|
|
Vývoj pozdně římských a ranně byzantských fortifikačních prvků v severozápadním Jordánsku (2. až 5. st n. l.)
Krnáč, Martin ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Pažout, Adam (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat a zmapovat vývoj pozdně římských a římsko- byzantských fortifikačních prvků v severozápadním Jordánsku od 2. do 5. st. n. l. Současně s tím jsou sledovány proměny městského opevnění na území Dekapole a vývoj systému cest ve vymezeném prostoru a období. První část je věnována topografii a přírodním podmínkám v regionu, obyvatelstvu a historii vymezené oblasti a to počínaje první historickou zmínkou o Nabatejcích vázající se k roku 312 př. n. l. až do nástupu Abbásovců roku 750 n. l., který je spojen s celkovým vyklizením popisovaného území. Následně jsou zde zmíněny ještě některé další aspekty, jež se vážou k tomuto tématu. Druhý oddíl se věnuje systému cest a jejich celkovému rozvoji v oblasti Dekapole a v prostoru arabského limitu. Třetí kapitola je věnována fortifikačním prvkům. Tato část se zaměřuje na popis vojenských a civilních staveb, nápisů a keramiky v předem určených lokalitách. Čtvrtá část se zabývá vývojem městského opevnění v rámci měst Dekapole. Na základě zjištěných poznatků je v následující části provedena syntéza fortifikačních prvků a městského opevnění. K oběma bodům syntézy je přiřazen vývoj systému cest s přihlédnutím k jednotlivým oblastem. Tyto dva výstupy jsou v závěrečném shrnutí porovnány a v jejich rámci jsou charakterizovány konkrétní...
|
|
|
Proměny městského a venkovského osídlení v Syropalestině na příkladu oblasti tzv. Dekapole v římské císařské době
Krnáč, Martin ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat rozvoj a proměny městských a venkovských sídlišť v Syropalestině na území tzv. Dekapole v římské císařské době. První část je věnována historii vymezené oblasti a to počínaje vznikem římské provincie Syria r. 63 př. n. l., až do nástupu císaře Diokleciána r. 284 n. l. Stručně je zmíněna topografie regionu, politická struktura, náboženství a některé další aspekty, které formovaly tuto oblast. Druhý oddíl se zabývá městským osídlením. Tato část je zaměřena na plánování měst, městské hradby a veřejné stavby, jež zde v příslušném časovém horizontu vznikly. Třetí kapitola se věnuje venkovským sídlištím a jejich celkovému rozvoji od 1. až do 3. st. n. l. Na základě zjištěných poznatků je v následující části provedena syntéza městského a poté venkovské osídlení, tyto dva výstupy jsou porovnány a v jejich rámci jsou charakterizovány konkrétní změny, jimiž tato sídliště prošla ve vymezeném časovém úseku. Závěrečná kapitola se zabývá otázkou, zda se tyto proměny v této oblasti v době římského císařství, dají označit za helénizaci nebo romanizaci a v jejich rámci je posouzena míra obou fenoménů. Klíčová slova: Městské osídlení, venkovské osídlení, urbanizace, Dekapolis, Arábie, Sýrie, Palestina, akulturace, helénizace, romanizace, římské císařské období
|
host ::
RSS.