|
|
Rab proteiny v životě spermií
Vojtová, Kristýna ; Páleníková, Veronika (vedoucí práce) ; Zelenková, Natálie (oponent)
Rab proteiny jsou největší skupinou malých GTPáz. Působí jako klíčové regulátory v intracelulárním vezikulárním transportu buněk. Tato bakalářská práce obsahuje literární rešerši dosavadních informací o funkci Rab proteinů u savčích spermií. První část práce je věnována jejich struktuře, funkci, cyklu a onemocněním souvisejícím s dysfunkcí Rab proteinů. Druhá část je zaměřena na vývoj a maturaci spermií v souvislosti s konkrétními Rab proteiny podílejících se na jednotlivých krocích během života spermie. Rab proteiny jsou důležité při cytoskeletální organizaci a cytokinezi spermií během spermatogeneze. Podílejí se na biogenezi akrozomu zprostředkovanou Golgiho aparátem a morfologických změnách spermie v průběhu spermiogeneze. Klíčovou roli hrají také v akrozomální reakci a interakci se zona pellucida. Vzhledem k jejich nezbytnosti ve vývoji a maturaci spermie jsou Rab proteiny navrhované jako marker samčí fertility, což je shrnuto v poslední části práce. Klíčová slova Rab proteiny, GTPázy, spermie, spermatogeneze, spermiogeneze, fertilizace, neplodnost
|
|
|
The role of centrobin in spermatogenesis
Flintová, Jennifer ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Šebková, Nataša (oponent)
Spermatogeneze je vysoce organizovaná kaskáda událostí, která může být rozdělena do tří hlavních procesů: mitotická expanze diploidních zárodečných buněk (spermatocytogeneze), meiotické dělení vedoucí ke vzniku haploidních buněk a spermiogeneze. Spermiogeneze je finální fází spermatogeneze zahrnující metamorfózu kulatých haploidních spermatid do morfologicky a funkčně specializovaných spermií. Jedním z proteinů nenahraditelných pro fyziologickou morfogenezi spermií je centrobin, strukturní komponenta specializovaných cytoskeletárních struktur prodlužujících se spermatid (akroplaxom a manžeta), hrající zásadní roli během tvarování hlavičky spermie a utváření spojovacího aparátu hlavičky a bičíku. Disrupce genu Cntrob (kódujícího centrobin) u potkanů homozygotních v lokusu hd (hypodaktylie) vede k neplodnosti samců s význačnou morfologickou anomálií, takzvaným syndromem "dekapitovaných spermií", kdy jsou hlavičky spermií odděleny od bičíků. Přesná molekulární úloha centrobinu během procesů spermiogeneze je stále neznámá. Dekapitace spermií je popsána u několika myších mutantů stejně jako u člověka. Kromě proteinů uplatňujících se při tvorbě struktur cytoskeletu či cytoskeletárním transportu, byly objeveny mutace i v genech kódujících komponenty LINC komplexů, které slouží k připojení cytoskeletu k...
|
|
|
Cílené sekvenování nové generace kandidátních genů zodpovědných za poruchu spermatogeneze a neplodnost mužů
Daňková, Michaela ; Liška, František (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Neplodnost je rozšířeným zdravotním problémem, v asi polovině případů trpí neplodností muž a opět asi polovina případů mužské neplodnosti je bez známé příčiny. U významné části těchto mužů se předpokládá genetická etiologie onemocnění. Současné rutinní metody laboratorní diagnostiky, které zahrnují vyšetření karyotypu, vyloučení mutací v CFTR genu a mikrodelecí chromozomu Y často neodhalí příčinu neplodnosti, z toho důvodu je snaha odhalit mutace v dalších genech, které vedou k neplodnosti mužů. V posledních letech bylo s použitím modelových zvířat identifikováno mnoho genů nezbytných pro plodnost. Na základě toho jsme vybrali 12 kandidátních genů (CAPZA3, CDC14B, CDC42, CNTROB, CSNK2A2, GOPC, HOOK1, HRB, OAZ3, ODF1, RIMBP3, SPATA16), které jsou nezbytné pro spermatogenezi. Myší nebo potkaní mutanty v těchto genech jsou spojovány s oligoasthenoteratozoospermií, protože se podílejí na morfogenezi spermií. Nicméně spektrum fenotypů může zahrnovat i azoospermii. Podstatou diplomové práce bylo stanovit sekvence vybraných genů u neplodných mužů s poruchou spermatogeneze a prokázat nález, případně absenci patogenních mutací v těchto genech. Byla použita cDNA a genomická DNA z periferní krve. Dvanáct kandidátních genů bylo amplifikováno pomocí PCR a osekvenováno pomocí sekvenování nové generace na platformě GS...
|
|
|
The role of centrobin in spermatogenesis
Flintová, Jennifer ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Šebková, Nataša (oponent)
Spermatogeneze je vysoce organizovaná kaskáda událostí, která může být rozdělena do tří hlavních procesů: mitotická expanze diploidních zárodečných buněk (spermatocytogeneze), meiotické dělení vedoucí ke vzniku haploidních buněk a spermiogeneze. Spermiogeneze je finální fází spermatogeneze zahrnující metamorfózu kulatých haploidních spermatid do morfologicky a funkčně specializovaných spermií. Jedním z proteinů nenahraditelných pro fyziologickou morfogenezi spermií je centrobin, strukturní komponenta specializovaných cytoskeletárních struktur prodlužujících se spermatid (akroplaxom a manžeta), hrající zásadní roli během tvarování hlavičky spermie a utváření spojovacího aparátu hlavičky a bičíku. Disrupce genu Cntrob (kódujícího centrobin) u potkanů homozygotních v lokusu hd (hypodaktylie) vede k neplodnosti samců s význačnou morfologickou anomálií, takzvaným syndromem "dekapitovaných spermií", kdy jsou hlavičky spermií odděleny od bičíků. Přesná molekulární úloha centrobinu během procesů spermiogeneze je stále neznámá. Dekapitace spermií je popsána u několika myších mutantů stejně jako u člověka. Kromě proteinů uplatňujících se při tvorbě struktur cytoskeletu či cytoskeletárním transportu, byly objeveny mutace i v genech kódujících komponenty LINC komplexů, které slouží k připojení cytoskeletu k...
|
|
|
Vliv ubiquitin-proteazomálního systému na spermiogenezi u savců
Kroumanová, Kristýna ; Petelák, Aleš (vedoucí práce) ; Krejčová, Tereza (oponent)
Spermiogeneze je komplikovaný proces, při kterém se haploidní spermatidy diferencují na morfologicky zralé spermie. Morfologické změny zahrnují děje jako kondenzace chromatinu a nahrazení histonů protaminy, splývání cisteren Golgiho aparátu za tvorby akrozomálního váčku, tvorba bičíku, redukce cytoplasmy a přeskupování organel. Při těchto událostech hraje důležitou roli ubiquitin-proteazomální systém. Ubiquitinace je posttranslační modifikace, která vede především ke značení intracelulárních proteinů určených k degradaci ve 26S proteazomu. Důležitost ubiquitinace při tvorbě spermií dokazuje fakt, že deficience ubiquitin-proteazomálního komplexu při spermiogenezi může vést k neplodnosti různého stupně. Během následné maturace spermií v epididymis dochází k extracelulárnímu značení abnormálních spermií ubiquitinem a kontrole kvality spermií. Ubiquitin-proteazomální systém hraje významnou roli i při oplození, kdy je 26S proteazom obsažený ve spermii spoluzodpovědný za penetraci zony pellucidy. Cílem této práce je popsat vliv ubiquitin-proteazomálního systému během různých fází spermiogeneze u savců.
|
|
|
Cílené sekvenování nové generace kandidátních genů zodpovědných za poruchu spermatogeneze a neplodnost mužů
Daňková, Michaela ; Liška, František (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Neplodnost je rozšířeným zdravotním problémem, v asi polovině případů trpí neplodností muž a opět asi polovina případů mužské neplodnosti je bez známé příčiny. U významné části těchto mužů se předpokládá genetická etiologie onemocnění. Současné rutinní metody laboratorní diagnostiky, které zahrnují vyšetření karyotypu, vyloučení mutací v CFTR genu a mikrodelecí chromozomu Y často neodhalí příčinu neplodnosti, z toho důvodu je snaha odhalit mutace v dalších genech, které vedou k neplodnosti mužů. V posledních letech bylo s použitím modelových zvířat identifikováno mnoho genů nezbytných pro plodnost. Na základě toho jsme vybrali 12 kandidátních genů (CAPZA3, CDC14B, CDC42, CNTROB, CSNK2A2, GOPC, HOOK1, HRB, OAZ3, ODF1, RIMBP3, SPATA16), které jsou nezbytné pro spermatogenezi. Myší nebo potkaní mutanty v těchto genech jsou spojovány s oligoasthenoteratozoospermií, protože se podílejí na morfogenezi spermií. Nicméně spektrum fenotypů může zahrnovat i azoospermii. Podstatou diplomové práce bylo stanovit sekvence vybraných genů u neplodných mužů s poruchou spermatogeneze a prokázat nález, případně absenci patogenních mutací v těchto genech. Byla použita cDNA a genomická DNA z periferní krve. Dvanáct kandidátních genů bylo amplifikováno pomocí PCR a osekvenováno pomocí sekvenování nové generace na platformě GS...
|
|
| |
host ::
RSS.