|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Nine-year bird community development on Radovesická spoil heap
KOREJS, Kryštof
Despite being valuable indicators of habitat change, birds are rarely used in restoration science. We surveyed birds on a large North-Bohemian spoil heap in 2012 and in 2019-21. We analysed bird community response to nine-year site development, human land use, primary vegetation productivity and proportion of senescent vegetation, vegetation age and structure, and restoration approach. Our findings offer an original insight into how birds respond to habitat characteristics, and highlight the importance of birds as indicators of restoration success.
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Obnova druhově bohatých luk na výsypkách po těžbě uhlí, vliv růyných technik a velikosti obnovované plochy
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Jeden z hlavních environmentálních problémů mnohých států jsou plochy ovlivněné těžbou, jež sužují problémy často charakteristické pro tyto plochy jako je zábor půdního fondu, kontaminace a degradace půdy, narušení hydrologického režimu a změna krajiny. Navzdory opatřením předepsaným Horním zákonem, který přinesl mnohá zlepšení při rekultivacích území ovlivněných těžbou, jsou tyto obnovy zaměřené na navrácení produkční funkce krajině a z pohledu současného výzkumu nejsou tak efektivní při obnově diverzity a ekosystémových funkcí. Výzkum se proto zabývá novými přístupy při obnovách výsypek zaměřenými na obnovu druhově bohatých luk přírodě blízkými metodami, konkrétně přenosem drnů a semena obsahujícího sena, což je navíc podpořeno zavedeným managementem (kosením a kosením s mulčováním). Navíc se zaměřujeme na vliv velikosti obnovované plochy na výsledky obnovy a efekt managementu na rozvoj půdy Obě použité metody rekultivace jsou efektivní při dodávání druhů, a tak urychlují přirozenou sukcesi. Úspěšnější se jeví metoda přenosu drnů, kde bylo přeneseno a uchytilo se více než 60% druhů. Druhová bohatost a šíření druhů do okolí je závislé na zavedeném managementu. Nejvíce druhově bohaté jsou kosené plochy následované mulčovanými. Přestože mulčování můžeme doporučit na výsypce, kde slouží k rozvoji...
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu obratlovců - modelová skupina ptáci
SOBÍŠKOVÁ, Kateřina
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity byli zvoleni ptáci, kteří díky své schopnosti přizpůsobit se indukují kvalitu životního prostředí. Úkolem této práce bylo zjistit a porovnat biodiverzitu ornitofauny na různým způsobem zrekultivovaných plochách výsypek Sokolovské hnědouhelné pánve. Byla zvolena jednoduchá metoda vizuálního a akustického pozorování, při které lze většinu druhů bezpečně určit do druhů, bez rušivých zásahů do jejich populací. Celkem bylo zaznamenáno 19 ptačích druhů. Jako druhově nejpestřejší se jevily plochy rekultivované hydricky , pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Z výsledků plyne, že mokřady jsou velmi důležité, nejen pro vodní režim a kvalitu vody rekultivovaných oblastí, ale také pro jejich biodiverzitu.
|
|
|
Vliv způsobu a stáří rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu drobných zemních savců
MIKLAS, Bořek
Cílem této práce bylo porovnat biodiverzitu společenstev drobných zemních savců na plochách zasažených těžbou hnědého uhlí a následně rekultivovaných různými způsoby. V roce 2004 proběhly na Velké podkrušnohorské výsypce tři liniové a dva kvadrátové odchyty drobných zemních savců. Liniové odchyty byly zopakovány v roce 2009 a kvadrátové v roce 2010. V roce 2004 bylo při liniových odchytech chyceno 174 a při kvadrátových odchytech 199 drobných savců. Jako druhově nejpestřejší se jeví plochy rekultivované hydricky, pak rekultivace lesnické a nejchudší byly plochy rekultivované zemědělsky. Při opakování bylo při liniových odchytech odchyceno 45 a při kvadrátových odchytech 64 drobných savců. V obou odchytech byl zaznamenán nejen úbytek jedinců (Kvadráty: Z=1,964; p=0,049; Linie: Z=2,081; p=0,037), ale i pokles biodiverzity. Na lokalitách s největší biodiverzitou pro oba způsoby odchytů proběhla hydrická a lesnická rekultivace. Nejnižší biodiverzita byla zjištěna na plochách rekultivovaných zemědělsky. Největší abundance byla při liniových odchytech jako v roce 2004 na lesnických lokalitách. Následovaly hydricky rekultivované plochy a nejmenší abundance byla na zemědělsky rekultivovaných plochách. Při kvadrátových odchytech byla na mokřadních a lesních lokalitách zjištěna téměř stejná abundance. Na zemědělských plochách byla abundance výrazně nižší. Z výsledků vyplývá význam mokřadních biotopů, které jsou velmi důležitou součástí rekultivací a mají pozitivní vliv na celkovou biodiverzitu v krajině.
|
|
|
Biodiverzita a populační dynamika drobných zemních savců na několika typech rekultivací na Velké podkrušnohorské výsypce
CHARVÁTOVÁ, Pavla
Cílem diplomové práce bylo popsat biodiverzitu a pokusit se nastínit populační dynamiku drobných zemních savců v oblasti Velké podkrušnohorské výsypky. Během vegetační sezóny 2009 a 2010 bylo provedeno celkem šest terénních odchytů drobných savců. Odchyty probíhaly standardní metodou CMR (capture-mark-recapture)do živolovných pastí ve kvadrátech na pěti lokalitách s různým typem rekultivace- hydrická, lesnická (lokalita olšina Klondajk, lokalita bor Klondajk), zemědělská a řízená sukcese. Zjištěná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2003 a pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA) v Canoco for Windows. V roce 2009 bylo odchyceno celkem 67 jedinců pěti druhů drobných zemních savců: Apodemus flavicollis, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus a Sorex araneus Nejvyšší druhová diverzita (3 druhy) byla zaznamenána na lokalitě s hydrickou rekultivací. Nejvyšší abundance (20 jedinců), byla zjištěna na lokalitě s lesnickou rekultivací olšina Klondajk.V roce 2010 bylo odchyceno 258 jedinců 7 druhů: Apodemus flavicollis, A. sylvaticus, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus, Sorex. araneus a Micromys minutus. Tak jako v roce 2009 byl nejvyšší počet drobných savců zaznamenán v olšině Klondajk (60 jedinců) a nejvíce druhů (7) bylo zjištěno na lokalitě s hydrickou rekultivací.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu {--} modelová skupina drobní savci
MIKLAS, Bořek
Jedno z kritérií hodnocení úspěšnosti rekultivace je míra biodiverzity na daném území. Jako indikátory biodiverzity jsme vybrali drobné savce, neboť díky svému vysokému reprodukčnímu potenciálu a dobrým invazivním schopnostem indikují okamžitý stav prostředí. Cílem studie bylo porovnat lokality rekultivované různým způsobem z hlediska biodiverzity společenstev drobných savců. Během sezóny 2004 proběhlo pět odchytů drobných savců. Byla použita standardní metodika odchytů v liniích a na kvadrátech. Studie probíhala na plochách rekultivovaných zemědělsky, lesnicky a hydricky.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu - modelová skupina obojživelníci, plazi
ZILVAROVÁ, Veronika
Povrchová těžba ovlivňuje všechny složky a funkce krajiny a to nejen vlastní těžbou, ale také ukládáním skrývkového materiálu na výsypkách. Díky likvidaci ekosystémů dochází ke snížení rozmanitosti struktury krajiny a tím i snížení biodiverzity a ekologické stability. Plochy výsypek jsou procesem primární sukcese znovu osídlovány novými společenstvy organismů. Jedním z faktorů mající vliv na rozšiřování organismů na nové biotopy je i stav a charakter rekultivací těchto ploch. Cílem práce je studium herpeto- a batrachofauny na, různým způsobem rekultivovaných plochách výsypek po hnědouhelné těžbě (Velká podkrušnohorská výsypka, Smolnická výsypka) a lokalit v okolí Slavkovského lesa. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky cenóz a biodiverzity obojživelníků a plazů. Praktická část obnáší herpetologické sledování lokalit. Pozorování během roku 2009 a 2010 ukázalo přítomnost ropuchy krátkonohé (Bufo calamita), ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy zelené (Bufo viridis), skokana krátkonohého (Rana lesonae), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničky zelené (Hyla arborea), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (Trituris vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ještěrky obecné (Lacerta agilis), užovky obojkové (Natrix natrix). Práce tematicky zapadá do rozsáhlejší dlouhodobé studie hodnocení rekultivací krajiny ovlivněné povrchovou těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Na lokalitách již proběhlo podobné sledování jiných skupin obratlovců a výsledky jsou dány do vzájemných souvislostí. Téma je podpořeno projektem NAZV QH82106 a NPV 2B08006.
|
host ::
RSS.