|
|
Analýza parametrů reprodukce prasnic ve vybraném chovu
HLATKÁ, Tereza
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vlivy, které působily na plodnost prasnic (počet selat/1 vrh) ve sledovaném chovu za časové období 2017 až 2023. Nejvyšší počet selat byl v roce 2023, a to 15,89 všech narozených, z nichž bylo 13,53 živě narozených (diference 2,36 selat). Nejnižší počet selat byl v roce 2017, tj. 13,78 všech narozených, z nichž bylo 12,34 živě narozených. V rámci genotypu byl zaznamenán nejvyšší počet selat u prasnic plemene landrase, kdy počet všech narozených dosáhl 15,05 a živě narozených 13,52. Opačně tomu bylo u plemene duroc, kdy počet všech narozených selat představoval 10,88 a počet živě narozených selat 9,35. Mezi oběma plemeny byl shodný rozdíl 4,17 selat(P<0,05) v počtu všech i živě narozených. U hybridních prasnic genotypu YL a (YL)D dosáhla diference 0,88 selat (P<0,05) u všech narozených a 0,67 (P<0,05) u živě narozených. Nejnižší počet všech narozených selat (14,04) a zároveň živě narozených selat (12,81) se narodil prasnicím na 1. a 2. vrhu. Nejvíce všech narozených selat (15,25) a živě narozených selat (13,48) vykázaly prasnice na 3.-5. vrhu. Od 6. a vyšších vrhů došlo k sestupné tendenci počtu selat, přičemž výraznější pokles nastal u živě narozených, tj. o 0,55 selat (P<0,05). U prasniček zapuštěných ve věku 250 dní byla četnost vrhu 13,12 všech narozených selat a 12,09 živě narozených selat. U prasniček zapuštěných ve věku 251 dní byla četnost vrhu 14,37 všech narozených selat a 13,13 živě narozených selat,s diferencí 1,25 všech narozených a 1,04 živě narozených. S prodlužující se délkou březosti prasnic nepatrně klesl počet všech i živě narozených selat. U prasnic s délkou mezidobí 147 dní byl vyšší počet všech narozených selat (15,34). Při mezidobí 148 dní byl počet všech narozených selat o 0,48 (P<0,05) nižší. Stejně tomu bylo u počtu živě narozených selat, přičemž rozdíl mezi skupinami prasnic činil 0,37 (P<0,05) selat. Prasnice s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny dosáhly vyššího počtu všech narozených selat (15,31) než prasnice s délkou intervalu 5 dní (14,88), s rozdílem 0,43 selat. Stejná skutečnost byla zaznamenána i v případě živě narozených selat, s rozdílem 0,34 selat.
|
|
|
Poruchy plodnosti prasnic
Vašicová, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na poruchy plodnosti prasnic. V první části je popsána reprodukční soustava, tzn. pohlavní orgány prasnice; plodnost a její parametry, mezi které patří vnitřní a vnější faktory ovlivňující plodnost, například výživa, mikroklima, délka mezidobí nebo věk prasnice. Je zde také stručně popsán pohlavní cyklus prasnice zahrnující všechny fáze, a to proestrus, estrus, metestrus a diestrus. Druhá část je zaměřena na poruchy plodnosti, které jsou rozděleny na vrozené, mezi které se řadí vývojové poruchy nebo anomálie, získané, které jsou nejčastěji způsobené viry nebo bakteriemi, a samostatně také neplodnost. U poruch jsou popsány klinické projevy nemoci, jejich vznik, popř. prevence a v některých případech, pokud je známa, tak i terapie.
|
|
|
Zootechnické aspekty inseminace prasnic
Hájek, Petr
Cílem bakalářské práce je poskytnutí uceleného pohledu na problematiku inseminace prasnic a shrnutí současného stavu poznání v této oblasti zemědělské produkce. Bakalářská práce se zaměřuje na popis inseminace a na zootechnické aspekty, které samotnou inseminaci prasnic ovlivňují. Jelikož je inseminace v dnešní době nejvyužívanější metodou reprodukce, je zde kladen důraz na anatomii a fyziologii reprodukčního aparátu prasnice. Také jsou zde popsány zootechnické aspekty, které mají vliv na inseminaci a jak ji tyto faktory ovlivňují. V poslední části práce je popsána samotná inseminace a její metody provedení, kde jsou diskutovány výhody a nevýhody inseminace včetně nových možností, jako je například kapsle se spermatem a jeho postupným uvolňováním nebo přípravek na ovlivnění ovulace.
|
|
|
Reprodukční užitkovost přeštických černostrakatých prasnic
Kaplanová, Petra
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatele extenzivního plemene přeštické černostrakaté. Ve vybraných chovech byla provedena analýza vlivu pořadí vrhu na počet všech, živě a mrtvě narozených selat, ztráty selat a počet odchovaných selat. Dále byly vyhodnoceny reprodukční, ale i produkční ukazatele u prasniček podle jednotlivých linií kanců plemene přeštické černostrakaté. Nejlepší výsledky byly zaznamenány u prasnic na 4. vrhu, konkrétně v počtu všech narozených selat (10,58 ± 1,82 ks), živě narozených selat (9,33 ± 1,71 ks) a odchovaných selat (8,71 ± 1,60 ks). Nejnižší ztráty selat od narození do odstavu byly zaznamenány na 5. vrhu (0,36 ± 0,81 ks). Byla vyhodnocena reprodukční užitkovost prasnic na prvním vrhu podle linií kanců. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn u prasnic linie Sáčko a Wiskont (11,00 selat). V počtu živě narozených selat měly nejlepší výsledky prasnice linie Wiskont (9,57 selat). Počet odchovaných selat byl nejvyšší u linie kance Sáčko (9,00 selat). Nejvyššího průměrného denního přírůstku v testu vlastní užitkovosti dosahovaly prasničky linie Mason (592,88 g/den). Dále nejvyšší obsah libového masa byl zjištěn u prasniček linie Sáčko (61,20 %), přičemž nejnižší výška hřbetního tuku u prasniček linie Sáčko (0,80 cm).
|
|
|
Rozbor reprodukčních ukazatelů dosahovaných u prasniček a prasnic ve vybraném chovu
JEŘÁBKOVÁ, Adéla
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve vybraném chovu za období let 2018 až 2020. Nejvyšší počet živě narozených selat byl dosažen v roce 2018 (16,5 ks; p < 0,05). Nejvíce živě narozených selat bylo zjištěno u prasnic na 3.-5. vrhu (17,0 ks; p < 0,05). Nejvyšší počet živě narozených selat (16,4 ks) byl vykázán u prasnic, které byly inseminované v jarním období. Průměrná délka březosti prasnic byla ve sledovaném chovu 116 dnů. Nejvyšší počet živě narozených selat byl zjištěn u prasnic s délkou březosti 110-115 dnů (16,6 ks; p < 0,05). Nejvyšší počet živě narozených selat (15,1 ks) se narodil prasničkám, které byly zapuštěné ve věku vyšším než 290 dnů. Nejvíce živě narozených selat bylo prokázáno u prasnic inseminovaných kancem označeným číslem 85 (17,1 ks; p < 0,05). V roce 2018 byl počet mrtvě narozených selat 2,3 ks, v roce 2019 došlo k jeho zvýšení na 3,1 ks a v roce 2020 k mírnému poklesu na 3,0 ks. Podíl vrhů se třemi a více mrtvě narozenými selaty byl nejnižší na 1. vrhu (12 %), do 8. vrhu se postupně výrazně zvyšoval na 45 %.
|
|
|
Vlivy výšky hřbetního tuku při zapouštění na reprodukční ukazatele prasnic
VALEŠKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení reprodukčních ukazatelů u prasnic v závislosti na výšce hřbetního tuku při zapouštění. V teoretické části práce jsou vymezeny základní faktory ovlivňující reprodukci prasnic. Cílem práce je zhodnocení jednotlivých ukazatelů reprodukce prasnic v reprodukčním chovu. Data byla získána za rok 2019 celkem od 1 865 ks prasniček a prasnic ustájených v reprodukčním chovu. Měření výšky hřbetního tuku se ve sledovaném souboru prasat provádělo přibližně týden před zapuštěním, po odstavu prasnic a zařazení prasniček do reprodukce, v individuálních kotcích. Nejlepších výsledků zabřezávání dosahují prasnice a prasničky při hraničních hodnotách měření výšky hřbetního tuku. Ve sledovaném souboru prasnice dosahují v průměru 17,2 všech selat ve vrhu, tj. přibližně 41,3 všech narozených selat za rok. Nejvíce živě rozených selat se narodilo u prasnic od 8 - 18 mm v průměru 18,1 selat. U prasniček se nejvíce živě rozených selat pohybuje při nižších hodnotách výšky hřbetního tuku tj. od 10 mm do 14 mm v průměru 16,5 selat.
|
|
|
Analýza vlivů ovlivňujících délku intervalu od odstavu do zapuštění u prasnic
BOUŠKOVÁ, Renata
Cílem diplomové práce bylo posoudit a vyhodnotit vlivy působící na délku intervalu od odstavu do zapuštění prasnic (IOZ). Ve sledovaném chovu se průměrně narodilo 15,5 všech narozených selat/1 vrh, z nich bylo 14,6 selat živě narozených. Průměrná délka intervalu od odstavu do zapuštění prasnic byla 5,6 dní. Nejčastější IOZ byl 4 a 5 dní (83,3 % vrhů). U prasnic ČBU (5,9 dní) byl zjištěn o 0,4 dní delší interval od odstavu do zapuštění než u hybridních prasnic ČBUxČL (5,5 dní). Se zvyšujícím se pořadím vrhu se délka IOZ zkracovala. Mezi 1. vrhem (6,0 dní) a 5. vrhem (4,8 dní) byl prokázán rozdíl 1,2 dní (p < 0,05). Z hlediska pořadí vrhu a genotypu prasnic byl zaznamenán největší rozdíl na 1. vrhu. U hybridních prasnic ČBUxČL byl IOZ (5,7 dní) o 1,3 dní kratší ve srovnání s prasnicemi ČBU (7,0 dní). Nejvíce všech narozených selat bylo zjištěno u prasnic na 3. vrhu (16,1 selat), zatímco nejvíce živě narozených selat bylo evidováno u prasnic na 2. vrhu (15,0 selat). Nejkratší IOZ (5,3 dní) byl zaznamenán v období zimy a nejdelší interval (5,9 dní) na podzim. Nejvyšší počet všech narozených selat se narodil prasnicím s délkou IOZ 0-3 dny (17,5 selat). S prodlužujícím se IOZ počet všech narozených selat klesal. Nejnižší počet všech narozených selat (15,1 selat) byl u prasnic s délkou IOZ 6 dní. U intervalů od odstavu do zapuštění delších než 6 dní se počet všech narozených selat zvyšoval
|
|
|
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele prasnic
CHOUTKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo ve vybraném chovu analyzovat jednotlivé reprodukční ukazatele (počet všech narozených selat, živě narozených selat a odchovaných selat, interval od odstavu do zapuštění, mezidobí, věk při 1. inseminaci a procento zabřezlých prasnic po inseminaci). Výsledky reprodukčních ukazatelů, za sledované období, jsou porovnány mezi farmami a konfrontovány s výsledky jiných autorů. Ve sledovaném souboru bylo celkem sledováno 29 847 porodů prasnic a prasniček v období od června 2019 do července 2020, při kterých se v průměru narodilo 15,1 všech narozených selat, z toho 13,8 živě narozených selat a bylo 11,8 odchovaného selete. Průměrný interval od odstavu do zapuštění byl 6,1 dne a průměrné mezidobí bylo 150,8 dne. Prasničky byly zapouštěny průměrně ve 265 dnech věku. Průměrné procento zabřezlých prasnic po inseminaci bylo 93,1 %.
|
|
|
Sexuální projevy u kanců a prasnic
JELÍNKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá sexuálními projevy u kanců a prasnic. Cílem práce bylo sledovat a vyhodnotit sexuální projevy u kanců a prasnic v konvenčním chovu. Bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na význam chovu, historii chovu, stavy prasat a systém chovu v České republice. Dále na vývoj pohlavních orgánů, řízení pohlavní činnosti, pohlavní chování a pohlavní reflexy. V praktické části je popsáno vyhodnocení, které probíhalo na základě permanentního sledování prasat při pohlavním aktu. Sledovaly se délky jednotlivých pohlavních reflexů, konkrétní projevy nebo zásahy ze strany ošetřovatele. Sexuální chování bylo pozorováno ve stádě prasat čítající 17 kanců a 71 prasnic (z toho 10 prasniček) při celkovém počtu připouštění 202, z nichž bylo 102 úspěšných (potřeba asistence 51,8 %) a 100 neúspěšných. Vysledované údaje byly zformulovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Analýza vlivů působících na reprodukční parametry prasnic
BOUŠKOVÁ, Renata
V bakalářské práci byl formou literární rešerše zpracován přehled k problematice reprodukce prasnic a vlivům, které mohou plodnost prasnic ovlivňovat. Pozornost byla zaměřena především na pohlavní cyklus prasnic, zařazování prasniček do stáda (věk při 1. zapuštění), porod, délku mezidobí, délku laktace, interval od odstavu do zapuštění a na metody řízené reprodukce. Součástí závěrečné práce byla také problematika strategie krmení a podmínky ustájení prasnic v jednotlivých stadiích reprodukčního cyklu.
|
host ::
RSS.