|
|
Právní postavení rozhodce
Matoušková, Markéta ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Právní postavení rozhodce Rozhodčí řízení se stalo po boku civilního soudního řízení a ADR velmi využívaným institutem v oblasti řešení sporů. Pro definování a pochopení rozhodčího řízení se často užívá komparace právě se dvěma dalšími zmíněnými instituty. Jeho výhody oproti řízení u obecných soudů bývají spatřovány v možnosti zvolit si osobu rozhodce, členy rozhodčího senátu nebo stálý rozhodčí soud dle vůle stran. Dalšími nespornými výhodami je rychlost a často nižší finanční náklady. Z různých dělení rozhodčích řízení je v práci poukázáno na rozdíly v rámci rozhodčího řízení ad hoc a instituciálního. Diplomová práce si klade za cíl vytyčit základní pojmy související s rozhodčím řízení a dále se zaměřit na analýzu právního postavení rozhodce. Ačkoli jsou strany pány sporu, rozhodci jsou hlavními postavami v rozhodčím řízení. Rozhodci sami jsou povinni zvažovat svoji schopnost vést řízení a spravedlivě rozhodnout, případně musí zvážit, o kterých sporných okolnostech informuje strany tak, aby mohly posoudit, zda tyto okolnosti rozhodce činí nezpůsobilého rozhodovat či ne. Někdy samo neoznámení takových okolností může vést k vyloučení rozhodce z projednávání. Nestrannost, nezávislost a nepodjatost jsou hlavními aspekty, které musí rozhodci splňovat, aby rozhodnutí bylo nenapadnutelné. Lze však jen...
|
host ::
RSS.