|
| |
|
|
Testování vlivu nově vytvořených učebních materiálů k fluorescenčnímu mikroskopu na znalosti žáků
Filipová, Jana ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Zájem studentů o přírodní vědy se stále snižuje i přes to, že znalosti z těchto oborů využíváme v celé řadě odvětví běžného života, jako medicíně, ochraně životního prostředí apod. Samozřejmě tyto obory formují i " jen" kladný vztah k přírodě. Je řada možností, jak zájem studentů zvýšit a tím potenciálně zlepšit jejich motivaci učit se. Kromě např. badatelsky orientované výuky a praktických cvičení obecně je jednou z možností práce s přístroji, které se užívají ve výzkumné praxi. Pokud škola takovým vybavením nedisponuje, nabízí se možnost jej zapůjčit, nebo s ním pracovat přes internet. Možnosti vzdáleného přístupu jsou předmětem zahraničních studií, v českém prostředí tento trend také začíná být patrný. Příkladem toho je putovní fluorescenční mikroskop, který lze zapůjčit na katedře učitelství a didaktiky biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv přítomnosti a nepřítomnosti tohoto putovního fluorescenčního mikroskopu ve výuce na znalosti žáků. Výzkum jsem prováděla na čtyřech třídách dvou pražských gymnázií a zúčastnili se ho žáci prvních ročníků čtyřletého a třetího ročníku šestiletého typu studia (15 - 17 let). Žáci byli rozděleni do dvou skupin podle způsobu výuky. Jedna skupina měla možnost s mikroskopem pracovat přímo ("S"),...
|
|
|
Návrh a otestování výukových materiálů k terénní exkurzi do oblasti Brd.
Přibylová, Anna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Protože exkurze - ať už dlouhodobé či krátkodobé - mají prokazatelný vliv na vědomosti, hodnoty a postoje žáků a také rozvíjejí dovednosti učitelů, rozhodla jsem se věnovat tomuto tématu. Cílem této práce bylo připravit terénní exkurzi včetně všech potřebných výukových materiálů a následně zhodnotit přínos této exkurze na vědomosti žáků. Vytvořené výukové materiály byly testovány celkem ve čtyřech třídách dvou základních škol v Příbrami a blízkém okolí. Žáci z těchto tříd byli rozdělení do dvou skupin - experimentální skupina se zúčastnila výuky na terénní exkurzi a kontrolní skupina ve třídě. Obě skupiny absolvovaly pre-test, výuku (exkurze nebo výuka ve třídě), post-test 1(se zpětnou vazbou k výuce), post-test 2 a 3. Sebraná data byla vyhodnocena statistickými analýzami, jejichž výsledky ukázaly signifikantní rozdíl v dosažených znalostech mezi skupinami v post-testu 1 a 2. V post-testu 3 byly výsledky obou skupin srovnatelné. Souhrnně lze říci, že žáci obou skupin během výuky získali nové vědomosti a jejich znalosti byly vyšší než na začátku, ovšem výuka na exkurzi byla signifikantně efektivnější než výuka ve třídě. Klíčová slova: metoda výuky, exkurze, znalosti žáků, testování znalostí
|
|
|
Testování vlivu nově vytvořených učebních materiálů k fluorescenčnímu mikroskopu na znalosti žáků
Filipová, Jana ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Zájem studentů o přírodní vědy se stále snižuje i přes to, že znalosti z těchto oborů využíváme v celé řadě odvětví běžného života, jako medicíně, ochraně životního prostředí apod. Samozřejmě tyto obory formují i " jen" kladný vztah k přírodě. Je řada možností, jak zájem studentů zvýšit a tím potenciálně zlepšit jejich motivaci učit se. Kromě např. badatelsky orientované výuky a praktických cvičení obecně je jednou z možností práce s přístroji, které se užívají ve výzkumné praxi. Pokud škola takovým vybavením nedisponuje, nabízí se možnost jej zapůjčit, nebo s ním pracovat přes internet. Možnosti vzdáleného přístupu jsou předmětem zahraničních studií, v českém prostředí tento trend také začíná být patrný. Příkladem toho je putovní fluorescenční mikroskop, který lze zapůjčit na katedře učitelství a didaktiky biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv přítomnosti a nepřítomnosti tohoto putovního fluorescenčního mikroskopu ve výuce na znalosti žáků. Výzkum jsem prováděla na čtyřech třídách dvou pražských gymnázií a zúčastnili se ho žáci prvních ročníků čtyřletého a třetího ročníku šestiletého typu studia (15 - 17 let). Žáci byli rozděleni do dvou skupin podle způsobu výuky. Jedna skupina měla možnost s mikroskopem pracovat přímo ("S"),...
|
|
|
Vývoj a historie jaderných zbraní a jejich význam v dnešní době
KRAFKA, Jiří
Pojem atom fascinoval filozofy již ve starém Řecku. Od té doby se o atom čím dál více zajímali vědci ze všech koutů světa, kteří zkoumali jeho strukturu, vlastnosti a využitelnost, atom se stal také základním prvkem pro sestrojení jaderné zbraně. Tu se za druhé světové války pokoušelo sestrojit mnoho států z celého světa. V roce 1945 se podařilo ji sestrojit Spojeným státům. Ty je použily proti civilnímu obyvatelstvu, a to hned dvakrát. Byly shozeny na japonská města Hirošima a Nagasaki. Od roku 1945 bylo provedeno více než 2 000 jaderných testů. A proto vznikly mezinárodní smlouvy, které upravují testování a používání jaderných zbraní. V teoretické části bakalářské práce na téma "Vývoj a historie jaderných zbraní a jejich význam v dnešní době" se zabývám nejprve atomem, jeho historií, dále radioaktivitou. Další část bakalářské práce je věnována vývoji jaderných zbraní v různých zemích, které se snažily sestrojit jadernou zbraň za války. Poté jsem popsal válečné použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu v Japonsku ve městech Hirošima a Nagasaki, což vedlo k ukončení druhé světové války. Dále následuje část bakalářské práce, která je věnována vývoji jaderných zbraní od poválečného období až do současnosti. Ihned po válce započal "závod" v jaderném zbrojení. "Závodu" jaderného zbrojení se účastnily světové mocnosti, které chtěly udržet svůj vliv ve světě a demonstrovat svou sílu. Popsal jsem použití jaderných zbraní mocnostmi, které zkoušely jejich možné použití a účinnost. Následně jsem rozebral mezinárodní smlouvy, které omezují používání jaderných zbraní a jaderné zbrojení. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit možnosti použití jaderných zbraní případně jaderné války, ověřit a porovnat znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva o jaderných zbraních a jejich účincích v bakalářském a navazujícím magisterském studiu. V rámci práce byly stanoveny hypotézy: "Znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva mají normální rozdělení" a "Znalosti studentů navazujícího magisterského studia budou statisticky významnější než u studentů bakalářského studia". K dosažení vymezených cílů bylo nutné analyzovat literární prameny a další zdroje. Dále bylo nezbytné vytvořit dotazník, a provést dotazníkové šetření. Výzkumný soubor představovalo 126 studentů bakalářského studijního programu a 50 studentů magisterského studijního programu. Dotazník, který byl předložen studentům, obsahoval 14 otázek. Dotazník byl zaměřen na zjištění znalostí v oblasti jaderných zbraní a na základě výsledků jsem porovnával znalosti studentů mezi bakalářským a magisterským studijním programem. Studenti navazujícího studijního programu oboru Ochrana obyvatelstva prokázali lepší znalosti ve zkoumané problematice než studenti bakalářského studijního programu. Avšak studenti v některých otázkách projevili nedostatečnou znalost. Zejména u druhé otázky, protože pouze 33 % dotazovaných respondentů vědělo, jak se v Německu nazýval jaderný program. Další problémová otázka je třináctá, a to proto, že 53 % studentů ví, že nejvíce jaderných testů provedly Spojené státy a 47 % studentů se domnívalo, že jich nejvíce provedl Sovětský svaz. U čtvrté otázky správně zodpovědělo 55 % studentů. Otázka zněla "Jak se nazývala první jaderná bomba". Také u šesté otázky pouze 55 % studentů dovede odpovědět, kdy byla tato bomba otestována. Naopak studenti prokázali největší znalost u sedmé a osmé otázky. U sedmé otázky 96 % studentů zná, že po výbuchu jaderné bomby se vytvoří atomový hřib. U osmé otázky 100 % studentů ví, že jaderné bomby byly svrženy na japonská města Hirošima a Nagasaki. Získaná data z dotazníků byla statisticky zpracována. Následně byly potvrzeny zvolené hypotézy, znalosti studentů studijního programu Ochrana obyvatelstva mají normální rozdělení a znalosti studentů navazujícího magisterského studia budou statisticky významnější než u studentů bakalářského studia.
|
host ::
RSS.