|
|
Vyhodnocení efektu vláčení na zaplevelenost, výnosové parametry a jakost pšenice špaldy.
BERÁNEK, Jaroslav
Diplomová práce se zabývá vláčení vzešlých porostů pšenice špaldy (Triticum spelta L.) prutovými branami a jeho vlivem na četnost plevelů, výnos a kvalitativní parametry. V literárním přehledu jsou uvedené obecné pěstitelské zásady pro pěstování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) které jsou používané v současné zemědělské praxi. Je zde popsána obecná problematika pěstování špaldy v režimu ekologického zemědělství a její udržitelnost i s charakteristikou pšenice špaldy (Triticum spelta L.) jejími dostupnými odrůdami na území ČR a stručným popisem agrotechniky vhodné pro její pěstování. V práci jsou popsány druhy plevelů, jejich stručný popis a možnosti snížení jejich četnosti v režimu ekologického zemědělství. V literárním přehledu jsou popsány technologie vláčení porostů obilnin jako opatření k regulaci plevelů a další pozitivní aspekty vláčení porostů obilnin. V praktické části byla shromažďována data z poloprovozního parcelového pokusu, kde byl stanoven vliv vláčení na četnost plevelů, vliv na odnožování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) výšku rostlin a její kvalitativní parametry které byly statisticky vyhodnoceny a porovnávány s výsledky v odborné literatuře. V závěru diplomové práce bylo vzhledem k výsledkům vyhodnoceným v praktické části určeno, zda je vhodné provést zásah vláčení na porostech pšenice špaldy (Triticum spelta L.), jeho počet, vliv na zaplevelení a jeho vliv jak na kvantitativní, tak i kvalitativní vlastnosti pšenice špaldy (Triticum spelta L.).
|
|
|
Potenciál energetického využití odpadu pocházejícího ze sklizně a zpracování minoritních druhů Triticum L. pěstovaných v režimu ekologického zemědělství
SEDLÁKOVÁ, Aneta
Pěstování minoritních druhů obilnin, mezi které se řadí pšenice špalda, jednozrnka a dvouzrnka, zaznamenalo v posledních letech výrazný rozvoj především díky rozvoji ekologického zemědělství. Při zpracování těchto obilnin vzniká množství odpadního materiálu v podobě pluch, plev a úlomků klasových vřen, které představují 23-35 % hrubého výnosu a lze je využít jako materiál pro výrobu energie prostřednictvím přímého spalování. V tomto ohledu bylo dosaženo nejvyššího spalného tepla (Qsr) i výhřevnosti (Qu) u pšenice špaldy. Pěstování pšenice špaldy bylo rovněž dosaženo nejvyššího hrubého výnosu (26,41 GJ ha-1) z polních pokusů a nejvyššího množství odpadního materiálu (33,23 %) z hrubého výnosu.
|
|
|
Technologická a senzorická jakost zrna a pečiva z pšenice špaldy
KYPTOVÁ, Markéta
Práce se zabývá pekařskou kvalitou zrna pšenice špaldy (Triticum spelta L.) ve srovnání s pšenicí setou (Triticum aestivum L.). V různých poměrech byly smíchány mouky vyrobené z pšenice špaldy a pšenice seté (celkem bylo sestaveno 11 směsí). Byla analyzována technologická jakost těchto směsí, se zaměřením na klasické metody hodnocení (např. obsah bílkovin, charakteristika lepku či bobtnavost bílkovin). Analýza byla doplněna o kompletní reologický rozbor na přístroji MIXOLAB II. Následně bylo provedeno senzorické hodnocení chleba upečeného z připravených směsí. Součástí analýzy bylo ekonomické zhodnocení základní receptury chleba s různým podílem pšenice špaldy. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny prostřednictví programu STATISTICA 9.1 (StatSoft, Inc. USA). Z provedených analýz je zřejmé, že z mouky pšenice špaldy je možné připravovat cereální výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Jako modelový produkt byl použit chléb. Z výsledků vyplývá, že zrno pšenice špaldy je z technologického pohledu vhodné pro pečení. Jeho předností je vysoký obsah bílkovin. Další předností špaldové mouky je vyšší odolnost vůči přehnětení těsta a rychlost mazovatění škrobu, což bylo statisticky průkazně potvrzeno pomocí Tukey HSD testu. Ve prospěch špaldy hraje také fakt, že její zrno má obecně vyšší nutriční hodnotu než zrno pšenice seté. Naopak nevýhodou je vysoká cena zrna. Z výsledků senzorické analýzy a ekonomických propočtů se jeví jako optimální využití zrna pšenice špaldy spíše ve směsi s pšenici setou. Dochází k prokazatelnému poklesu nákladů na pečení a současně se pečivo přiblíží ze senzorického pohledu k zažitým chuťovým preferencím zákazníku.
|
host ::
RSS.