|
|
Soběstačný domov pro 9000 obyvatel
Valový, Přemysl ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout nové soběstačné město pro 9000 obyvatel. Město jako fenomén doprovázející lidstvo po staletí se stalo nedílnou součástí hmotného i kulturního dědictví naší civilizace. Kumulace jeho populace, myšlenek i hmotných statků vždy vedla k obdivuhodné tvorbě a úsilí, které vždy posouvali lidstvo o kus dál. V dnešní době se však města potýkají s nesčetnými krizemi jak ekonomickými, tak sociálními. Nesmíme však, s výhledem do budoucna, opomenout ani blížící se krizi ekologickou. Překotný růst dob minulých je následován postupným úpadkem v době současné. Navíc, v dnešní globalizované společnosti, se město stává materiálně zcela závislým na svém okolí. Vysává zdroje z méně rozvinuté krajiny aby uživilo své obyvatele. Následky, které by nastaly pokud by tyto zdroje byly odstřihnuty, dokážeme jen stěží předpovídat. S překotným tempem růstu měst a migrací světového obyvatelstva do hustě urbanizovaných oblastí* nám vyvstává otázka, zda-li zůstane v mimoměstských (zemědělských) oblastech vůbec ještě někdo, kdo bude tyto budoucí metropole živit? *(od roku 2010 již více než polovina světové populace žije ve městech) Snahou o vytvoření nového soběstačného města není úsilí o jakousi náhradu měst současných, ale pokusem o vytvoření fungujícího vzoru, který by byl obecně aplikovatelný na města soudobá a naznačil by tak cestu, kterou by se sídla mohla ubírat k dosažení soběstačnosti, menší závislosti na dovozu, fungujícího komunitního života posilujícího celek a kvalitního environmentálního odkazu budoucím generacím. Cílem těchto snah není "přesun obyvatel do města vzorového", ale přesun idejí do města soudobého.
|
|
|
Soběstačný domov pro 9000 obyvatel
Valový, Přemysl ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout nové soběstačné město pro 9000 obyvatel. Město jako fenomén doprovázející lidstvo po staletí se stalo nedílnou součástí hmotného i kulturního dědictví naší civilizace. Kumulace jeho populace, myšlenek i hmotných statků vždy vedla k obdivuhodné tvorbě a úsilí, které vždy posouvali lidstvo o kus dál. V dnešní době se však města potýkají s nesčetnými krizemi jak ekonomickými, tak sociálními. Nesmíme však, s výhledem do budoucna, opomenout ani blížící se krizi ekologickou. Překotný růst dob minulých je následován postupným úpadkem v době současné. Navíc, v dnešní globalizované společnosti, se město stává materiálně zcela závislým na svém okolí. Vysává zdroje z méně rozvinuté krajiny aby uživilo své obyvatele. Následky, které by nastaly pokud by tyto zdroje byly odstřihnuty, dokážeme jen stěží předpovídat. S překotným tempem růstu měst a migrací světového obyvatelstva do hustě urbanizovaných oblastí* nám vyvstává otázka, zda-li zůstane v mimoměstských (zemědělských) oblastech vůbec ještě někdo, kdo bude tyto budoucí metropole živit? *(od roku 2010 již více než polovina světové populace žije ve městech) Snahou o vytvoření nového soběstačného města není úsilí o jakousi náhradu měst současných, ale pokusem o vytvoření fungujícího vzoru, který by byl obecně aplikovatelný na města soudobá a naznačil by tak cestu, kterou by se sídla mohla ubírat k dosažení soběstačnosti, menší závislosti na dovozu, fungujícího komunitního života posilujícího celek a kvalitního environmentálního odkazu budoucím generacím. Cílem těchto snah není "přesun obyvatel do města vzorového", ale přesun idejí do města soudobého.
|
host ::
RSS.