|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s nestabilní hrudní stěnou po kardiochirurgické operaci
KUBEŠOVÁ, Alžběta
Tato bakalářská práce pojednává o komplikaci po kardiochirurgické operaci, kterou je nestabilní hrudní stěna. Práce popisuje problematiku komplikací, která provází poruchy hojení ran, a na které se váží rizikové faktory. Pro prevenci rozvoje pooperačních komplikací existuje mnoho opatření, které pomáhají předejít nežádoucím poruchám hojení. Využití fyzioterapie jako terapeutické metody při nestabilní hrudní stěně je více než žádoucí, ukazuje pacientovi správnou manipulaci s ránou, pomáhá zlepšit expektoraci a zvyšuje kvalitu jeho života. Cílem práce je popsat možnosti fyzioterapie a uvést je do praxe při práci s probandy. Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku sternotomie a jejího hojení, na rizikové faktory, které představují vyšší pravděpodobnost pro rozvoj pooperačních komplikací a rozvoje nestabilní hrudní stěny. Dále je popsána současná situace pooperačních komplikací a jejich možnosti řešení. Dále jsou rozvedeny možnosti terapeutických přístupu, které nám nabízí fyzioterapie. Ke konci jsou uvedeny různé druhy pomůcek. Některé jsou určeny pro terapii, některé jsou určeny zároveň pro diagnostiku. Můžeme určit jakou svalovou sílu mají dechové svaly. Praktická část práce je provedena formou kvalitativního výzkumu, konkrétně se jedná o metodu kazuistiky o dvou probandech s nestabilní hrudní stěnou po kardiochirurgické operaci vedenou přes mediální sternotomii. Probandi byli na lůžkovém oddělení Kardiochirurgie a hrudní chirurgie v Nemocnici České Budějovice, a.s. Každý proband byl důkladně vyšetřen, byl proveden kineziologický rozbor a zahájena terapie. U každého probanda probíhala terapie po jinou dobu trvání, a to z důvodu rozdílné rychlosti v hojení dehiscence sternotomie. Na základně měření rozvíjení hrudníku krejčovským metrem, měření síly nádechu a výdechu pomocí RPM přístroje a subjektivních pocitů probandů, byl rozpoznán pozitivní efekt fyzioterapie, a z toho vyplývající profit pro nemocné s nestabilní hrudní stěnou.
|
|
|
Hojení operační rány po kardiochirurgické operaci
Mrkvičková, Petra ; Gigalová, Veronika (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
Autor: Petra Mrkvičková Instituce: Ústav sociálního lékařství Lékařské fakulty v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Hojení operační rány po kardiochirurgické operaci Vedoucí práce: Mgr. Veronika Gigalová Počet stran: 136 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2019 Klíčová slova: pacient, kardiochirurgická operace, sternotomie, hojení operační rány, ošetřovatelská péče Bakalářská práce se věnuje problematice hojení operační rány po kardiochirurgické operaci. V teoretické části se práce zabývá fakty z oblasti kardiochirurgie, nejběžnějšími srdečními onemocněními, která jsou indikována ke kardiochirurgické operaci, a vhodnými operačními přístupy. Poukazuje na rizikové skupiny pacientů, u kterých mohou nastat komplikace v rámci hojení operační rány. Tato práce se zaměřuje především na ošetřovatelskou péči o sternotomii spolu s jejím hojením a možnými komplikacemi. Poukazuje na důležitost pravidelných kontrol sternotomie, důkladných převazů rány za aseptických podmínek, edukace a péče o psychiku pacientů. V empirické části se práce zaměřuje na kvantitativní i kvalitativní výzkumné šetření. Kvantitativní výzkum byl veden pomocí nestandardizovaného dotazníku a kvalitativní výzkum polostrukturovaným rozhovorem. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, existují-li nedostatky v rámci ošetřovatelské...
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po kardiochirurgických zákrocích
VÝBORNÁ, Markéta
V mé práci jsem se zaměřila na problematiku fyzioterapie a léčebné rehabilitace u pacientů po kardiochirurgických zákrocích během jejich pobytu v nemocničním zařízení. Úvodem mé práce předkládám stručný přehled využívaných kardiochirurgických postupů a přístupů s jejich krátkým zhodnocením. Věnovala jsem se stručně i problematice hojení rány a tvorbě jizev, včetně shrnutí nejdůležitějších pooperačních komplikací a přístupů, které umožňují se těmto komplikacím vyhnout. Jedním z dílčích úkolů řešených v mé práci byla rešerše fyzioterapeutických postupů při srdečních operacích. Zde jsem se zaměřila zejména na moderní a aktuálně využívané postupy. U všech uvádím jejich krátkou definici a vysvětlení případných benefitů plynoucích z jejich využívání. V druhé části mé práce přímo hodnotím průběh rehabilitace dvou pacientů se shodnou diagnózou, kteří byli operováni dvěma odlišnými přístupy. Oba pacienti byli přijati k plánovanému výkonu ? náhrady aortální chlopně, v důsledku její stenózy a přítomné insuficience na Kardiochirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. V jednom případě byla provedena klasická mediální sternotomie, v druhém případě bylo přistoupeno k miniinvazivnímu zákroku ? pravostranné minitorakotomii. U obou sledovaných pacientů bylo prováděno stejné cvičení již od prvního rehabilitačního dne. Po celou dobu byly pečlivě kontrolovány a zaznamenávány hodnoty vitálních funkcí a byl sledován aktuální psychický a fyzický stav pacienta, včetně bolestivosti rány. Data pro svoji práci jsem sbírala pomocí rozhovorů s fyzioterapeutkou i pacienty, zúčastněným pozorováním, vypracováním podrobných kazuistik i analýzou osobních dat pacientů. Při mé práci jsem aktivně spolupracovala s přítomným personálem. Cvičení probíhalo vždy dvakrát denně a to v dopoledních a odpoledních hodinách. Celá rehabilitační jednotka trvala vždy cca 15 minut. Cvičení začínalo nejdříve na lůžku, kdy se jednalo o jednoduché mobilizační cviky, prvky dechové a cévní gymnastiky a dále prvky z Vojtovy reflexní lokomoce. Postupná vertikalizace pacienta nám umožnila použít i složitější cviky. Cvičení bylo završeno chůzí po chodbě a chůzi po schodech. Byly využity i některé respirační pomůcky, které jsou dále popsány. Z rehabilitačního procesu, který probíhal u obou pacientů již od prvního rehabilitačního dne, jasně vyplývá, že pacient s mediální sternotomií vykazoval každý den znatelně větší bolestivost, což pro něj bylo velice limitující. Nacházel se i v horším psychickém stavu. Cviky, které pacient s miniinvazivním vstupem prováděl bez problémů, pacient byl schopen cvičit s několikadenním zpožděním. I v chůzi byly nalezeny značné rozdíly, a to jak ve vzdálenosti, tak v držení těla, které pacient při chůzi zaujal. Miniinvazivní přístupy v kardiochirurgii včetně výkonů na srdečních chlopních úspěšně konkurují klasickým operačním přístupům (sternotomie) a v mnoha ohledech je dokonce předčí (kosmetický efekt, psychologický efekt, bolestivost). V případě použití robotických systémů (DaVinci) se dá hovořit i o lepší přehlednosti operovaných tkání. V mé práci jsem kromě rešerše používaných fyzioterapeutických technik při srdečních operacích hodnotila průběh rehabilitace u dvou pacientů se shodnou diagnózou, operovaných dvěma odlišnými přístupy. Na základě získaných výsledků jsem potvrdila nezanedbatelný rozdíl v náročnosti fyzioterapeutické a rehabilitační pooperační péče, kdy ve srovnání s klasickou sternotomií byla fyzioterapie pacienta po miniinvazivním zákroku rychlejší, efektivnější a celkový vliv operace na osobu pacienta byl daleko menší.
|
host ::
RSS.