|
|
Možnosti regenerace brownfield
Dostálová, Markéta ; Výskala, Miloslav (oponent) ; Aigel, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je analýza možností regenerace brownfield a hledání nejvýhodnější varianty pro realizaci regenerace. Diplomová práce se skládá z teoretické části, kde je objasněna problematika brownfieldů na území ČR, jejich ekologická zátěž, dotační možnosti pro regeneraci, dále pak problematika cen a oceňování nemovitostí a v neposlední řadě také územně plánovací dokumentace a změna v účelu užívání. Tyto termíny jsou dále použity pro řešení praktické části diplomové práce, kde jsou řešeny dvě možnosti pro regeneraci brownfieldu bývalého zemědělského objektu. První variantou je již realizovaný projekt regenerace brownfieldu, který je nyní využíván pro účely Mikropodniku Lupenice jako tavírna neželezných kovů a další variantní řešení je demolice objektů v areálu a prodej pozemků vybavených potřebnými technickými sítěmi a dopravní infrastrukturou pro výstavbu RD. Výstupní informací je porovnání těchto dvou řešení a volba nejvýhodnějšího zhodnocení areálu Lupenického brownfieldu.
|
|
|
Likvidace starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu na Hodonínsku
Gazdíková, Šárka
Gazdíková, Š. Likvidace starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu na Hodonínsku. Diplomová práce. Brno, 2019. Diplomová práce je zaměřena na problematiku starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu na Hodonínsku. Vybraná obec Lužice a její katastrální území je podrobeno analýze přírodních podmínek, zmapovány jsou aktuálně řešené staré ekologické zátěže v tomto území a pomocí dotazníkového šetření je zjišťován vztah místních obyvatel k těmto starým ekologickým zátěžím za účelem stanovení doporučení ke zvýšení informovanosti o této problematice. Úvodní teoretická část práce je rozborem tématu, kdy vysvětluje základní pojmy, zaměřuje se na aktuální situaci starých ekologických zátěží v České republice a jejich odstraňování, ale pojednává také o legislativě s tímto tématem spojené.
|
|
|
Mapování starých zátěží na území ČR s využitím GIS
Vacířová, Anna ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Práce se zaměřuje na možnosti mapování starých ekologických zátěží na území České republiky pomocí dálkového průzkumu Země. Důvodem je možnost kontaminace okolního prostředí nejrůznějšími látkami, které mohou poškozovat zdraví obyvatel. Hlavní pozornost je zaměřena na metody v projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst, jelikož je to hlavní projekt probíhající v České republice, který se této problematice věnuje. Dále také práce shrnuje historické pozadí mapování kontaminovaných míst v České republice, a jeho existující databáze. Další část se věnuje situaci ohledně mapování v zahraničí, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Je zde znázorněno, jaké mapové výstupy lze pro určitou lokalitu získat na základě pořízených dat. Klíčová slova: Stará ekologická zátěž, NIKM, SEKM, DPZ, kontaminovaná místa, GIS
|
|
|
Zásady zpracování analýzy rizika v oblasti sanace starých ekologických zátěží
Vyskočilová, Adéla ; Wimmerová, Lenka (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit staré ekologické zátěže, popsat a porovnat postupy, které se zpracovávají při analýze rizik kontaminovaného území. Analýza rizika kontaminovaného území je popsána dle platného metodického pokynu, který byl zpracován Ministerstvem životního prostředí pro tyto účely a při řešení starých ekologických zátěží je tak nutné podle něj postupovat. V této práci je řešena analýza rizik kontaminovaného území a nápravné sanace u starých ekologických zátěží a také je zde popsáno možné zdravotní riziko a vzorce, kterými se pak stanoví, jak moc jsou zdravotně ohroženi obyvatelé žijící v dané lokalitě. Je zde hodnocena výše znečištění vybraných oblastí, velikost kontaminované plochy u vybraných oblastí, typy znečištění a další. Vybrané oblasti byly hodnoceny dle dostupných dat databáze SEKM. Na konci této práce je celkové zhodnocení vybraných krajů dle dostupných dat.
|
|
|
Posouzení vlivu skládky Jezera na životní prostředí
Bidrman, Zdeněk ; Trakal, Lukáš (vedoucí práce) ; Irena, Irena (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení dopadu uzavřené skládky Jezera na kvalitu podzemní vody a životní prostředí svého okolí. (Skládka se nachází na území vedeném jako "Stará ekologická zátěž"). V rámci diplomové práce byla vyhodnocena data z monitoringu podzemních vod za posledních 7 let. Vyhodnocení dat probíhalo jejich uspořádáním, porovnáním s limitními hodnotami z legislativy a okomentováním trendů koncentrace znečišťujících látek v čase. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že koncentrace většiny monitorovaných prvků postupem času klesají, až na určité skupiny látek, zejména skupiny těžkých kovů, jejichž hodnoty jsou v průběhu času neměnné. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že provedené zabezpečení skládky a jejího přilehlého okolí proběhlo úspěšně. Vzhledem k poměrné lukrativnosti pozemků a zvyšujícímu se tlaku na zástavbu daného území je třeba zvážit další pozorování kvality podzemních vod v lokalitě a úpravu rozsahu pozorovaných látek dle provedeného vyhodnocení.
|
|
|
Snížení koncentrace toxických kovů v toku Litavka – vyhodnocení účinnosti provedené sanace
Štíchová, Alena ; Šimek, Pavel (vedoucí práce) ; Faturíková, Dagmara (oponent)
Vysoká koncentrace toxických kovů v půdě a ve vodě je hrozbou pro každou oblast postiženou těžební činností. Negativně zasahuje do ekosystémů těchto území
a ohrožuje zdraví a životy lidí.
Jednou z takových oblastí je území bývalého důlně-úpravárenského závodu na Březových Horách v Příbrami. Ke kontaminaci půdy, povrchové i podzemní vody zde došlo v důsledku dlouhodobé těžby polymetalických rud, která zde probíhala od středověku. Velký dopad měla i navazující úpravárenská činnost. Po ukončení těžby a souvisejících činností bylo nutné řešit její negativní dopad na krajinu.
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení účinnosti nápravných opatření realizovaných v rámci rekultivace a sanace tohoto území. Cílem opatření bylo snížení ekologického rizika způsobeného v toku řeky Litavka, kdy hlavní příčinou znečištění je vyluhování toxických kovů z horninového prostředí infiltrací atmosférických srážek. Sanace
a rekultivace zahrnovala odstranění objektů bývalé úpravny rud včetně sanace a rekultivace tohoto areálu a odvalového tělesa dolu Vojtěch včetně jeho předpolí. Po přetvarování odvalu byla na jeho povrch navezena nová zemina splňující takové fyzikální i chemické parametry, aby působila jako izolant s nižší propustností vody.
Ke zjištění kvality vody v toku Litavka a prokázání splnění cílových parametrů sanace byl prováděn v daném období postsanační monitoring. Zahrnoval odběry vzorků povrchových a podzemních vod, měření úrovně hladiny podzemní vody a měření propustnosti svrchní vrstvy horninového prostředí na stanovených kontrolních profilech.
Na základě vlastního pilotního pozorování daného území a účasti na prováděných měření včetně odběrů vzorků vody jsem mohla porovnat získané informace, zhodnotit výsledky postsanačního monitoringu a provést vyhodnocení účinnosti provedené sanace i vhodnosti využití území. Výsledky provedených měření prokázaly splnění nápravných opatření jak snížením koncentrace toxických kovů v toku Litavka, tak snížením infiltrace srážkových vod do vod podzemních. Využití zájmového území jako lesoparku je vhodné pro tuto oblast a je v souladu s územním plánem.
|
|
|
Analýza možností sanace vybrané staré ekologické zátěže
Balušková, Zuzana
Tato diplomová práce se věnuje problematice starých ekologických zátěží. V části literár-ního přehledu jsou shrnuty obecné informace o starých ekologických zátěžích, postup před výběrem sanace dané zátěže, sanační technologie jak pro saturovanou, tak pro nesaturova-nou zónu, dále rozděleny na biologické a fyzikálně chemické metody. V závěru je shrnuta průřezová legislativa týkající se starých ekologických zátěží. V samotné praktické části byla vybrána konkrétní stará ekologické zátěž, a to Laguny Ostramo v městě Ostrava. Byla zhodnocena na základě analýzy rizik a byly navrhnuty návrhy na postup pro dokončení sanace.
|
|
|
Možnosti regenerace brownfield
Dostálová, Markéta ; Výskala, Miloslav (oponent) ; Aigel, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je analýza možností regenerace brownfield a hledání nejvýhodnější varianty pro realizaci regenerace. Diplomová práce se skládá z teoretické části, kde je objasněna problematika brownfieldů na území ČR, jejich ekologická zátěž, dotační možnosti pro regeneraci, dále pak problematika cen a oceňování nemovitostí a v neposlední řadě také územně plánovací dokumentace a změna v účelu užívání. Tyto termíny jsou dále použity pro řešení praktické části diplomové práce, kde jsou řešeny dvě možnosti pro regeneraci brownfieldu bývalého zemědělského objektu. První variantou je již realizovaný projekt regenerace brownfieldu, který je nyní využíván pro účely Mikropodniku Lupenice jako tavírna neželezných kovů a další variantní řešení je demolice objektů v areálu a prodej pozemků vybavených potřebnými technickými sítěmi a dopravní infrastrukturou pro výstavbu RD. Výstupní informací je porovnání těchto dvou řešení a volba nejvýhodnějšího zhodnocení areálu Lupenického brownfieldu.
|
|
|
Rizika polutantů v půdě a jejich vliv na zdraví lidí
ŠVEHLOVÁ, Jana
Mezi základní požadavky zdravého životního prostředí patří zdravý stav půdy. Proto musí půda odpovídat hygienickým požadavkům a musí být chráněna před látkami škodlivými lidskému zdraví, zejména před toxickými látkami, zárodky přenosných nemocí lidí, zvířat a před cizopasníky. Ke kontaminaci půdy dochází nejčastěji v důsledku antropogenního působení. Kontaminovaná půda se řadí mezi odpady a musí být náležitě zneškodněna. Zvláštním způsobem úpravy odpadu je dekontaminace půdy. Jejím cílem je odstranění škodlivých látek a navrácení půdy k jejímu původnímu nebo náhradnímu použití.
|
host ::
RSS.