Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posvítit si do tmy
Lukášová, Veronika ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Hojstričová,, Jana (oponent) ; Armutidisová, Irena (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku vztahu umění, vědy a fotografie v současném kontextu kultury s konkrétním praktickým výstupem, zkoumajícím hranice možného přesahu fotografií částicové fyziky do umění. Práce je řešena v jasně definovaných tématických oddílech, které zkoumají problematiku v širších teoretických souvislostech, aby tak vyvořily východisko konkrétního praktického výstupu. První oddíl zkoumá obecněji doménu zobrazení a možnosti vztahu mezi zobrazením vědy a umění. Druhý zkoumá roli mnohoznačného média fotografie jako nástroje vědy i umění. Třetí se zabývá evolucí subatomárního zobrazení a problémy spojenými s reprezentací neviditelného jevu. Čtvrtý pak koncepčními a epistemickými shodami mezi uměním a vědou, jejich dialogu ve formě Sci-Art. Pátá praktická část pak představuje umělecké výstupy, které odráží kritické zapojení teoretických východisek dosažených během zkoumání tématu a zároveň propojují teoretický výzkum s praktickým. Vycházím především z teoretických zdrojů, které byly publikovány v anglo-americkém kontextu, kde je tato problematika zkoumána v odborné literatuře. Časově se práce pohybuje od 90. let 20. století do součastnosti.
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
Posvítit si do tmy
Lukášová, Veronika ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Hojstričová,, Jana (oponent) ; Armutidisová, Irena (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku vztahu umění, vědy a fotografie v současném kontextu kultury s konkrétním praktickým výstupem, zkoumajícím hranice možného přesahu fotografií částicové fyziky do umění. Práce je řešena v jasně definovaných tématických oddílech, které zkoumají problematiku v širších teoretických souvislostech, aby tak vyvořily východisko konkrétního praktického výstupu. První oddíl zkoumá obecněji doménu zobrazení a možnosti vztahu mezi zobrazením vědy a umění. Druhý zkoumá roli mnohoznačného média fotografie jako nástroje vědy i umění. Třetí se zabývá evolucí subatomárního zobrazení a problémy spojenými s reprezentací neviditelného jevu. Čtvrtý pak koncepčními a epistemickými shodami mezi uměním a vědou, jejich dialogu ve formě Sci-Art. Pátá praktická část pak představuje umělecké výstupy, které odráží kritické zapojení teoretických východisek dosažených během zkoumání tématu a zároveň propojují teoretický výzkum s praktickým. Vycházím především z teoretických zdrojů, které byly publikovány v anglo-americkém kontextu, kde je tato problematika zkoumána v odborné literatuře. Časově se práce pohybuje od 90. let 20. století do součastnosti.
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.