|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
|
Mezinárodní právo soukromé a otázky práva obchodních korporací
Šarapatka, Matěj ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Cílem předkládané práce je analýza obchodních společností v mezinárodním právu soukromém a evropském, jejich přeshraniční mobilita a problémy s tímto spojené. Zcela zásadní důraz je kladen na syntézu závěrů zahraničních i českých autorů a na konfrontaci teorie a praxe, a to ve světle aktuálního globálního vývoje práva společností v mezinárodním právu soukromém. Stěžejním bodem je pak určování osobního statutu společností a konflikt teorie reálného sídla a teorie inkorporační. Úvodem autor vysvětluje důvody, které ho vedly k sepsání této práce, včetně metod k tomu použitých. Celá práce je pak rozdělena do čtyř hlavních tematických okruhů. V prvním z nich jsou vymezeny základní pojmy za účelem vyjasnění tematického rámce, v němž se bude práce pohybovat. Druhý okruh se zabývá vymezením pojmu "společnost", jejím osobním statutem, rozdílnými přístupy k jeho určení, následky střetu rozdílných teorií a soutěží právních řádů jako jejich důsledkem. Třetí kapitola se zabývá zevrubnou analýzou českého práva, zejména pak vztahem České republiky a zahraničních společností, pojetím sídla, kritérii pro určení osobního statutu a jednotlivými přístupyk přeshraničnímu přemístění sídla společností napříč rozdílnými kodexy. Ve čtvrté kapitole přichází na řadu právo evropské. Důraz je kladen zejména na aktuální...
|