Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
Mezinárodní právo soukromé a otázky práva obchodních korporací
Šarapatka, Matěj ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Cílem předkládané práce je analýza obchodních společností v mezinárodním právu soukromém a evropském, jejich přeshraniční mobilita a problémy s tímto spojené. Zcela zásadní důraz je kladen na syntézu závěrů zahraničních i českých autorů a na konfrontaci teorie a praxe, a to ve světle aktuálního globálního vývoje práva společností v mezinárodním právu soukromém. Stěžejním bodem je pak určování osobního statutu společností a konflikt teorie reálného sídla a teorie inkorporační. Úvodem autor vysvětluje důvody, které ho vedly k sepsání této práce, včetně metod k tomu použitých. Celá práce je pak rozdělena do čtyř hlavních tematických okruhů. V prvním z nich jsou vymezeny základní pojmy za účelem vyjasnění tematického rámce, v němž se bude práce pohybovat. Druhý okruh se zabývá vymezením pojmu "společnost", jejím osobním statutem, rozdílnými přístupy k jeho určení, následky střetu rozdílných teorií a soutěží právních řádů jako jejich důsledkem. Třetí kapitola se zabývá zevrubnou analýzou českého práva, zejména pak vztahem České republiky a zahraničních společností, pojetím sídla, kritérii pro určení osobního statutu a jednotlivými přístupyk přeshraničnímu přemístění sídla společností napříč rozdílnými kodexy. Ve čtvrté kapitole přichází na řadu právo evropské. Důraz je kladen zejména na aktuální...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.