|
|
Rhodium v životním prostředí
Ondreášová, Klára ; Nevrlá, Jana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou rhodia, jeho využitím v automobilovém průmyslu, výskytem ve složkách životního prostředí (ovzduší, půda, vegetace, voda), akumulací a transformacemi. Také jsou popsány způsoby odběru vzorku pro stanovení, způsob přípravy vzorku, separační a zakoncentrovávací techniky nutné před instrumentální analýzou. Práce se dále zabývá nejpoužívanějšími analytickými metodami stanovení rhodia, které jsou spektrofotometrické stanovení, AAS, ICP-AES a ICP-MS.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení kyseliny askorbové ve zbarvených vzorcích
Moravcová, Gabriela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vitaminu C v barevných vzorcích spektrofotometrickou metodou po extrakci xylenem. Teoretická část se zabývá reakcemi, biochemií a výskytem kyseliny askorbové v potravinách. Rovněž je zde pojednáno o různých metodách stanovení vitaminu C, ať už jde o HPLC metody, elektrochemické metody, titrační stanovení, spektrofotometrické metody nebo metodu polarografickou. V experimentální části byly touto metodou nejprve stanoveny koncentrace kyseliny askorbové ve standardech, a potom v reálných vzorcích (vitaminové tablety, pomerančová šťáva a šťáva šlechtěných odrůd černého bezu). Dále byly stanoveny některé validační parametry metody. Citlivost metody byla určena na 1,6772, linearita na 0,9990, mez detekce byla stanovena na 0,0466 mg/ml a mez stanovitelnosti na 0,1552 mg/ml. Přesnost metody byla vyjádřena relativní směrodatnou odchylkou, která nabývala hodnot do 3,00 %.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení fosforečnanů v ternárních systémech s barvivy
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena na vlastnosti a formy výskytu fosforu v přírodních vodách a na problémy spojené s vyššími koncentracemi fosforu, zvláště pak při rozvoji sinic a řas. Jsou zde popsány možnosti stanovení stupně znečištění přírodních vod živinami a důsledky eutrofizace. Dále jsou zde popsány metody stanovení fosforečnanů, zejména pak spektrofotometrická stanovení v ternárních systémech s barvivy. Jako ostatní metody jsou zde zmíněny AAS, iontová chromatografie, elektroforéza a izotachoforéza, elektrochemické metody nebo enzymatické metody. V experimentální části se tato práce zabývá výběrem a optimalizací vhodného ternárního systému s organickými barvivy pro spektrofotometrické stanovení orthofosforečnanů. Kromě těchto systémů je studován i systém s kyselinou vanadátomolybdátofosforečnou. U analytického postupu s oxalátem malachitové zeleně, který byl shledán jako nejvhodnější, byl dále studován vliv interferujících iontů, vyskytujících se běžně v přírodních vodách. Tento vybraný postup byl nakonec ověřen na reálných vzorcích vod.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení fosforečnanů v ternárních systémech s barvivy
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena na vlastnosti a formy výskytu fosforu v přírodních vodách a na problémy spojené s vyššími koncentracemi fosforu, zvláště pak při rozvoji sinic a řas. Jsou zde popsány možnosti stanovení stupně znečištění přírodních vod živinami a důsledky eutrofizace. Dále jsou zde popsány metody stanovení fosforečnanů, zejména pak spektrofotometrická stanovení v ternárních systémech s barvivy. Jako ostatní metody jsou zde zmíněny AAS, iontová chromatografie, elektroforéza a izotachoforéza, elektrochemické metody nebo enzymatické metody. V experimentální části se tato práce zabývá výběrem a optimalizací vhodného ternárního systému s organickými barvivy pro spektrofotometrické stanovení orthofosforečnanů. Kromě těchto systémů je studován i systém s kyselinou vanadátomolybdátofosforečnou. U analytického postupu s oxalátem malachitové zeleně, který byl shledán jako nejvhodnější, byl dále studován vliv interferujících iontů, vyskytujících se běžně v přírodních vodách. Tento vybraný postup byl nakonec ověřen na reálných vzorcích vod.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení kyseliny askorbové ve zbarvených vzorcích
Moravcová, Gabriela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vitaminu C v barevných vzorcích spektrofotometrickou metodou po extrakci xylenem. Teoretická část se zabývá reakcemi, biochemií a výskytem kyseliny askorbové v potravinách. Rovněž je zde pojednáno o různých metodách stanovení vitaminu C, ať už jde o HPLC metody, elektrochemické metody, titrační stanovení, spektrofotometrické metody nebo metodu polarografickou. V experimentální části byly touto metodou nejprve stanoveny koncentrace kyseliny askorbové ve standardech, a potom v reálných vzorcích (vitaminové tablety, pomerančová šťáva a šťáva šlechtěných odrůd černého bezu). Dále byly stanoveny některé validační parametry metody. Citlivost metody byla určena na 1,6772, linearita na 0,9990, mez detekce byla stanovena na 0,0466 mg/ml a mez stanovitelnosti na 0,1552 mg/ml. Přesnost metody byla vyjádřena relativní směrodatnou odchylkou, která nabývala hodnot do 3,00 %.
|
|
|
Rhodium v životním prostředí
Ondreášová, Klára ; Nevrlá, Jana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou rhodia, jeho využitím v automobilovém průmyslu, výskytem ve složkách životního prostředí (ovzduší, půda, vegetace, voda), akumulací a transformacemi. Také jsou popsány způsoby odběru vzorku pro stanovení, způsob přípravy vzorku, separační a zakoncentrovávací techniky nutné před instrumentální analýzou. Práce se dále zabývá nejpoužívanějšími analytickými metodami stanovení rhodia, které jsou spektrofotometrické stanovení, AAS, ICP-AES a ICP-MS.
|
|
|
Optimalizace a aplikace spektrofotometrického stanovení jodu v půdách.
HŘIVNÁČ, Jakub
Práce se zabývá obsahem jodu v půdách, rovněž získáním a zpracováním vlastních vzorků půd ze čtyř vybraných odběrových ploch nacházejících se v okolí osady Arnoštov na Prachaticku v podhůří Šumavy. Byly zde odebírány vzorky lesní půdy, louky, pastviny a úhoru v letech 2009 až 2011. Obsah jodu v půdách byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody, jež byla optimalizována pro půdní vzorky. Koncentrace jodu v lyzimetrických vodách byla stanovena metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Výsledky byly porovnávány mezi sebou v rámci jednotlivých odběrových ploch, a také mezi jednotlivými plochami navzájem. Následně byly obsahy jodu v půdách porovnávány s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách. Bylo zjištěno, že největší obsah jodu v půdě byl naměřen ve vzorku z plochy 1(louka) z části B z hloubky 16 - 30 cm a to 8,67 mg I na kg půdy v červnu roku 2009. Nejnižší hodnota pak činila 1,42 mg I na kg suché půdy, z odběrové plochy č. 4 (les), z horizontu L s datem odběru červen 2010. Srovnáním obsahů jodu v půdách s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách se došlo k závěru, že koncentrace jodu v lyzimetrických vodách nezávisí na koncentracích jodu v půdách, a dokonce ani nereprezentuje absolutní obsah jodu v půdě, jak bylo zjištěno srovnáním vlastních výsledků z Arnoštova s převzatými daty z Agrovýzkumu Rapotín v Jeseníkách.
|
host ::
RSS.