|
|
Řízení vývěvy dojicího stroje frekvenčním měničem
Šimoník, Jiří
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku řízení vývěvy dojicího stroje frekvenčním měničem. Teoretická část se věnuje stájím pro dojnice. Jsou zde stručně popsány zásady welfare a ustájení dojnic, ale i ostatního skotu. Je kladen důraz na popis jednotlivých typů dojíren a jsou vyzvednuty jejich výhody, ale i nevýhody. Hlavní část literární rešerše diplomové práce je věnována strojnímu dojení. Je popsán princip strojního dojení, regulace podtlaku a jednotlivé typy vývěv. Důraz je kladen také na pohon vývěv, a to asynchronní motory. V praktické části je srovnáván neřízený asynchronní motor s řízeným asynchronním motorem pomocí frekvenčního měniče během dojení. V této části diplomové práce je provedeno jak laboratorní měření, tak i měření v podniku. Na základě získaných hodnot jsou vyhodnoceny technické a ekonomické parametry jednotlivých způsobů řízení asynchronního motoru jak v laboratoři, tak i v terénu.
|
|
|
Robotizované dojení a jeho působení na dojnice
Ševčík, Jiří
Cílem předkládané doktorské dizertační práce bylo vyhodnotit účinky dvou různých typů dojicích systému (CMS - konvenční systém dojení vs. AMS - automatický systém dojení) na produkci mléka, na vliv mikroklimatických podmínek na dojení, na frekvenci návštěvnosti robotů, na dobu rozdojování a dojení a na míru traumatizace struků během procesu strojního dojení u holštýnského skotu. Pokusy byly provedeny ve dvou lokalitách: v Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně v Žabčicích a na farmě ZEMAX, a.s. v Šitbořicích. Sledování probíhalo od 1. ledna 2014 do 15. prosince 2015. Vyšší celkový nádoj na dojení za den a nižší nádoj na 1 dojení na farmě s AMS byl způsoben vyšší četností dojení. Na farmě s CMS jsou dojnice dojeny pokaždé 2krát denně a na farmě s AMS mohou dojnice přistupovat na dojící stání dle potřeby. V roce 2014 byl průměrný počet frekvencí 2,64 a v roce 2015 navštívili dojnice roboty průměrně 2,88krát.Tepelný stres měl vliv na sníženou produkci mléka v letním období. Vliv tepelného stresu byl výraznější v roce 2015, neboť hodnota THI větší než 80 trvala mnohem déle. Délka doby rozdojování jednotlivých čtvrtí byla v AMS zjištěna v roce 2014 od 0:13 min. do 0:16 min., v roce 2015 od 0:14 min. do 0:19 min. Na farmě s CMS doba rozdojování nebyla evidována. Délka doby dojení v CMS v obou sledovaných letech byla 5:02 min. V AMS byla v roce 2014 od 3:03 min do 3:53 min., v roce 2015 od 3:05 min. do 4:45 min. Traumatizace struků při procesu strojního dojení byli menší při použití AMS.
|
|
|
Měření změn povrchové teploty vemene při procesu dojení metodou infračervené termografie
Goldová, Martina
Tato diplomová práce byla zaměřena na měření změn povrchové teploty vemene metodou infračervené termografie. V úvodu se práce zabývala anatomií mléčné žlázy, nemocemi vemene, strojním dojením a konstrukcí dojicího stroje. Praktická část byla zaměřena na infračervenou termografii a její využití a dále byl proveden pokus, kde se zkoumal vliv dojicího stroje na teplotu vemene a struků pomocí infračervené kamery. Pokus byl proveden v obci Petrkov na kravách plemene jerseyský skot, český strakatý skot a holštýnský skot. Závěrem této práce byl diskutován vliv dojicího stroje na teplotu vemene.
|
|
|
Porovnání technologií strojního dojení skotu.
ZAJÍC, David
Předkládaná práce je zaměřena na porovnání technologií strojního dojení skotu. Tato práce se zabývá vývojem a přehledem techniky a technologií využívaných při dojení skotu. Dále je zde uvedena analýza jednotlivých technologií. Hlavním cílem práce je provést ekonomický rozbor jednotlivých technologií. Závěrem bylo zjištěno, že pro chovatele dojného skotu je velmi zajímavá technologie dojících robotů, protože dojde k omezení počtu pracovních sil, zavedení tohoto investičně náročného systému dojení zajistí potenciální rentabilitu, ekonomický efekt, návratnost vložených prostředků a v neposlední řadě pak zvýšení požadavků na fyziologii dojnic.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.