|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
|
|
Essays on Decision Making under Stress
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Skořepa, Michal (oponent) ; Levínský, René (oponent) ; Servátka, Maroš (oponent)
Název / Title Eseje o rozhodování pod stresem / Essays on Decision Making under Stress Student PhDr. Lubomír Cingl Studijní program / Study program Ekonomické teorie Školitel / Advisor PhDr. Michal Bauer, Ph.D. Abstrakt v českém jazyce Tato práce se skládá ze tří tématicky propojených experimentálních studií lidského chování za nestandardních podmínek: pod časovou tísní a stresem. V úvodní části argumentuji, proč je pro ekonomy důležité, aby vzali na vědomí výzkum stresu v ekonomii, přičemž pro podporu svých argumentů uvádím několik příkladů ze současné literatury. První článek v kapitole 2 zkoumá vliv časové tísně na individuální náchylnost ke stádovému chování, zatímco zbývající dva články zkoumají účinek akutního stresu na rizikové preference, respektive na stádové chování. Stádové chování je velmi důležitý jev v lidském rozhodování, jelikož v našich každodenních životech jsou různé sociální vlivy velmi časté a nejinak je tomu při ekonomickém rozhodování: jako příklad uveďme obchodníky na finančních trzích, wait-and-see investory, ale také spotřební chování v důsledku módy, módních trendů či top-ten seznamů. Rizikové preference jsou dalším zásadním prvkem, který určuje mnoho důležitých hospodářských jevů, a předpoklad jejich stability je stavebním kamenem mnoha ekonomických teorií. První článek zkoumá...
|
|
|
Does the probability to herd decrease when decisions are of higher importance? Experimental Approach
Kočová, Alžběta ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Maršál, Aleš (oponent)
Ve své práci studuji efekt důležitosti rozhodnutí na sklon ke stádovému chování a co je v takové situaci omezeně racionální (bounded rational) a optimální strategie maximalizující užitek. Existující literatura o stádovém chování a důležitosti rozhodnutí je každá zvlášť shrnuta v jedné z částí. Jediný dosud provedený výzkum propojující důležitost rozhodnutí a stádové chování byl proveden v psychologii. Z toho důvodu je zahrnuto srovnání metodologie experimentální ekonomie a psychologických výzkumů společně s kritikou některých přístupů. Hlavní částí této práce je návrh experimentu, který se zaměřuje na rozlišení sklonu ke stádovému chování s ohledem na důležitost rozhodnutí. Lidé se rozhodují v kaskádě mezi dvěma možnostmi podle signálů, které dostanou, při osmi různých úrovních odměn, které je motivují ke správnému rozhodnutí, čím vyšší odměna, tím vyšší motivace. Každý dostane dva signály, jeden soukromý a jeden veřejný. V případech kdy jsou signály protichůdné a zároveň stejně informativní, jsou rozhodnutí sledována a porovnávána s ohledem na odlišné výše odměn. Hlavní hypotézou je, že lidé budou méně ovlivněni rozhodnutími ostatních s rostoucí důležitostí rozhodnutí. Je také navržena ekonometrická analýza dat. Klasifikace C92 Klíčová slova Stádové chování, informační kaskády, důležitost,...
|
|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
host ::
RSS.