Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv pohybové terapie u Morbus Bechtěrev
Kališ, Martin ; Strnad, Pavel (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
Název: Vliv pohybové terapie u Morbus Bechtěrev Cíle: Cílem této diplomové práce je v teoretické části získat a zpracovat co nejvíce možných dostupných informací z české a zahraniční literatury týkající se problematiky onemocnění Morbus Bechtěrev. V empirické části pak zhodnotit účinnost čtyřtýdenní lázeňské terapie v léčebných lázní Lázně Bohdaneč u klientů s diagnózou Morbus Bechtěrev. Metody: Metodika práce spočívala nejprve ve studiu literárních pramenů, písemném zpracování teoretických znalostí, sběru a analýzy dat a jejich statistického zpracování. Pro účely výzkumu byla použita metoda standardizovaného dotazníku doplněného o údaje sloužící k vyhodnocení hypotéz Výsledky: Ze srovnání výsledků 32 párů anonymních dotazníků - "Dotazníků pro respondenty nemocných AS vyplynul závěr, že účinnost pohybové terapie je pozitivní, avšak nevelká a otázkou je, zda trvalá. Je tedy třeba dál hledat nové cesty k odstraňování a zejména prevenci nemoci Morbus Bechtěrev. Klíčová slova: Morbus Bechtěrev, ankylozující spondylitida, lázeňská terapie, pohybová terapie, fyzikální terapie.
Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu na ortopedickém oddělení v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.
DOUDOVÁ, Klára
Základní teoretická východiska: Protože se tato bakalářská práce zabývá především informovaností klientů, bylo nutné v práci zmínit i informace o komunikaci ve zdravotnickém zařízení. Komunikace probíhá vždy mezi dvěma či více lidmi. Během komunikace si lidé sdělují potřebné informace, své pocity, postoje, hovoří o vztazích a náladách. Existuje několik komunikačních pravidel, která by měl člověk dodržovat, ovšem záleží na člověku samotném, zda se jimi bude řídit, nebo ne. Komunikační dovednosti se dají postupně rozvíjet a jsou pro nás důležité i v osobním životě. Pokud člověk ztratí schopnost komunikovat, může to vést k ohrožení jeho vztahů s ostatními lidmi. Pro zdravotnické pracovníky je rovněž velmi důležitá oblast sociálních dovedností (Mikuláštík 2003). Cíle práce: Zjistit informovanost klientů v rámci předoperační přípravy po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit informovanost klientů v rámci pooperační péče po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit, zda mají klienti po totální endoprotéze možnost následné péče (rehabilitace, lázeňská léčba). K těmto cílům byly vytvořeny následující otázky: V jakých oblastech jsou klienti v rámci předoperační přípravy informováni? Jakým způsobem jsou klienti informování v rámci pooperační péče? Jaké možnosti následné péče mají klienti po totální endoprotéze? Metodika: Pro výzkumné šetření bylo zvoleno kvalitativní šetření sběru dat. Kvalitativní šetření bylo schváleno od hlavní sestry nemocnice, kde měl probíhat výzkum, ale nakonec se rozhovory realizovaly v domácím prostředí u klientů. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů, rozhovory byly anonymní. Sběr dat probíhal v březnu 2015 u sedmi respondentů. I přesto, že rozhovory probíhaly v domácím prostředí klientů, bylo potřeba schválení výzkumu od hlavní sestry. A to zejména z toho důvodu, že byla zkoumána i následná péče u klientů po totální endoprotéze. Bylo tedy nutné si klienty před totální endoprotézou vytipovat v nemocničním zařízení a teprve po určité době po operaci s nimi rozhovory provést.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.