|
|
Předčasné ukončení ústavní léčby u pacientů se závislostí na návykových látkách
Fiala, Tomáš ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Předčasné ukončení léčby u klientů se závislostí má nepříznivý vliv na jejich abstinenci - pravděpodobnost relapsu je velmi vysoká (Kalina, 2003). Naopak dokončení léčby se spojuje s abstinencí, s nižší kriminální činností, s méně relapsy a s vyšší mírou zaměstnanosti (Brorson et al., 2013). Pro efektivní léčbu závislostí je klíčové, aby se počet předčasných ukončení léčby minimalizoval. Rizikové faktory se objevují nejen na straně klienta, ale také na straně zařízení. Studie se zaměřila na klienty, kteří předčasný odchod z léčby plánovali, ale nakonec se rozhodli setrvat. Pomocí anamnestických údajů a polostrukturovaných rozhovorů s klienty byla snaha identifikovat některé společné znaky klientů a nacházet odpovědi na otázky, jak přemýšlejí v době krize, čemu přikládají důraz, jak zpětně vyhodnocují své rozhodnutí z léčby neodejít a jaké motivační vlivy sami identifikují. Mezi časté společné rysy klientů, kteří překonali reverzové tendence, patřil vyšší věk (90 %), čistý trestní rejstřík (74 %), kontakt s psychiatrií (84 %) a opakovaná léčba závislostí (74 %). Nejčastějším důvodem odchodu byly interpersonální konflikty s personálem a spoluklienty (50 %) a craving (22 %). Téměř 2/3 klientů ocenilo zlepšení psychického a fyzického zdraví. Podpora od ostatních byla hlavním důvodem setrvání v léčbě...
|
|
|
Předčasné ukončení ústavní léčby u pacientů se závislostí na návykových látkách
Fiala, Tomáš ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Předčasné ukončení léčby u klientů se závislostí má nepříznivý vliv na jejich abstinenci - pravděpodobnost relapsu je velmi vysoká (Kalina, 2003). Naopak dokončení léčby se spojuje s abstinencí, s nižší kriminální činností, s méně relapsy a s vyšší mírou zaměstnanosti (Brorson et al., 2013). Pro efektivní léčbu závislostí je klíčové, aby se počet předčasných ukončení léčby minimalizoval. Rizikové faktory se objevují nejen na straně klienta, ale také na straně zařízení. Studie se zaměřila na klienty, kteří předčasný odchod z léčby plánovali, ale nakonec se rozhodli setrvat. Pomocí anamnestických údajů a polostrukturovaných rozhovorů s klienty byla snaha identifikovat některé společné znaky klientů a nacházet odpovědi na otázky, jak přemýšlejí v době krize, čemu přikládají důraz, jak zpětně vyhodnocují své rozhodnutí z léčby neodejít a jaké motivační vlivy sami identifikují. Mezi časté společné rysy klientů, kteří překonali reverzové tendence, patřil vyšší věk (90 %), čistý trestní rejstřík (74 %), kontakt s psychiatrií (84 %) a opakovaná léčba závislostí (74 %). Nejčastějším důvodem odchodu byly interpersonální konflikty s personálem a spoluklienty (50 %) a craving (22 %). Téměř 2/3 klientů ocenilo zlepšení psychického a fyzického zdraví. Podpora od ostatních byla hlavním důvodem setrvání v léčbě...
|
host ::
RSS.