|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
|
|
Adaptability of the Suburban Environmental Structure
Jenčková, Barbora
Volná krajina suburbánního území stále ještě vytváří prostor pro formování nových sídelních struktur. Některé nové stavby v perimetru velkých měst vznikají ve vazbě na stávající sídla jako odezva na poptávku v sídle či regionu, mnohé jsou však na místních podmínkách a potřebách téměř nezávislé. Zatímco na okrajích původních obcí se rozvíjí nová monofunkční zástavba pro bydlení, ve volné krajině se nově utvářejí průmyslové a logistické areály, které výrazně ovlivňují krajinu i obraz sídel. Zejména se jedná o areály a objekty nadmístního využití, jejichž vznik je determinován potřebou v globálním kontextu a které jsou vázané na existenci nadmístní dopravní infrastruktury. V perimetru města Brna jsou v oblastech Židlochovicka a Kuřimska zkoumány vazby nových struktur na stávající osídlení, míra přínosu nových intervencí či naopak oslabení stávajících sídelních struktur těmito intervencemi a adaptabilita původních a nových struktur osídlení v souvislosti s těmito jevy.
|
|
|
Proměny městského a venkovského osídlení v Syropalestině na příkladu oblasti tzv. Dekapole v římské císařské době
Krnáč, Martin ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat rozvoj a proměny městských a venkovských sídlišť v Syropalestině na území tzv. Dekapole v římské císařské době. První část je věnována historii vymezené oblasti a to počínaje vznikem římské provincie Syria r. 63 př. n. l., až do nástupu císaře Diokleciána r. 284 n. l. Stručně je zmíněna topografie regionu, politická struktura, náboženství a některé další aspekty, které formovaly tuto oblast. Druhý oddíl se zabývá městským osídlením. Tato část je zaměřena na plánování měst, městské hradby a veřejné stavby, jež zde v příslušném časovém horizontu vznikly. Třetí kapitola se věnuje venkovským sídlištím a jejich celkovému rozvoji od 1. až do 3. st. n. l. Na základě zjištěných poznatků je v následující části provedena syntéza městského a poté venkovské osídlení, tyto dva výstupy jsou porovnány a v jejich rámci jsou charakterizovány konkrétní změny, jimiž tato sídliště prošla ve vymezeném časovém úseku. Závěrečná kapitola se zabývá otázkou, zda se tyto proměny v této oblasti v době římského císařství, dají označit za helénizaci nebo romanizaci a v jejich rámci je posouzena míra obou fenoménů. Klíčová slova: Městské osídlení, venkovské osídlení, urbanizace, Dekapolis, Arábie, Sýrie, Palestina, akulturace, helénizace, romanizace, římské císařské období
|
|
|
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
|
host ::
RSS.