|
|
Struktura a režim disturbancí původního horského smrkového lesa v pohoří Fagaraš v Rumunsku
Sýkora, Ondřej ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
V mnohých evropských zemích dochází v současnosti k rozsáhlým přírodním narušením smrkových porostů.Proto je pochopení dlouhodobých přirozených procesů a vlivu disturbancí na strukturu klíčové pro management horských smrčin.Pro tento účel jsme v pracovní skupině studovali strukturu a historický režim narušení ve smrkových pralesích rumunských Karpat v pohoří Fagaraš, které patří mezi nejzachovalejší lesní ekosystémy Evropy.V letech 2011 až 2013 jsme založili téměř 50 výzkumných ploch ve čtyřech údolích, na kterých byla sebrána data o struktuře lesa. Pro účely rekonstrukce historie narušení byly odebrány vývrty takřka z 3500 jedinců smrku ztepilého (Picea Abies).Data byla analyzována pomocí dendrochronologických metod a popisné statistiky. Byla zjištěna částečná synchronizace narušení mezi jednotlivými údolími a následný nárůst obnovy, který ukazuje na vliv disturbancí vyvolaných větrem a poté pravděpodobnou gradací podkorního hmyzu.Zaznamenali jsme všechny závažnosti narušení (slabé - silné), která přímo působí na strukturu a tvoří tak různorodost porostu, tzv. mozaikovitost. Historie nejstarších ploch sahá 400 let zpátky, oproti tomu nejmladší plochy vykazovaly stáří 100 let. Objem mrtvého dřeva v údolích v průměru činil 135 m3. Celkově jsme na plochách zaznamenali 1380 jedinců obnovy, s dominujícím zmlazením smrku ztepilého (Picea Abies) se 76 % zastoupením.
Z našich výsledků vyplývá, že disturbance jsou částečně synchronizovány na úrovni krajiny i v rámci jednotlivých údolí a mají zásadní vliv na strukturu lesa a jeho dynamiku. Přírodní narušení jsou hlavním faktorem ovlivňujícím přirozenou obnovu smrkových pralesů.
|
|
|
Historie narušení a struktura horských smíšených pralesů v temperátní zóně (Evropa)
Komín, Stanislav ; Janda, Pavel (vedoucí práce) ; Bače, Radek (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturní charakteristikou a režimem distrurbancí horského smíšeného pralesa v oblasti Národního parku Malá Fatra v lokalitě Šrámkova dolina. Vedle toho formou literární rešerše přibližuje problematiku smíšených horských lesů. Dynamika porostu byla sledována na 14 zkusných plochách tvořících osový polygon. Každá tato plocha měla velikosti 1000 m2. Základem studie jsou zpracovaná strukturní data týkající se dřevinné, tloušťkové a věkové struktury, přičemž byla provedena dendroekologická analýza, která odhaluje jednotlivé události v průběhu růstu. Bylo zjištěno, že většina jedinců začala svůj životní cyklus na otevřené ploše, přičemž jen málo z nich v průběhu růstu detekovalo nějakou formu uvolnění. Šrámkova dolina byla ovlivňována několika významnými větrnými disturbancemi, z nichž největší dopad mělo několik po sobě jdoucích narušení mezi roky 1834 až 1840, na která největší měrou zareagovala obnova v období mezi dekádami 1845 až 1885. V oblastech temperátní zóny Evropy jsou horské lesy nejvíce ovlivňovány větrem a podkorním hmyzem, avšak u smíšených pralesů tvoří škody způsobované kůrovcem oproti smrčinám pouhý zlomek. Dílčí roli v dynamice těchto lesů také hrají zápojová narušení malého rozsahu, která působí pouze lokálně.
|
|
|
Srovnání plodnosti dubu letního v podmínkách střední a jižní Evropy
Špunar, Jiří
Cílem práce je provést podrobnou literární rešerši k plodnosti dubu letního ve Vranovicích a v Chorvatsku a dále na základě šetření porovnat základní strukturní znaky dospělých hospodářských lužních lesů s dubem letním v Česku (CZ) a Chorvatsku (HR) jako předpoklad pro plodnost a následnou přirozenou obnovu. Zatímco v CZ dlouhodobě převažuje holosečný způsob hospodaření s umělou obnovou dubu, v HR se využívá podrostní hospodářský způsob s přirozenou obnovou dubu a dalších dřevin. I přes rozdílné přírodní podmínky obou zemí byla zjištěna obdobná porostní zásoba v rozmezí 500-700m3.ha-1. Zatímco chudá tloušťková i prostorová struktura lužního lesa v CZ odpovídá modelu lesa věkových tříd, blíží se bohaté struktuře více vrstevného porostu v HR přírodě bližšímu modelu výběrového lesa. Mateřské duby v Česku se vyskytují až v dvojnásobně větším počtu (130-160ks.ha-1), mají však nižší průměrný objem kmene, kratší korunu a téměř dvojnásobně menší korunovou projekci v porovnání s duby z HR. To může být jeden z hlavních faktorů zjištěné menší plodnosti dubů v Česku.
|
host ::
RSS.