|
|
Odrůdová skladba pěstovaných jabloní a její šlechtitelský původ
Šilhanová, Barbora
Práce se zabývá současnou skladbou odrůd již zavedených a pěstovaných, taktéž odrůdami nově vyšlechtěnými, především rezistentními. Obsahuje třídění jabloní podle konzumní zralosti jejich plodů. U odrůd je charakterizován jejich vznik a rodičovské komponenty, vnitřní a vnější pomologické znaky, růstové vlastnosti stromů, jejich plodnost a hospodářské vlastnosti. Nastíněn je směr, jakým se šlechtění jabloní ubírá a na co se soustředí pozornost. Za účelem zmapování odrůd používaných ve výsadbách byly navštíveny tři pěstitelé jablek: podnik ZEAS Lažánky, a. s., AGROPODNIK Brťov - Jeneč a soukromý zemědělec Pavel Jebáček z Lažánek, Holasic, u nichž byla zjišťována odrůdová skladba pěstovaných jabloní, klimatické a půdní podmínky, systém pěstování, ošetřování výsadeb a agrotechnické zásahy, pěstitelská náročnost jednotlivých odrůd, odbytové možnosti na trhu. Z celkového počtu 22 odrůd ve sledovaných ovocnářských podnicích, se nachází ve výsadbách 9 odrůd rezistentních vůči strupovitosti jabloně ( Venturia inequalis Cke. Wint).
|
|
|
Vliv hnojení digestátem na strukturu výnosu a vybrané kvalitativní ukazatele brambor
Polák, Miloslav ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce se věnuje vlivu digestátového hnojiva na strukturu výnosu, škrobnatost a strupovitost bramborových hlíz. Nejprve byla zpracována rešerše o problematice hnojení brambor včetně dosavadních poznatků o hnojení digestátem. Následovala experimentální část práce, která byla řešena jako polní pokus v podniku SENAGRO Senožaty a.s. Podnik produkuje konzumní brambory pro řetězce TESCO. V podniku mají zájem na tom, aby využili odpadní materiál z bioplynové stanice (digestát) co nejhodnotněji a zkouší jej využívat jako dávku dusíku pod brambory. Podnik používá technologii záhonového odkameňování s šířkou řádků 90 cm.
Pokus byl prováděn tak, aby byla možnost zjistit účinnost digestátu jako náhrady obvyklého N hnojení k bramborám. Byl založen ve třech variantách: Varianta A. Síran amonný aplikován plošně před záhonovým odkameňováním a NPK 15-15-15 lokální aplikace (v celkové dávce 100 kg N/ha). Varianta B. Síran amonný + NPK + DAM 390 aplikován během vegetace 27. 5. 2015 (v celkové dávce 120 kg N/ha). Varianta C. Digestát v množství 120 kg N/ha. V pokusu byla použita poloraná až raná konzumní odrůda Luciana.
Před sklizní jsem podle metodiky provedl odkopy trsů pro zjištění úrovně výnosotvorných prvků a odebral vzorky, které byly vyhodnoceny na škrobnatost, ve Vese Velhartice a sám jsem zhodnotil strupovitost hlíz. Z výsledků statistického zhodnocení pokusných variant (bylo provedeno na katedře rostlinné výroby) jsem dospěl k těmto hlavním poznatkům.
Hnojení brambor digestátem neovlivnilo v porovnání s běžnými variantami N hnojení statisticky významně hmotnost hlíz pod trsem ani hmotnost konzumních hlíz. Hnojení digestátem v porovnání s kontrolními variantami N hnojení průkazně neovlivnilo celkový počet hlíz na 1 trs ani počet konzumních hlíz na 1 trs. Z hlediska vlivu na průměrnou hmotnost jedné hlízy se varianta s aplikací digestátu plně vyrovnala, případně předčila, pokusné varianty minerálního N hnojení. Je tudíž možné konstatovat, že z výnosového hlediska může sloužit jako náhrada hnojení dusíkatými a minerálními hnojivy. Škrobnatost ani strupovitost hlíz nebyly hnojením digestátem ve srovnání s tradičním N hnojením průkazně ovlivněny.
Závěrem bych chtěl říci, že pokus je pouze jednoletý a jeho výsledky nelze proto zobecňovat. Doporučuji, proto pokračovat v pokusu v dalších letech.
Podle mého názoru, je digestát a problém s jeho uplatněním stále aktuálnějším tématem. Pokud by se ve víceletých pokusech prokázalo, že je výsledek jeho aplikace k bramborám pozitivní, tak digestát má z mého pohledu opět širší využití a můžeme ho počítat i do budoucna jako plnohodnotné hnojivo.
Klíčová slova: brambory, digestát, škrobnatost, strupovitost, výnosnost
|
|
|
Šlechtitelský potenciál historických odrůd jádrovin
Reichlová, Petra
Moderní odrůdy jádrovin ztratily v průběhu šlechtění některé důležité vlastnosti, jako je například rezistence vůči patogenům či tolerance k horším klimatickým podmínkám. Proto se pozornost šlechtitelů obrací ke starým a lokálním odrůdám, které ztratily svůj tržní význam, ale mohou nabídnout širokou škálu vlastností využitelných při šlechtění nových odrůd. Šlechtitelské cíle u jabloní se zaměřují na vyhledání a získání donorů genů rezistence k Venturia inaequalis (původce strupovitosti jabloně), Podosphaera leucotricha (původce padlí jabloně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých) a Candidatus Phytoplasma mali (původce fytoplazmatické proliferace). Stejně i u hrušní je pozornost zaměřena na hledání vhodných dárců rezistence k Venturia pirina (původce strupovitosti hrušně), Gymnosporangium sabinae (původce rzivosti hrušně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých). Krajové odrůdy byly často pěstovány v drsných klimatických podmínkách. Za dobu pěstování došlo k jejich adaptaci na zhoršené podmínky prostředí. Adaptace na tyto podmínky, zejména pak odolnost vůči mrazu jsou jednou z vlastností využívaných při šlechtění.
|
|
|
Náchylnost odrůd bramboru k patogenům Streptomyces scabiei, Thanatephorus cucumeris a Helminthosporium solani způsobujícím choroby hlíz
Dejmalová, Jitka
Byla sledována náchylnost vybraných odrůd pěstovaných v ČR ke třem důležitým patogenům způsobujícím choroby slupky hlíz -- aktinobakteriální obecné strupovitosti, vločkovitosti hlíz bramboru a stříbřitosti slupky bramboru. Byly získány výsledky v podobě hodnot stupně napadení hlíz a procenta napadených hlíz pro danou odrůdu v daném roce. Současně bylo vyhodnoceno vzájemné působení faktorů odrůda, ranost a ročník, vzájemný vztah mezi zkoumanými patogeny a vedlejší vliv fungicidního ošetření proti plísni bramboru na výskyt sledovaných chorob. Ani u jedné z chorob nebyla nalezena odrůda, která by se ve všech letech jevila jako bezpříznaková. Odrůdou s průměrným nejnižším procentem počtu napadených hlíz původci obecné strupovitosti byla odrůda Mozart, průměrné nejvyšší procento počtu napadených hlíz bylo zjištěno u odrůdy Agria. U vločkovitosti hlíz se jako nejméně napadená projevila odrůda Rosara, nejvíce napadenou byla odrůda Rebel. Stříbřitost slupky zasáhla nejméně odrůdu Belana, nejvíce odrůdu Berber. Z výsledků je patrné, že choroba s největším rozsahem napadení hlíz a tedy i významem zejména u mytých hlíz je stříbřitost slupky způsobená patogenem Helminthosporium solani.
|
|
|
Rezistentní odrůdy jabloní a jejich využití ve výsadbách
Kubaláková, Vendula
V letech 2013 a 2014 proběhlo na pokusné a demonstrační ploše Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MZLU v Brně v areálu ŠZP Žabčice hodnocení souboru 20 vybraných genotypů jabloní vyšlechtěných ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích s.r.o. a kontrolní odrůdy 'Golden Delicious'. Hodnocena byla citlivost genotypů k houbovým chorobám -- strupovitosti (Venturia ineaqualis (Cke) Wint) a padlí (Podosphaera leucotricha (Ell. et Ev.) Salm.), kde hodnocení probíhalo podle 9 ti bodové klasifikační stupnice. Dále byly hodnoceny růstové a sklizňové znaky a proběhlo hodnocení organoleptické. Ke strupovitosti se ukázaly být nejnáchylnější genotypy HL 237 a HL 701 E. Naopak nejvíce odolný genotyp byl HL 1749. K padlí se jevily nejcitlivější genotypy HL 1167 a HL 1122. Nejodolnějšími genotypy byly HL 1651 a HL 1754. Hodnocení růstových znaků zahrnovalo délku a počet letorostů. U sklizňových znaků se hodnotila hmotnost a počet plodů a na jaře roku 2014 proběhlo i hodnocení generativní zóny - počtu květů. Následujícím hodnocením bylo hodnocení organoleptické.
|
|
|
Ochrana hlohyně (Pyracantha J. M. Roemer) proti strupovitosti (Venturia inaequalis (Cooke) G. Winter)
Fraňková, Jana
Hlohyně se vysazují v parcích a zahradách jako okrasné keře či do živých plotů. Napadením plodů houbou V. inaequalis se jejich estická hodnota významně snižuje a ztrácejí na atraktivitě. Venturia inaqualis je nejvýznamnějším patogenem hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea M. J. Roemer). Cílem práce bylo zjistit možnosti regulace strupovitosti hlohyně, sledovat a hodnotit četnost a intenzitu výskytu patogena na dvou lokalitách (v Šitbořicích a Brně-Černých Polích) a vyhodnotit účinnost tří fungicidů s různým mechanismem účinku. Byl prokázán statisticky významný vliv lokality na napadení bobulí a patra keře, ze kterého byly plody hlohyně odebírány. Nejméně byly napadány plody odebírané z vrcholové části keře. Nejvyšší účinnost na původce strupovitosti hlohyně vykázal přípravek Zato 50 WG s účinnou látkou trifloxystrobin v dávce 500 g/kg a přípravek Talent s účinnou látkou myclobutanil v dávce 200g/l.
|
|
| |
host ::
RSS.