojínek luční (Phleum pratense)
BÁRTA, Ondřej
Diplomová práce popisuje význam a využití trvalých travních porostů, přesněji tedy tzv. energetické druhy trav využívané v energetice. Pro naší práci jsme zkoumali tyto 3 druhy trav: ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), sveřep horský (Bromus carharticus) a bojínek luční (Phleum pratense). Dalším a hlavním úkolem bylo zjistit jejich odolnost proti suchu. Výsledky vychází z laboratorní práce, jež mezi sebou porovnávala 2 varianty. V jedné byla simulována normální vzcházivost daného druhu a v druhé vzcházivost stresovaná nedostatkem vody. Z uvedených výsledků jsme došli k závěru, že nelze říci, že by se jednalo o vyloženě suchovzdorné typy. U dvou zkoumaných druhů trav (bojínek a ovsík) jsou patrné rozdíly v odolnosti vůči suchu. Sveřep horský (odrůda - tacit) naopak prokázal být nejvíce suchovzdorným druhem. Zatímco nejlépe klíčící se jeví bojínek luční (odrůda - sobol).
Vliv vodního stresu na klíčení a růst trav a jetelovin
HRDA, Lukáš
Na celém světě stále více vzrůstá negativní dopad klimatických změn na zemědělskou produkci. Následkem těchto změn dochází ke snižování výnosů některých plodin. Mezi hlavní problémy patří stále častěji se vyskytující výkyvy počasí, především dlouhá období sucha doprovázená vysokými teplotami. Náplní této diplomové práce bylo posoudit vliv vodního deficitu na klíčivost a životnost odnoží u vybraných druhů trav a jetelovin. Hodnocení odolnosti k vodnímu deficitu bylo provedeno pomocí laboratorního a nádobového pokusu. Výsledky obou pokusů byly použity na vyhodnocení suchovzdornosti u testovaných druhů trav a jetelovin. Na základě prokázané suchovzdornosti byly vhodné druhy a odrůdy doporučeny pro pěstování v podmínkách vodního deficitu. Problematice suchovzdornosti je do budoucna potřeba věnovat stále více pozornosti. Podle většiny prognóz se budou stále častěji vyskytovat dlouhá období sucha. Z tohoto důvodu budou potřeba plodiny a odrůdy, které co možná nejlépe odolávají různým abiotickým stresům.
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
STEJSKAL, Jan
Diplomová práce se zabývá trvalými travními porosty, jejich významem a využitím. Dále je práce zaměřena na vliv vodního režimu na vybrané travní druhy lipnice luční (Poa pratense) a psineček tenký (Agrostits tenuis), na jejich odolnost proti suchu, vodnímu stresu a na vliv růstu a produkce při nedostatku vody. Práce se uskutečnila v laboratorních podmínkách a prostorech, kde byly prováděny pokusy ohledně klíčivosti trav při nedostatku vody. Dílčím úkolem bylo vyhodnocení výnosu sušiny určených travních druhů.
Vliv vodního stresu na vybrané druhy trav a porostovou skladbu travních porostů.
PAVELOVÁ, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na regenerační a růstové schopnosti trav vystavených vodnímu deficitu a na porostovou skladbu vybraných trvalých travních porostů. Hodnocení bylo prováděno na základě založených nádobových pokusů, pro který byly vybrány druhy a odrůdy trav s odlišnými nároky na vodní režim. Cílem pokusu bylo posouzení regeneračních a růstových schopností vybraných druhů trav vystavených vodnímu deficitu a schopnost regenerace rostlin po poškození suchem ve fázi tvorby odnoží. Součástí pokusu také bylo posouzení vodního režimu na uspořádání porostové skladby trvalých travních porostů ve vybraných lokalitách. Travní porosty tvoří v České republice jednu ze základních složek krmivové základny pro výživu hospodářských zvířat, především skotu a jsou významným krajinotvorným prvkem. Jsou základem pícninářství, které je významným odvětvím zemědělské výroby a jehož úkolem v praxi je zajistit dostatečnou výrobu kvalitní, biologicky hodnotné a zdravé objemné píce.
Vliv vodního deficitu na vybrané druhy pícnin.
HRDA, Lukáš
Cílem této bakalářské práce bylo posoudit vliv vodního deficitu na vybrané druhy víceletých pícnin ? trav a jetelovin a dále jednoletých pícnin. Porovnání jednotlivých druhů v podmínkách měnícího se klimatu a stále se zvyšujících extrémních výkyvů počasí, především sucha. Hodnocení bylo prováděno na základě porovnávání různých údajů z odborné literatury a internetových stránek. Jako perspektivní druhy pro pěstování v podmínkách sucha byly vyhodnoceny z jetelovin vičenec vikolistý, štírovník růţkatý, tolice dětelová a komonice bílá. Z trav se osvědčila především kostřava rákosovitá a sveřep bezbranný. Z jednoletých pícnin prokázal největší suchovzdornost čirok obecný. Jako vhodné se ukázalo být v podmínkách sucha pouţití travních a jetelovinotravních směsí, které dosahují vyrovnanějších výnosů, neţ některé monokultury. Celé problematice suchovzdornosti je potřeba věnovat více pozornosti, jelikoţ v budoucnu budou stále více vyţadovány plodiny a odrůdy, prokazující vyšší odolnost vůči abiotickým stresům, obzvláště proti suchu.
Porovnání suchovzdornosti a mrazuvzdornosti vybraných odrůd vojtěšky seté (Medicago sativa L.) z tuzemského a zahraničního šlechtění
HLAVÁČKOVÁ, Petra
Cílem práce bylo porovnat mrazuvzdornost a suchovzdornost vybraných tuzemských i zahraničních odrůd vojtěšky seté. Hodnocení bylo prováděno sérií laboratorních pokusů a pozorováním ve dvou opakováních v roce 2009 ? 2010. Z dosažených výsledků byly vyhodnoceny jako nejodolnější odrůdy vůči mrazu odrůdy z České Republiky a Slovenska. Jmenovitě odrůda Magda, Litava, Tisa a Syntéza. Jako nejméně odolné byly vyhodnoceny odrůdy z teplých přímořských oblastí. Nejodolnější odrůdy vůči vodnímu deficitu během vegetace byly vyhodnoceny odrůdy Magda, Comete, Europe, Pálava, Europe a Kamila. Do klimatických podmínek České Republiky by bylo nejvhodnější, podle zjištěných výsledků použít odrůdu Magda. Vykazuje vysokou mrazuvzdornost a má i dobré výsledky v suchovzdornosti. Dále ji ve své kvalitě následují další české odrůdy Pálava a Kamila. Ze zahraničních odrůd by bylo nejvhodnější použít francouzské odrůdy Comete, Europe a holandskou odrůdu Capri. Tyto odrůdy mají jak dobrou odolnost vůči mrazu, tak vynikají i svou suchovzdorností. Celá problematika mrazuvzdornosti a suchovzdornosti u vojtěšky není doposud příliš sledovaná, proto by bylo vhodné, zde zjištěné výsledky potvrdit dalším návazným výzkumem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.